52 C 57/2024-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 1. 2024 domáhal zaplacení částky 63.887,67 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“) uzavřel s žalovanou smlouvu o službě , Anonymizováno, účet, , Anonymizováno, kartě, , Anonymizováno, Slice, a smlouvy o splátkovém limitu, na jejíchž základě věřitel hradil za žalovanou platby u třetích osob a žalovaná byla povinna tyto platby věřiteli hradit s prodlouženou splatností či rozloženou na splátky. Žalovaná byla v případě odložení splatnosti povinna hradit poplatky za prodloužení splatnosti případně poplatky z prodlení. Žalovaná své povinnosti neplnila a věřitel své pohledávky za žalovanou zesplatnil. Celková dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 56.305,67 Kč a poplatků z prodlení ve výši 7.582 Kč. Věřitel vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy k službě , Anonymizováno, účet ze dne 15. 1. 2019, všeobecných obchodních podmínek věřitele, smlouvy o splátkovém limitu ze dne 22. 9. 2022 a ze dne 24. 9. 2022, včetně příloh ze dne 26. 9. 2022, ze dne 7. 10. 2022, ze dne 11. 10. 2022 a ze dne 13. 10. 2022, smlouvy o poskytování služby , Anonymizováno, ze dne 3. 11. 2014 a dodatku smlouvy ze dne 16. 9. 2015, vyúčtování za září 2022 až listopad 2022, objednávek za září 2022 až říjen 2022, informací o platbách ze dne 23. 9. 2022 a následujících, souboru zpráv odeslaných na email , e-mail, a telefonního čísla +, tel. číslo, , fotografie občanského průkazu, výzvy ze dne 24. 4. 2023 včetně potvrzení o podání, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2024 včetně příloh a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2024 včetně příloh soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalovaná měla s věřitelem uzavřít smlouvu o , Anonymizováno, účtu, na základě které věřitel žalované zřídil účet s finančním limitem, prostřednictvím kterého měla žalovaná realizovat platby u subjektů třetích stran. Výše limitu měla být stanovena dle uvěruschopnosti žalované. Ve smlouvě je zmíněná úroková sazba a výše nákladů s odkazem na obchodní podmínky. Žalovaná dle obchodních podmínek měla platby provedené přes , Anonymizováno, účet uhradit do 15 dne v měsíci, případně zaplatit poplatek a platbu odložit. Dle smluv o splátkovém limitu věřitel žalované poskytnul úvěrový limit 40.000 Kč resp. 43.000 Kč, který měla žalovaná splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úrokem a případnými poplatky z prodlení. Všechny smlouvy byly podepsány prostředky komunikace na dálku. Žalovaná poskytnula věřiteli kopii svého občanského průkazu. Dle měsíčních vyúčtování a objednávek žalovaná ve měsících září až listopad 2022 čerpala prostředky v celkové výši 52.815,89 Kč a věřitel po ní požadoval zaplatit částku 75.831,92 Kč s nejpozdější splatností dne 15. 12. 2022. Z vyúčtování vyplývá složení požadovaných plateb. Věřitel emaily a sms zprávami oznamoval žalované jednotlivá vyúčtování a upozorňoval ji na nezaplacené splátky. Dle smluv o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena postupně od věřitele až na žalobce. Věřitel vyzval žalovanou k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 24. 4. 2023.6. Z ostatních provedených důkazních prostředků nebyly zjištěny žádné další rozhodné skutečnosti.7. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle ust. § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Dle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Soud posoudil všechny smlouvy jako smlouvy o úvěru (smlouvy o splátkovém limitu) případně jako inominátní smlouvy s prvky smlouvy o zápůjčce (smlouva o , Anonymizováno, účtu). Smlouva o , Anonymizováno, účtu nese všechny prvky smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. OZ, když věřitel poskytuje žalované finanční prostředky k nákupu u třetích stran, které má žalovaná uhradit věřiteli s odloženou splatností a na základě doby odložení splatnosti má věřiteli platit zároveň poplatek za tuto odloženou splatnost. Tento poplatek představuje zisk/odměnu věřitele a jedná se ve své podstatě o úrok z poskytnuté částky. Samotná smlouva hovoří o úvěruschopnosti žalované a o úrocích a nákladech smlouvy. Dále pak smlouvy o splátkovém limitu jsou plnohodnotné smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. OZ16. Soud se nejprve zabýval tím, zda věřitel před uzavřením smluv o úvěru/zápůjčce splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).17. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud jí podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s věřit