62 CO 273/2022-109 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 1 + 1 sestávající z kuchyně, pokoje a příslušenství, jenž se nachází na adrese [adresa], ve třetím podlaží domu [adresa], jenž je součástí pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedeno [stát. instituce], [stát. instituce] a vyklizený jej předat žalobcům ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] – poznámka odvolacího soudu) a to do 15 dnů od právní moci rozsudku a dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení k rukám jejich právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] domáhali vyklizení sporného bytu proto, že žalovaná byt po výpovědi z nájmu užívá bez právního důvodu. 2. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které učinil především z listinných důkazů, vzal za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky domu [adresa], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedeno [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále zjistil, že žalovaná byla na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] uzavřené ještě s právním předchůdcem žalobců nájemkyní sporného bytu. Žalobci prostřednictvím svého zástupce přípisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě dne [datum] dali žalované podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] – výpověď z nájmu tohoto bytu, a to proto, že žalovaná dala sporný byt do podnájmu třetím osobám, avšak bez souhlasu žalobců jako pronajímatelů, o tento souhlas ani nepožádala. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná pracuje dlouhodobě v [anonymizováno], v důsledku toho také tvrdila, že se předmětná výpověď dostala do sféry dispozice až dne [datum]. K tomu soud I. stupně uvedl, že písemnost obsahující onu výpověď byla žalované doručena dne [datum], což bylo zjištěno z fotokopie dodejky s adresou žalované. Tehdejší právní zástupce žalované advokát Mgr. [příjmení] ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že žalovaná s výpovědí nesouhlasí, což je ovšem v rozporu s dalším obranným tvrzením žalované o tom, že se výpověď dostala do sféry dispozice až dne [datum]. 3. Žalobci žalovanou vyzvali k vyklizení bytu a jeho předání, což bylo zjištěno z listiny obsahující žalobní výzvu k vyklizení a předání bytu ze dne [datum] včetně kopie poštovního podacího archu. 4. Soud I. stupně za tohoto stavu zaměřil svoji pozornost na zjištění, jakým způsobem byla výpověď z nájmu bytu žalované doručena. K tomu uvedl, že výpověď byla vhozena do domovní schránky žalované. Prvostupňový soud uvěřil tvrzení žalobců ohledně toho, že právě kvůli tomu zástupce žalobců reklamoval u [anonymizováno] doručení zásilky obsahující předmětnou výpověď, pochybení bylo ze strany [anonymizováno] uznáno a reklamace byla považovaná za oprávněnou. Doručení výpovědi tak bylo provedeno vhozením do domovní schránky – zjištěno z listiny z [datum] s hlavičkou [anonymizováno], z níž vyplývá, že zásilka obsahující výpověď byla do domovní schránky žalované vložena dne [datum]. 5. Z dalších listinných důkazů prvostupňový soud žádné relevantní skutečnosti již nezjistil, což podrobně rozebral pod bodem 11. odůvodnění svého rozhodnutí. Soud I. stupně odkázal zejména na evidenční list k předmětnému bytu pro výpočet aktuálního nájemného, k čemuž byla připojena oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne [datum] a [datum], konečně se pak jednalo o listiny obsahující vyúčtování služeb ze dne [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum], dále z [datum], [datum], [datum] a [datum]. 6. Dále byly předloženy listiny obsahující emailovou korespondenci ze strany žalované adresovanou realitní kanceláři [příjmení], tyto se týkaly nahlášení počtu osob na adrese sporného bytu [adresa], též byly předloženy fotokopie elektronických letenek týkajících se letů žalované z [příjmení] [příjmení] přes [anonymizováno] do [obec], žalovaná v této souvislosti založila ještě další listiny týkající se její práce vykonávané v [anonymizováno] – [země]. Uvedené listiny však prvostupňový soud hodnotil jako nepodstatné. Jako nerelevantní shledal též obranu žalované ohledně toho, že tato pracovně pobývala v [anonymizováno] a vzhledem k pandemii [anonymizováno] se nemohla vrátit do [anonymizováno], když bylo na ní, aby případně zmocnila osobu, která bude oprávněna zásilky přebírat, respektive