48 C 221/2022-305 — Městský soud v Brně

Obsah žaloby a vyjádření žalobce1. Žalobce se původně žalobou doručenou soudu dne 24. 4. 2019 (čl. 2 – 5 spisu) domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , a dále se touto žalobou původně domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu z titulu bezdůvodného obohacení částku 463.184 Kč z důvodu, že žalovaná užívala předmětnou nemovitost v rozsahu větším, než byl její spoluvlastnický podíl. Soud z důvodu procesní ekonomie vyloučil nárok žalobce na zaplacení částky z titulu bezdůvodného obohacení usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 8. 2022, č. j. 48 C 221/2019–153 (čl. 1 spisu) pravomocně ke dni 29. 8. 2022 k samostatnému projednání.2. Žalobce v žalobě uvedl, že byl s žalovanou a původně i s paní , jméno FO, podílovými spoluvlastníky shora specifikované nemovitosti. Spoluvlastnický podíl žalované činil id. 1/4 předmětných nemovitostí a žalobce původně vlastnil id. 1/2 předmětných nemovitostí. Žalovaná užívala nemovitosti výlučně a bránila tehdy ostatním spoluvlastníkům, tj. i žalobci, v přístupu do ní a k výkonu jejich vlastnického práva. Žalobce se dlouhodobě pokoušel tuto situaci s žalovanou řešit smírnou cestou. Žalovaná o takové řešení neměla zájem a nedostavovala se na jednání spoluvlastníků. Tehdy většinoví spoluvlastníci, tj. žalobce a paní , jméno FO, , rozhodli, že k 31. 12. 2018 užívání předmětných nemovitostí žalovanou skončí a žalovaná má nemovitost vyklidit a předat ji ostatním spoluvlastníkům. Žalovaná tak neučinila, nijak na pokusy spoluvlastníků o zahájení jednání nereagovala a nemovitosti nevyklidila a zamezovala jim v jejich užívání. Žalovaná předmětnou nemovitost užívala soustavně a výlučně od 28. 2. 2016, kdy se účastníci stali na základě dědictví jejími spolupodílovými spoluvlastníky. Žalobce se tak za soustavné a výlučné užívání nemovitosti žalovanou v období od 1. 3. 2016 do 31. 3. 2019 domáhal původně vydání bezdůvodného obohacení ve výši 463.184 Kč.3. Žalobce v replice ze dne 28. 8. 2019 (čl. 9 spisu) mj. uvedl, že neměl možnost podílet se na opravě či údržbě nemovitostí, neboť žalovaná mu setrvale v přístupu k nim bránila a současně jej nikdy o potřebě jejich provedení neinformovala a nepožádala jej o jejich úhradu. Její argument je tak pouze účelový a nezakládá se na pravdě. Žalobce se žalovanou pokoušel opakovaně bezúspěšně písemně i osobně kontaktovat, žalovaná jej ale nikdy do domu nevpustila a na jím písemně zaslanou korespondenci nereagovala. Žalovaná předmětné nemovitosti užívá nejméně od roku 2001, od roku 2011 žalovaná žila také v obecním bytě na , adresa, , nicméně předmětné nemovitosti užívala také a dále je užívala i její dcera.4. Žalobce ve vyjádření ze dne 9. 10. 2020 (čl. 53–55 spisu) mj. uvedl, že žalovaná předmětnou nemovitost užívala výlučně a ostatním jejím tehdejším spoluvlastníkům bránila ve výkonu jejich vlastnického práva. Skutečnost, že žalovaná dům užívala, vyplývá i z jejího živnostenského rejstříku, neboť zde měla uvedeno své sídlo, k čemuž žalobce nikdy nedal souhlas a nevěděl o tom.5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 10. 2022, č. j. 48 C 80/2019-203, bylo pravomocně ke dni 19. 10. 2022 rozhodnuto o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti.6. Podáním ze dne 23. 5. 2022 (čl. 62–63 spisu) původní žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, navrhla postupem dle § 107a o.s.ř. vstup žalobce do řízení na její místo, neboť mezi nimi byla dne 20. 5. 2022 uzavřena dohoda o postoupení pohledávky, na jejímž základě se žalobce stal vlastníkem původně její pohledávky za žalovanou ve výši 210.632 Kč. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 7. 2022, č. j. 48 C 80/2019-139 (čl. 64–65 spisu), bylo pravomocně ke dni 5. 8. 2022 připuštěno, aby na její místo vstoupil do řízení jako jediný žalobce.7. Žalobce v podání ze dne 11. 8. 2021 (čl. 57–59 spisu) navrhl změnu účastníků, neboť , tituly před jménem, , jméno FO, na něj kupní smlouvou ze dne 14. 5. 2021 převedla svůj spoluvlastnický podíl k předmětné nemovitosti, o čemž soud rozhodl usnesením ze dne 2. 12. 2021, č. j. 48 C 80/2019-60.8. Žalobce v podání ze dne 13. 7. 2023 (čl. 178 spisu) uvedl, že se pokusil o smírné vyřešení věci a navrhl žalované významné ústupky, což žalovaná odmítla s tím, že pro ni je akceptovatelné jen zpětvzetí žaloby s tím, že náklady řízení si každý ponese ze svého. Žalovaná nerespektuje fakt, že sama výlučně po část předmětného období nemovitost užívala, a zmařila tak jednání o smíru. Žalovaná žalobce s žádným reálným protinávrhem neoslovila.9. Žalobce v podání ze dne 23. 