Návrhem na vydání rozkazu k vyklizení dle § 175a občanského soudního řádu, doručeným dne 5.2.2026 na Městský soud v Brně se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost vyklidit část nemovité věci - byt č. , hodnota, , o třech pokojích s kuchyní a příslušenstvím, nacházející se v přízemí budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, v , Anonymizováno, (dále jen „předmětný byt“).Návrh odůvodnil tak, že dne 28.12.2021 coby pronajímatel uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu předmětného bytu. Nájemní vztah byl původně uzavřen na dobu od 1.1.2022 do 30.6.2022, následujícími četnými dodatky byl však prodlužován. V posledním uzavřeném dodatku - č. 12, bylo stranami sjednáno, že nájemní vztah skončí ke dni 15.11.2025. Nájemní vztah tedy zanikl dnem 15.11.2025, žalovaná však byt - přes výzvu žalobce ze dne 14.1.2026 učiněnou ve smyslu § 2285 občanského zákoníku - nadále užívá, byť žalobce opakovaně ujišťovala, že se vystěhuje. Žalovaná žalobci dluží nezanedbatelné částky za dobu trvání nájemního vztahu, od ledna 2026, dosud, kdy byt užívá bez právního důvodu, žalobci za toto užívání ničeho nehradí.Soud dne 18.3.2026 vydal rozkaz k vyklizení č.j. , spisová značka, , který byl žalované doručen do datové schránky dne 30.3.2026. Žalovaná proti rozkazu k vyklizení podala včas odpor, kde uvedla, že- žalobce opakovaně vyrozuměla o záměru byt opustit, což jí však neumožnila nepříznivá sociální situace, které si byl žalobce dobře vědom- žalobce dlouhodobě porušoval zákonné povinnosti pronajímatele, jeho chování vůči žalované je v rozporu s dobrými mravy, šikanózní a nátlakové; samotné podání žaloby bylo zbytečné s cílem pouze poškodit žalovanou- žalobce žalovanou informoval, že jí i jejím dětem poskytne čas nutný k nalezení vhodného bydlení, na 16. týden roku 2026 je naplánován podpis nové nájemní smlouvy; žalovaná uvedla, že soud o tomto vyrozumí.Na podaný odpor žalobce reagoval ještě tak, že- od září 2025 opakovaně a jednoznačně žalované sděloval, že na dalším prodloužení nájmu nemá zájem. Pokud byl ochoten uvažovat o prodloužení nájemního vztahu, bylo to podmíněno konkrétními kroky žalované - zejména úhradou předchozího dluhu a závazkem předmětný byt v přesně stanoveném termínu vyklidit. Žalovaná však tyto podmínky buď odmítala, nebo je sice přijala, avšak neplnila. Žalobce nikdy bezpodmínečně nepřislíbil, že žalovaná může v bytě setrvávat do doby, než si zajistí jiné bydlení- žalovaná nespecifikuje a ani nedokládá, jakého konkrétního jednání porušujícího povinnosti pronajímatele a jednání v rozporu s dobrými mravy (šikanózního, nátlakového) se měl žalobce vůči ní dopustit. I pokud by snad měla vůči žalobci nějaké nároky coby nájemce bytu vyplývající z již ukončeného nájemního vztah, pak tyto nijak nesouvisí s žalobním požadavkem, tj. s povinností žalované předmětný byt vyklidit.- podání žaloby o vyklizení nebylo „zbytečné“ neboť žalovaná od listopadu 2025 dosud předmětný byt přes opakované přísliby dobrovolně nevyklidila, přičemž žádný z četných vstřícných návrhů žalobce na mimosoudní vyřízení věci neakceptovala.Soud ve věci rozhodoval dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalované, která se k jednání dne , datum, - ač řádně předvolána - nedostavila, žádost o odročení ani omluvu soudu nezaslala.Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Z výpisu z katastru nemovitostí se podává, že vlastníkem předmětného bytu, potažmo domu, v němž se byt nachází, je žalobce.Z nájemní smlouvy ze dne 28.12.2021 soud zjistil, že žalobce coby pronajímatel a žalovaná coby nájemce bytu uzavřeli takový právní úkon. Z listiny vyplývá, že předmětem nájmu byl právě byt č. byt č. , hodnota, , o třech pokojích s kuchyní a příslušenstvím, nacházející se v přízemí budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, v , Anonymizováno, , nájem byl uzavřen na dobu určitou, a to od 1.1.2022 do 30.6.2022.Z dodatků k nájemní smlouvě č. 1 až 10 se podává, že i po 30.6.2022 se strany dohodly na pokračování nájemního vztahu, dle dodatku č. 10 do 31.8.2025.Z dodatku k nájemní smlouvě č. 11 uzavřeného dne 15.10.2025 se podává, že strany prodloužily trvání nájemního vztahu „zpětně“ za dobu od 1.9.2025 do 30.9.2025, obdobně dodatkem č. 12 uzavřeným dne 14.11.2025 strany prodloužily trvání nájemního vztahu „zpětně“ za dobu od 1.10.2025 do 15.11.2025; další dodatek k nájemní smlouvě již uzavřen nebyl (žádný z účastníků nic takového netvrdil a ani nedokládal), nájemní vztah k předmětnému bytu založený smlouvu ze dne 28.12.2021 tedy skončil uplynutím doby, dnem 15.11.2025.Z výzvy ze dne 14.1.2026 a doručenky z datové schránky se podává, že žalobce žalované dne 26.1.2026 doručil do sféry dispozice výzvu k vyklizení předmětného bytu.Z e-mailové komunikace stran předložené žalobcem (č.l. 29 až 48 spisu), kterou žalobce s žalovanou vedli (zčásti před, zčásti po 15.11.2025) se podává ochota žalobce dohodnout se za stanovených podmínek na pokračování nájemního vztahu, nikoliv však příslib, že žalovaná je oprávněna byt užívat i po ukončení nájemního vztahu jakéhokoliv bez omezení „dokud si nenajde nové bydlení“.Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost uvedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Naproti tomu žalovaná neuvedla a ani neprokázala, jaké konkrétní povinnosti žalobce coby pronajímatel předmětného bytu vůči ní porušil a jaký to má mít dopad na toto řízení, resp. požadavek žalobce na vyklizení bytu, dále nespecifikovala, v čem konkrétně spočívá pouze obecně uváděná rozpornost jednání žalobce vůči žalované s dobrými mravy, jak žalobce žalovanou má šikovat a vyvíjet vůči ní nátlak (míněno opět z pohledu nároku uplatněného žalobou). Konečně žalovaná neprokázala, že by jí žalobce přislíbil, že může předmětný byt užívat i po zániku nájemního vztahu, dokud si nenajde jiné bydlení.Pokud by se žalovaná k jednání dne , datum, dostavila, dostalo by se mu ze strany soudu poučení dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, aby výše uvedené skutečnosti (které žalobce popíral) blíže specifikoval a zejména prokázala, pokud by to mělo být právně významné. Poučení dle § 118a občanského soudního řádu se provádí toliko u jednání, a protože se žalovaná k jednání nedostavila, připravila se o možnost takového poučení.Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedené ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.Žalovaná byla nájemcem bytu, nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou do 30.6.2022, následně pak jednotlivými dodatky k nájemní smlouvě stranami prodloužen do 15.11.2025, tímto dnem tedy nájemní vztah zanikl uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Pokud nájemní vztah výše uvedeným způsobem k předmětnému bytu zanikl (a již nebyl obnoven, neboť žalobce žalovanou do měsíců od skončení nájmu žalovanou vyzval k vyklizení bytu ve smysl § 2285 občanského zákoníku) a žalovaná jej žalobci dle § 2292 občanského zákoníku žalobci neodevzdala, tj. pokud zde žalovaná i nadále bydlí, popř. má zde uloženy své věci, nelze než učinit závěr, že předmětný byt užívá již bez právního důvodu. Soud proto žalovanou zavázal povinností předmětný byt dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku vyklidit (výrok I.), neboť dalším užíváním předmětného bytu zasahuje žalovaná neoprávněně do vlastnického práva žalobce. Lhůtu k vyklizení bytu pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.Pokud jde o námitky žalované, pak tyto důvodné nejsou- skutečnost, že žalovaná žalobce vyrozuměla o záměru byt opustit, ale nakonec tak neučinila (pro tvrzenou nepříznivou sociální situace) je zde bez významu, neboť předmětný byt užívá po 15.11.2025 bez právního důvodu - to je objektivní stav bez ohledu na okolnosti, které ji k tomu přiměly- žalovaná nespecifikovala a ani neprokázala, že by žalobce dlouhodobě porušoval zákonné povinnosti pronajímatele, že by jeho chování vůči žalované bylo v rozporu s dobrými mravy, bylo šikanózní a nátlakové - bez takového upřesnění pak nebylo možno ani učinit závěr o tom, zda by tyto skutečnosti měly vůbec na nárok uplatněný žalobou vliv. Samotná skutečnost, že se vlastník po skončení nájemního vztahu domáhá vydání či vyklizení původně pronajaté věci, není jednání v rozporu s dobrými mravy (šikanou či nátlakem), leč zákonnou realizací, resp. ochranou vlastnického práva pronajímatele. Nevyklidila-li žalovaná, přes opakované přísliby po 15.11.2025 předmětný byt, neměl žalobce jinou možnost, než podat žalobu na vyklizení, nemohl postupovat svémocně. Nelze tedy mít za to, že by podal žalobu toliko s cílem žalovanou „poškodit“.- žalovaná neprokázala, že by žalobce žalovanou „informoval, že jí i jejím dětem poskytne čas nutný k nalezení vhodného bydlení“, tj. že by jí ať již jednostranně či po dohodě umožnil byt dočasně za těchto podmínek užívat. Žalobce takový příslib zcela popíral, žalovaná ani neuvedla, kdy a jakou formou se tak mělo stát. Ačkoliv žalovaná v odporu proti rozkazu k vyklizení uváděla, že na 16. týden roku 2026 je naplánován podpis nové nájemní smlouvy a bude o tom soud informovat, žádné sdělení již soudu v tomto směru nezaslala.O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalované, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci.Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 18 310 Kč a představují:- zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč- náklady právního zastoupení advokátem za čtyři úkony právní služby po 2 300 Kč dle § 7 společně s § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, dvě písemná podání ve věci samé, předžalobní výzvu a účast na jednání soudu dne , datum, )- paušální částku náhrad hotových výdajů 900 Kč (za čtyři úkony po 450 Kč) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2025- částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 2 310 Kč.Lhůtu k plnění soud zde stanovil stejnou jako ve věci samé, tj. do 15 dnů od právní moci rozsudku. Skutečnost, že žalovaná vůči žalobci deklarovala ochotu byt vyklidit (což však dobrovolně neučinila a žalobce byl tak nucen podat žalobu), není okolností, kterou by soud mohl zohlednit a aplikovat svojí podstatou výjimečně ustanovení § 150 občanského soudního řádu. Jinak řečeno, pokud žalovaný přislíbí žalobci plnění, avšak nakonec svoji povinnost nesplní a žalobce musí podat žalobu a je v řízení úspěšný, pak takový „prázdný“ slib není samo o sobě důvodem pro to, aby neúspěšný žalovaný nemusel žalobci hradit náklady řízení.