12 CO 30/2022-80 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím a ve výroku II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalované. 2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal po žalované zaplacení v bodě 1. uvedené částky s odůvodněním, že představuje škodu, která mu měla být způsobena v souvislosti s jednáním insolvenčního správce JUDr. [jméno] [příjmení], v konkurzním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Insolvenční správce podal k Městskému soudu v Praze dne [datum] konečnou zprávu, ze které vyplynulo, že z peněžních pohledávek úpadce činil výnos pouze částku ve výši [částka], přestože hodnota pohledávky vůči bývalému společníkovi [jméno] [příjmení] činila částku [částka], vůči obchodní společnosti [právnická osoba] činila hodnota pohledávky částku [částka], vůči [právnická osoba] Diving for fun spol. s.r.o. částku [částka], tedy celkem [částka]. Insolvenční správce soudně přiznané pohledávky v celkové výši [částka] vůči dlužníkům řádně nevymáhal a tyto pohledávky prodal pod cenou pouze za částku [částka]. Poté dne [datum] insolvenční správce navrhl účelově Městskému soudu v Praze zrušení konkurzu pro nedostatek majetku dlužníka. Na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl konkurz vedený zrušen z důvodu, že majetek dlužníka byl zcela nedostačující pro uspokojení věřitelů. Tímto postupem insolvenčního správce, za kterou nese z hlediska dohledací činnosti přímou odpovědnost insolvenční soud, byla vědomě poškozena obchodní společnost [právnická osoba], která tak přišla o svá aktiva, neboť tato byla pod cenou prodána a zůstaly jí pouze závazky, přičemž se dostala do záporných čísel. Z tohoto důvodu žalobce jako jednatel této společnosti podal na insolvenčního správce trestní oznámení, věc však byla Policií ČR odložena. V důsledku pochybení insolvenčního soudu, který řádně nekontroloval činnost insolvenčního správce a zanedbal tak dohledací činnost, vznikla žalobci škoda, která je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem insolvenčního soudu. 3. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody ve výši [částka] z titulu nesprávného úředního postupu, resp. nezákonného rozhodnutí v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], potažmo v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 236/2015. Žalovaná dospěla k závěru, že jeho nárok je zjevně nedůvodný, když neshledala žádný odpovědnostní titul. V uvedeném kompenzačním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ani nezákonnému rozhodnutí nedošlo. Žalobce ani blíže nespecifikoval nesprávný úřední postup a neoznačil konkrétní nezákonná rozhodnutí. Žalobce v podstatě není spokojen s tím, že jeho žalobě ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 236/2015, jakožto kompenzačním řízení, nebylo vyhověno. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v nesprávném úředním postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] ve výši [částka] u žalované dne [datum]. Žalovaná po projednání žádosti žalobce neshledala jeho nárok opodstatněný. 5. Původně žalobce podal proti žalované k soudu I. stupně dne [datum] žalobu a řízení bylo vedeno pod sp. zn. 17 C 236/2015 Touto žalobou se domáhal totožného nároku, tedy náhrady škody ve výši [částka] v souvislosti s nesprávným úředním postupem insolvenčního soudu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] spočívající v nedostatečném dohledu soudu nad činností správce konkurzní podstaty proti stejné žalované - České republice - Ministerstvo spravedlnosti. Žaloba obsahovala stejná skutková tvrzení jako žaloba v této věci a i výše žádaného plnění byla totožná. Rozsudkem soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 17 C 236/2015-65, byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum] napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil z důvodu procesních pochybení, neboť na místo žalobce – fyzické osoby tedy mělo být rozhodováno ve sporu mezi společností [právnická osoba] a žalovanou [příjmení] republikou - Ministerstvem spravedlnosti. V uvedené věci proto soud I. stupně s odkazem na závazný právní názor odvolacího soudu opětovně rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kdy na straně žalobkyně již vystupovala společnost [právnická osoba], [IČO], tak, že žalobu na zaplacení částky [částka] zamítl. 6. Soud I. stupně poté uzavřel, že již ze samotných žalobních tvrzení a v souvislosti s provedeným dokazováním je zřejmé, že žaloba nemůže být úspěšná. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím podle ust. § 1 odst. 1, § 2 a 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci, avšak podle ust. § 26 za předpokladu existence tří podmínek: 1. nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem/nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Tyto podmínky pak musí být naplněny kumulativně. 7. Ze žalobních tvrzení je očividné, že není dána podmínka vzniku škody. Pokud žalobce nárokuje v dané věci náhradu škody, která mu měla být způsobena nesprávným postupem insolvenčního správce, spočívající v tom, že pohledávky proti v žalobě uvedeným dlužníkům této společnosti, měly být zpeněženy pod cenou, je zřejmé, že případná škoda, mohla vzniknout toliko společnosti [právnická osoba], nikoliv žalobci jako fyzické osobě. Škodou se přitom ve smyslu ustanovení § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, rozumí skutečná škoda, či ušlý zisk. V obou případech se tak jedná o zásah do majetkové sféry poškozeného. Žalobci tedy jako fyzické osobě v souvislosti s vedeným insolvenčním řízením, jež se týkalo společnosti [právnická osoba], žádná škoda ani vzniknout nemohla, neboť žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup insolvenčního správce (aniž by soud hodnotil, zda k němu došlo či nikoli) v rámci insolvenčního řízení se nijak nemohl dotknout majetkových poměrů žalobce jakožto fyzické osoby. Žalobce proto nemůže být osobou poškozenou. Pro nenaplnění tohoto zákonného odpovědnostního předpokladu v podobě vzniku škody, nemůže být nárok žalobce již důvodný a soud I. stupně proto žalobu zamítl. 8. Výrok o nákladech řízení soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ 9. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tak, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Dne [datum] doručil insolvenční správce JUDr. [jméno] [příjmení], který byl jmenován Městským soudem v Praze, tomuto soudu konečnou zprávu podle ust. § 302 insolvenčního zákona, ze které vyplynulo, že ze zpeněžení pohledávek činil výnos pouze částku ve výši [částka]. Následně dne [datum] výše uvedený insolvenční správce navrhl účelově Městskému soudu v Praze zrušení konkurzu pro nedostatek majetku dlužníka. Na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2012, č. j. MSPH 89 INS 6189/2009-B-30, byl konkurz pod zrušen, protože majetek dlužníka byl zcela nedostačující pro uspokojení věřitelů. Tímto postupem výše uvedeného insolvenčního správce, za který nese z hlediska dohlédací činnosti přímou odpovědnost insolvenční soud, byla vědomě poškozena obchodní společnost [právnická osoba], která tak přišla o svá aktiva, neboť byla takto pod cenou prodána a zůstaly ji pouze závazky a tak se dostala do záporných čísel. 10. Stát v rámci insolvenčního řízení nese odpovědnost za nesprávný úřední postup insolvenčního soudu, který činnost jmenovaného insolvenčního správce JUDr. [jméno] Čížovského řádně nekontroloval, čímž došlo ze strany insolvenčního soudu k zanedbání dohlédací činnosti nad insolvenčním správcem a následnému vzniku škody ve výši [částka] s příslušenstvím. 11. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a vyhověl odvolání v plném rozsahu a byla žalobci přiznána náhrada škody v částce [částka] s příslušenstvím. 12. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. 13. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně z podnětu podaného odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 14. Odvolací soud postupoval podle ust. § 115a ve spojení s ust. § 211 o. s. ř., jelikož žalobce i žalovaná souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 15. S