4. 2024 (čl. 261–262 spisu) odmítl požadavek žalované na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětné nemovitosti za období od 30. 9. 2020 do 23. 11. 2022. Podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti trvalo do 19. 10. 2022, kdy nabylo právní moci usnesení o schválení soudního smíru. Nárok žalované žalobce považuje za rozporný s dobrými mravy, neboť žalobce žalované uzavření smíru ve věci vypořádání spoluvlastnictví nabízel opakovaně, žalovaná spor záměrně prodlužovala jen za účelem náhrady za nadužívání nemovitosti žalobcem, jedná se tedy o zjevné zneužití práva a nepoctivé jednání.10. Žalobce návrhem ze dne 12. 10. 2022 (čl. 74–75 spisu) navrhl změnu žaloby, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 130.506 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého žalované za užívání předmětné nemovitosti v období od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020. Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 10. 2022, č. j. 48 C 221/2022-80, byla změna žaloby pravomocně ke dni 10. 11. 2022 připuštěna. Předmětem řízení byl nárok žalobce vůči žalované na zaplacení částky 593.690 Kč.Vyjádření žalované11. Žalovaná ve vyjádření ze dne 12. 7. 2019 (čl. 7–8 spisu) uvedla, že není pravdou, že by užívala předmětné nemovitosti výlučně a bránila by ostatním spoluvlastníkům v přístupu a výkonu jejich vlastnického práva k nim. Stejně jako není pravdou, že by se o nemovitosti nestarala. Žalovaná nemovitosti užívala výlučně až od 20. 12. 2018 a žalobce tak za dobu před tímto datem nemá na vydání bezdůvodného obohacení právo. Žalobce se o nemovitost nestará, nezajišťuje její opravy a nehradí platby s ní spojené. Stejně není pravdou, že by se žalobce snažil situaci řešit smírnou cestou. Tehdejší žalobci se naopak snažili žalovanou vydírat a požadovali zaplacení částek i za dobu, za kterou neměli k nemovitosti žádný vztah a neměli na ni nárok. Žalovaná měla ze žalobce strach a nebyla mezi nimi bez právních zástupců možná domluva. Žalovaná si je vědoma toho, že od 20. 12. 2018 by měla za užívání nemovitostí žalobci zaplatit podíl, od nějž však musí být odečtena částka za správu a údržbu nemovitosti, kterou žalovaná sama na své náklady provedla. Žalovaná žalobci nijak ve výkonu jeho vlastnického práva nebrání a dohodu neodmítá, odmítá pouze způsob, jakým s ní žalobce jedná.12. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 23. 9. 2020 (čl. 47–52 spisu) mj. uvedla, že nikdy žalobci nebránila v užívání nemovitosti, oba tehdejší žalobci měli od domu klíče, předal jim je někdy po 13. 2. 2015 ještě jejich společný otec. Jejich vynucování je tak ze strany žalobce účelové. Žalovaná dlouhodobě o dům v rámci možností pečuje, naopak žalobce jej nechává chátrat. Jejich otec s rekonstrukcí domu a jeho opravami souhlasil, dohlížel na ně, i když je financovala žalovaná. Žalobce ničeho stran domu neuhradil. V domě se muselo po smrti otce topit, náklady na to činily cca 3.000 Kč měsíčně. Žalovaná hradila v letech 2016–2020 včetně za všechny majitele daň z nemovitosti. Žalovaná se žalobce dlouhodobě bojí, tento ji šikanuje a obral ji již o dědictví po matce, totéž udělal i v případě dědictví po otci a zajistil si ¼ dědictví od manželky otce. Žalobce o domluvu nestojí, jeho snahou je jen zaplatit žalované co nejméně peněz z titulu majetkového vyrovnání. Žalobce nereagoval nikdy na e-mail zmocněnce žalované ze dne 24. 10. 2019 s nabídkou dohody, nemá o ni reálně zájem. Žalovaná v předmětném domě bydlela po smrti otce od 21. 12. 2018 do 31. 5. 2020, do té doby bydlela žalovaná se synem a jeho otcem na , adresa, a od 1. 6. 2020 žije v bytě na , adresa, . Žalovaná tak za dobu, kdy v domě nebydlela a dům pouze udržovala a starala se o něj, nemůže nikomu ničeho platit. Za dobu, kdy v domě bydlela, se hodnota nájmu rovná maximálně výši jejího podílu na domě, neboť žalovaná v té době využívala pouze 54,3 m², tj. 13,14 % plochy nemovitosti a nevyužívala tak ani jeho čtvrtinu, jehož je vlastníkem. Bylo pouze rozhodnutím původních žalobců, že v domě nebydleli.13. Žalovaná ve vyjádření ze dne 5. 1. 2023 (čl. 84–87 spisu) mj. uvedla, že účastníci, paní , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , tituly před jménem, , jméno FO, se ke dni 28. 2. 2016 stali podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, kdy každý vlastnil její ¼. Dne 30. 7. 2018 převedla , tituly před jménem, , jméno FO, svůj pod