63 C 108/2025-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 30.6.2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.273,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% z částky 14.000,-Kč od 8.12.2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba, , byla dne 13.4.2024 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 14.000,-Kč oproti závazku žalované vrátit poskytnuté prostředky v pravidelných splátkách, avšak v rozporu se smlouvou žalovaná se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek a proto byl úvěr zesplatněn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 byla pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovanou postoupena žalobkyni, která tedy požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 14.000,-Kč a smluvního úroku ve výši 7.273,-Kč, spolu s úrokem z prodlení z částky 14.000,-Kč od 8.12.2024 do zaplacení v zákonné výši 12,75% ročně.2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že je datována dnem 13.4.2024 a společnost , právnická osoba, coby úvěrující se zavázala poskytnout klientovi – žalované – možnost čerpat úvěr až do výše 14.000,-Kč oproti závazku klienta poskytnutou částku spolu s úrokem s roční úrokovou sazbou 80% v minimálních měsíčních splátkách, kdy počáteční splátka byla dohodnuta ve výši 1.621,-Kč. Smlouva byla potvrzena prostřednictvím kódu zaslaného žalované na tel. č. , tel. číslo, .3. Dle výpisu z běžného účtu vyhotoveného společností , právnická osoba, ., byla dne 13.4.2024 na účet č. , č. účtu, zaslána částka 14.000,-Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 13.4.2026 byla v měsíci dubnu roku 2024 majitelkou účtu č. , hodnota, vedeného komerční bankou a.s. žalovaná a částka 14.000,-Kč byla na uvedený účet z účtu názvem „, právnická osoba, “ připsána dne 15.4.2024.4. Z výzvy k okamžité úhradě dluhu (Poslední možnost dohody na úhradě) ze dne 7.12.2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu v celkové výši 21.423,-Kč, z čehož 14.000,-Kč připadalo na jistinu, 7.273,-Kč na smluvní úrok, 100,-Kč na smluvní pokutu a 50,-Kč na upomínku.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 byla pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznamováno dopisem ze dne 24.12.2022.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že tvrzení obsažená v žalobě nebyla z důkazů navržených žalobkyní prokázána. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008,). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř.7. Z provedených důkazů není zřejmé, zda strany uzavřely smlouvu o úvěru. Vzhledem k chybějícímu podpisu zejména žalované u shora uvedené smlouvy o úvěru či jinak vyjádřené vůli žalované uzavřít smlouvu, není ani prokázáno, že žalovaná měla vůli s žalobkyní takovou smlouvu uzavřít. Nadto i kdyby bylo v řízení uzavření smlouvy prokázáno, nebylo dle názoru soudu prokázáno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, dostatečně ověřila úvěruschopnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, když před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí neposuzovala schopnost žalované úvěr splácet, neboť řádně nezjišťovala a neověřila majetkové poměry žalované, a smlouva o úvěru uzavřená účastníky by byla hodnocena podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) jako neplatná.8. Současně bylo v řízení prokázáno, že na účet vedený společností , právnická osoba, .. pod číslem , č. účtu, ve prospěch žalované byla žalobkyní dne 15.4.2024 převedena částka ve výši 14.000,-Kč, aniž by byl prokázán právní důvod takového jednání. Bylo-li žalované poskytnuto plnění bez právního důvodu, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.) a žalovaná je povinna toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Proto byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14.000,-Kč, coby vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a ve zbývající části 8.545,60 Kč (21.273 – 14.000 = 7.273) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalované povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tato se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitla.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21.273,-Kč. Byla úspěšná ve výši 14.000,-Kč, což je 66 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšná v 34 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 32% žalobkyní vynaložených nákladů řízení (66 – 34 = 32). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 852,-Kč, úhradě 3 úkonů právní služby advokáta po 400,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), a v úhradě 3 paušálních částek po 100,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.500,-Kč [(3 x 400) + (3 x 100) = 1.500] a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 315,-Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.815,-Kč. Náklady vynaložené žalobkyní činí 2.667,-Kč (852 + 1.815 = 2.667). 32% z této částky pak činí 853,-Kč, které je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.