aby si žalovaná zařídila přesměrování pošty a podobně. Bylo tedy na ní, aby se v té záležitosti zařídila tak, aby byl zajištěn efektivní způsob doručování písemností. Soud I. stupně nepřisvědčil, argumentaci žalované o tom, že ze strany žalobců se jednalo o účelové jednání ve snaze se žalované zbavit, když k tomu žalovaná nepředložila žádné hmatatelné důvody. Žalovaná byla dále soudem I. stupně vyzvána, aby prokázala, že se předmětná výpověď dostala do sféry její dispozice až dne [datum]. Doručení výpovědi do domovní schránky nezpochybňovala, pouze tvrdila, že není zřejmé, kdy k tomuto vložení do schránky došlo. Soud I. stupně neshledal rozporným s dobrými mravy ani to, že výpověď byla doručována v době epidemie [anonymizováno] a omezení spojených s cestováním. 7. Žalovaná byla ve výpovědi řádně poučena o možnosti podat proti ní námitky a navrhnout její přezkoumání soudem postupem podle § 2286 odst. 2 o. z. ve spojení s § 2290 o. z., žalobu však v dvouměsíční lhůtě ode dne dojití výpovědi k věcně a místně příslušnému soudu nepodala. 8. K námitce žalované ohledně toho, že jednání žalobců je v rozporu s dobrými mravy, soud I. stupně dále uvedl, že tato námitka by mohla být důvodná tehdy, kdy by žalobci žalovanou sice ujišťovali o tom, že jí výpověď nedají, následně by jí ovšem výpověď dali, ovšem o takovýto případ se zde nejedná. Pokud pak žalovaná tvrdila, že se výpověď dostala do její dispozice až dne [datum], tak toto její obranné tvrzení nemůže být pravdivé, a to s poukazem na vyjádření dřívějšího právního zástupce v podání ze dne [datum]. Žalovaná to, že se výpověď dostala do sféry její dispozice až dne [datum], přesvědčivě nikdy nevysvětlila. Soud I. stupně k tomu odkázal na šetření proveděné Českou poštou na základě stížnosti podané právním zástupce žalobců a z tohoto důvodu již požadoval za nadbytečné vyslýchat žalovanou označené svědky [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V případě [jméno] [příjmení] jde o sestru žalované, která by se měla vyjádřit k tomu, že [jméno] [příjmení] i její dcera [jméno] [příjmení] (neteř žalované) se v předmětném bytě zdržovaly oprávněně se souhlasem předmětné realitní kanceláře Ing. [příjmení] a tedy správní firmy, která vykonává správu dotyčného domu. V případě [jméno] [příjmení] se mělo jednat o chůvu nezletilé [jméno] [příjmení], která by se mohla rovněž vyjádřit k otázce zdržování se sestry i dcery žalované v dotyčném bytě. Tato navržená svědectví však jsou podle soudu irelevantní, význam by mohla mít pouze v řízení o prezkoumání oprávněnosti dotčené výpovědi. 9. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle § [číslo], § 2290 a § 1042 o. z. Uvedená zákonná ustanovení odcitoval, výsledně shrnul, že žalobci žalované nájem bytu řádně vypověděli, žalované uplynula dvouměsíční lhůta pro podání žaloby k soudu, jíž by se domáhala přezkoumání toho, zda výpověď je oprávněná. Nájemní vztah žalované ke spornému bytu zanikl a soud I. stupně s odkazem na ustanovení § 1042 o. z. žalobě na vyklizení bytu vyhověl. 10. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšným žalobcům s tím, že tyto sestávají ze soudního poplatku a z nákladů právního zastoupení, které vyčíslil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif. 11. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Blanketní odvolání ze dne [datum] doplnila podáním ze dne [datum]. Uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Akcentovala především nesprávný závěr soudu I. stupně ohledně doručení výpovědi žalované a k tomu odkázala na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR – rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], judikaturní závěry odcitovala. K tomu doplnila, že tento názor Nejvyššího soudu ČR se uplatní i v poměrech nového občanského [ustanovení pr. předpisu] Judikatura vychází z toho, že za omluvitelný důvod, pro který se nemohl účastník s písemnostmi seznámit, je třeba považovat překážku, která je z objektivního či subjektivního hlediska ospravedlnitelná, jako je např. [anonymizováno] ve [anonymizováno] zařízení či [anonymizováno] v [anonymizováno], přihlédnout lze i k okolnostem případu včetně toho, zda se jedná o situaci výjimečnou. Žalovaná má tak s poukazem na komentářovou literaturu i citovanou judikaturu zato, že výpověď z nájmu bytu jako jednostranné právní jednání adreso