12 CO 271/2022-103 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 76,21% p. a. z částky 134 000 od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], a ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] k rukám advokátky, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení v bodě 1. uvedené částky s tím, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované finanční prostředky dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala jí poskytnutý úvěr, včetně sjednaných úroků a příslušenství, uhradit formou 18měsíčních splátek po [částka], splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem květnem [rok]. 3. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující úvěruschopnost, jakož i z jiných zdrojů. 4. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci vyjma poskytnutého úvěru rovněž náklady žalobkyně vzniklé v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky v celkové výši [částka] a rovněž v případě prodlení s úhradou jednotlivé splátky uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se ocitne v prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyně se tak domáhala rovněž úhrady této smluvní pokuty za pozdní úhradu splátek [číslo] tj. ve výši 2 x [částka]. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a z tohoto důvodu došlo k jeho zesplatnění ke dni [datum]. Dle bodu 6.4 smlouvy pak ke dni zesplatnění úvěru nová jistina činila [částka] a byla ji žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Celková dlužná částka se pak skládá z nové dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] (odpovídá zbytku dlužné původní jistě úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]), dále ze smluvní pokuty ve výši [částka], účtované dle bodu 6.1 smlouvy, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalované s její úhradou, počínaje dnem [datum] do zaplacení, k datu vyhotovení žaloby ve výši [částka] a dále z úroku za poskytnutí úvěru v maximální nominální roční úrokové sazbě 76,21% p. a., tj. do maximální částky úvěru ve výši [částka]. Žalovaná byla před podání žaloby o úhradu dlužné částky upomenuta, avšak bezvýsledně. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného na straně 2 a 3 napadeného rozhodnutí), že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, včetně sjednaných úroků a příslušenství, uhradit žalobkyni formou 18 měsíčních splátek ve výši [částka], splatných vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2019. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující úvěruschopnost, jakož i z jiných zdrojů, a to zejména z dokladů o příjmech žalované, výpisy z bankovního účtu žalované a prohlášení žalované. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni vyjma poskytnutého úvěru rovněž náklady žalobkyně vzniklé v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky v celkové výši [částka]. Žalovaná se rovněž zavázala v případě prodlení s úhradou jednotlivé splátky uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení v délce 30 dnů. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a z tohoto důvodu tak došlo k jeho zesplatnění ke dni [datum]. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu v celkové výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Celková dlužná částka pak činí ve výši [částka] (úvěr ve výši [částka] a dlužný úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]), dále ze smluvní pokuty ve výši [částka] účtované dle bodu 6.1 smlouvy a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka] Smluvní pokuta pak činí ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalované, počínaje dnem [datum] do zaplacení. Smluvní pokuta k datu vyhotovení žaloby činí [částka]. Žalobkyni dále náleží úrok za poskytnutí úvěru v roční úrokové sazbě 76,21% p. a., tj. do maximální částky úvěru ve výši [částka]. Žalovaná byla před podáním žaloby o úhradu dlužné částky upomenuta, avšak bezvýsledně. 7. Soud I. stupně poté uzavřel, že žalovaná dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila, nesplnila svoji povinnost vyplývající pro ni z uzavřené smlouvy o úvěru a podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, ve spojení s ust. § 2048 a násl. o. z. (smluvní pokuta) a proto uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit, když žalovaná ani netvrdila, že by řádně dostála svým závazkům vůči žalobkyni. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a ust. § 1970 o. z.), uložil jí soud I. stupně rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení pak odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. 10. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalovaná, které odůvodnila tak, že žalobkyně nijak nezkoumala výši nákladů žalované a spokojila se pouze s prohlášením žalované o výši jejích nákladů ve výši životního minima. V této souvislosti poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 4129/18. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně soudu stačilo předložení zcela zjevně nedostačujícího množství podkladů a odvolala se na ust. § 87 odst. 1 věty prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle něhož poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na ust. § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. 11. Soud prvního stupně se také nezabýval skutečností, zda není výše úroků v rozporu s dobrými mravy, když úrok ve výši 76,21 % více než 9x převyšuje běžnou úrokovou sazbu používanou v době poskytnutí úvěru bankami a je v rozporu s dobrými mravy neplatná podle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen „obč. zák.“ 12. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p. a. z této částky od [datum] do zaplacení. 13. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že řádně zjišťovala úvěruschopnost, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Schopnost žadatele řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele, prověřena na základě těchto dokladů o příjmech, výpisy z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení žalované. Z dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí [částka], celkové měsíční náklady žalované činí [částka] a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí [částka]. Žalobkyně dostála své povinnost vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. 14. U úroků podle kritéria nastaveného v rozhodování Nejvyššího soudu, má být přihlédnuto k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Pak by v tomto případě měl být úrok posuzován se sazbou 23,97 % p. a. v dubnu [rok] (nejvyšší sazba – úročený úvěr z kreditních sazeb). V porovnání s touto sazbou činí sazba 76,21 % p. a. pouze 3,18 násobek nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, přičemž za nepřiměřené jsou současnou judikaturou považovány sazby, které převyšují obvyklou míru až 4 násobně. Nelze tedy souhlasit s tím, že by sazba 76,21 % p. a. měla být nepřiměřená. 15. Žalobkyně zároveň uvedla, že nadále požaduje pouze smluvní úrok ve výši 35 % ročně a rozhodla se tak celý poskytnutý úvěr na tuto úrokovou sazbu přepočítat. Úroky přirostlé k jistině ke dni zesplatnění činily částku ve výši [částka] (dlužný úrok ze splátky [číslo]; splátky [číslo] splátky [číslo]). 16. Celkem tedy žalované zbývalo ke dni zesplatnění na aktuální nové jistině uhradit částku ve výši [částka]. Zároveň s přepočtením nové jistiny úvěru znovu vyčíslila smluvní pokutu a tuto smluvní pokutu požadovala z dlužné nové jistiny [částka] ve v