ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2026:48.C.40.2026.1 Datum: 2026-06-24 Předmět: 116 047,43 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 1813 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 neplatnost právního jednánínáklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůexces
O co šlo: 116 047,43 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 1813 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 )
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 116.047,43 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 24. 5. 2024 uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut dne 24. 5. 2024 na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 96.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit prostřednictvím 36měsíčních splátek spolu se sjednaným úrokem ve výši 87,69 % ročně. Úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě jí dodaných dokladů a její lustrací ve veřejně dostupných databázích, současně byl proveden její tzv. skóring. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas a dostala se s úhradou splátek do prodlení, žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 22.851 Kč. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 116.047,43 Kč s příslušenstvím.2. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 17. 3. 2026 v doplnění žaloby ze dne 28. 4. 2026 uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z hodnocení klienta a z její lustrace ve veřejně dostupných databázích.3. Žalovaná se k žalobě v proběhu řízení nikterak nevyjádřila.4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou měla být dne 24. 5. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 96.000 Kč, který se žalovaná měla zavázat uhradit právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím splátek spolu s úrokem ve výši 87,69 % (87,70 % - viz. oznámení) ročně, celkem žalovaná měla uhradit částku 274.212 Kč. Smlouva nebyla žalovanou nikterak autorizována a podepsána (viz předsmluvní formulář, návrh na uzavření smlouvy, dodatek č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru ze dne 27. 5. 2024). Totožnost žalované vyplývá z občanského průkazu. Z hodnocení klienta ze dne 24. 5. 2024 vyplývá, že žalovaná měla v té době příjem ve výši 30.800 Kč měsíčně pocházející z jejího podnikání a výdaje ve výši 4.860 Kč měsíčně představující životní minimum a ve výši 6.008 Kč spojené s vlastním bydlením. Současně byl k tomuto dni proveden ve vztahu k její osobě výpis z nebankovního registru NRKI. Úvěr ve výši 96.000 Kč byl pod VS , var. symbol, poukázán dne 24. 5. 2024 na bankovní účet č. účtu , č. účtu, . Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena ze dne 12. 2. 2025 postoupena na žalobkyni, o čem byla žalovaná zpravena dopisem ze dne 5. 4. 2025 zaslaným jí téhož dne doporučeně na adresu , adresa, . Dopisem ze dne 26. 11 2024 byla žalovaná zpravena o zesplatnění úvěru. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 5. 4. 2025 zaslané jí téhož dne doporučeně na adresu , adresa, . Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 18. 3. 2026 vyplývá, že majitelem a disponentem bankovního účtu č. účtu , č. účtu, je žalovaná a dne 27. 5. 2024 na něj byla pod VS , var. symbol, poukázána od právní předchůdkyně žalobkyně částka 96.000 Kč.7. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).14. V řízení dle soudu nebylo prokázáno, že by mezi stranami, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, byla uzavřena v žalobě specifikovaná smlouva. Z listiny jako smlouva označená nevyplývá vůle žalované být jejím obsahem vázán, smlouva jí není nikterak autorizována a podepsána. Soudu není ani zřejmé, zdali, popř. jakým konkrétním způsobem byla ověřena totožnost žalované a způsob, jakým byla smlouva s předloženým obsahem žalovanou uzavřena. V řízení ale bylo prokázáno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, žalované poukázala na její bankovní účet částku 96.000 Kč.15. I kdyby měl soud uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami za prokázané, smlouva o úvěru by byla soudem shledána za neplatnou, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet jej s odbornou péčí, a smlouva je tak s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, které svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Právní předchůdkyně žalobkyně se nikterak nezabývala příjmy a výdaji žalované, nedostála tak v tomto směru svým zákonným povinnostem. Lustrace žalované ve veřejně dostupných registrech je zcela nedostatečná, nikterak nezohledňuje její faktickou majetkovou a sociální situaci. Právní předchůdkyně žalobkyně se reálnými příjmy a výdaji žalované de facto nijak nezabývala, tyto údaje zřejmě ani neprověřovala, natož aby se jimi pečlivě zabývala. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně tak při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí.16. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.17. Soud nadto tuto smlouvu o úvěru v části, ve které se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni obchodní úroky ve výši 89,69 %, potažmo ve výši 87,70 % ročně, hodnotí jako neplatnou, a to pro zjevný rozpor jejího obsahu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a pro skutečnost, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v ne