17 CO 376/2021-225 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok I.), a že žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, jíž se žalobce po původní žalované [právnická osoba], domáhal shora uvedené částky s příslušenstvím na základě Smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), s tím že žalovaná žalobci nezaplatila sjednanou odměnu za poskytování služeb [částka] měsíčně za měsíce únor, březen a duben 2020. Žalovaná namítala, že smlouva je zdánlivým právním jednáním, neboť v ní absentuje vymezení povinností žalobce, žalobce navíc fakticky žádnou činnost dle Smlouvy nevykonával, žalovaná má proto právo plnění odepřít, navíc žalovaná od Smlouvy dne [datum] odstoupila pro neplnění povinností žalobce. 3. Soud I. stupně shledal, že jde o řízení s cizím prvkem, když žalobce má bydliště ve Spojených státech mexických, pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána dle čl. 4 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ nařízení Brusel I bis“), když žalovaná má sídlo na území České republiky. 4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu na dobu určitou do [datum], na jejímž základě měl žalobce pro žalovanou působit jako mezinárodní provozní ředitel, měl zřídit provozní kanceláře a poté řídit strategické trhy jako je Mexiko, Jižní Afrika, Írán a Vietnam. Jednotlivé činnosti měly být blíže popsány v příloze [číslo]: pracovní nabídka. Žalobce měl po prvním, nejméně tříměsíčním období zavádění a školení v Mexiku zahájit provoz s nově založenými organizacemi v Africe, na Středním východě, v Asii a v Latinské Americe. Svou činnost měl žalobce koordinovat s kanceláří mezinárodního rozvoje v [obec] a měl se starat o administrativu (zasílání úplných informací žalované) a logistiku svých aktivit. Žalobce měl zadávat dílčím dodavatelům úkoly, zajišťovat a pomáhat při náboru a zaškolení místních provozovatelů, sepisovat pravidelný harmonogram, přehled úkolů dílčích dodavatelů a zaměstnanců a navrhnout změny, které mají být předloženy generálnímu řediteli. Činnost žalobce měla být hotova do [datum]. Žalovaná se zavázala žalobci zaplatit měsíční odměnu ve výši [částka]. Jednotlivé úkoly žalobce měl činit a činil v souladu s pokyny žalované, konkrétně bývalého jednatele žalované [příjmení] [jméno]. V rozmezí listopadu [rok] až ledna [rok] žalobci zadávala úkoly prostřednictvím e-mailů rovněž paní [příjmení], resp. paní [příjmení], žalovaný minimálně na některé z těchto e-mailů reagoval a snažil se jim vyhovět. Žalobce vypracovával a v rámci e-mailů předkládal velké množství reportů a prezentací, vyhotovil požadované návrhy rozpočtů, kvůli své činnosti též cestoval do Evropy, v Mexiku se účastnil výstav. Žalobci byla vyplácena pravidelná měsíční odměna [částka] od června [rok] do února [rok]. Žalovaná listinou označenou jako„ Termination notice“ ze dne [datum] přistoupila s okamžitou platností k ukončení Smlouvy a odstoupila od ní z důvodu závažného porušení smlouvy, jež mělo spočívat v tom, že žalobce nevybudoval žádnou relevantní zákaznickou síť, díky níž by se v Mexiku zvýšil prodej výrobků skupiny ESTEL; nebyly zavedeny žádné procesy týkající se prodeje výrobků v Mexiku; tržby neodpovídaly výši finančních prostředků, které byly žalobci poskytnuty; v souvislosti s naprosto neuspokojivým rozvojem zákaznické sítě a následně neuspokojivým objemem prodeje v Mexiku vypršela doba použitelnosti významné části výrobků žalované a skupiny ESTEL; žalobce neposkytl žádné zprávy v podobě, kterou žalovaná požadovala, a opakovaně ignoroval žádosti žalované o opravu anebo doplnění zpráv; mexická kancelář skupiny ESTEL čelila soudním sporům zahájeným některými bývalými zaměstnanci z důvodu neoprávněného ukončení jejich pracovního poměru; dohody týkající se řešení skladování pro mexickou kancelář skupiny ESTEL poškozují její zájem; v důsledku výše uvedené situace nebyla mexická kancelář skupiny ESTEL schopna žalované splácet půjčky s úvěry. Toto oznámení bylo žalobci doručeno e-mailem dne [datum]. Žalobce zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu. 5. V právním hodnocení se soud I. stupně nejprve zabýval otázkou rozhodného práva. Shledal, že dle čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy („ nařízení Řím I“) je rozhodným právem právo české, když žalobce měl sice činnost vykonávat pro žalovanou v Mexiku, nicméně žalovaná je právnickou osobou se sídlem v České republice a užitek z této činnosti měl plynout žalované právě do České republiky. Žalobce navíc svoji činnost konzultoval se zástupcem žalované v České republice. 6. Dále soud I. stupně shledal, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva dle § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.), na jejímž základě měl žalobce vykonávat shora popsané činnosti a žalovaná se zavázala platit žalobci odměnu ve výši [částka] měsíčně, což až do února [rok] pravidelně činila. Splatnost jednotlivých plnění byla dle § 1963 odst. 1 o. z. vždy do 30 dnů ode dne poskytnutí služby, tedy nastala za služby vykonané za určitý měsíc vždy nejpozději do 30 dnů od konce tohoto měsíce. Žalovaná nezaplatila sjednanou odměnu za poskytované služby za měsíce únor až duben [rok], do prodlení se dle § 1968 o. z. dostala ohledně odměny za únor [rok] dne [datum], ohledně odměny za březen [rok] dne [datum] a ohledně odměny za duben 2020 dne [datum], od těchto dní vzniklo žalobci právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K námitce, že Smlouva je zdánlivým právním jednáním, soud uvedl, že dle § 574 o. z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, rozhodující je zejména úmysl jednajících stran a je třeba přihlédnout rovněž k následnému chování stran. Přestože obsah Smlouvy působí na první pohled neurčitě a někdy je nesrozumitelný, je možné obsah dovodit z následného jednání stran, kdy žalobce vykonával velké množství činností, zejména na základě úkolů ze strany žalované. Žalobce řádně vykonával činnost mezinárodního provozního ředitele a žalovaná žalobci řádně platila pravidelnou měsíční částku, účastníci se tedy cítili být Smlouvou vázáni a chovali se podle ní. [jméno] žalovaná ve veškeré komunikaci vycházela ze Smlouvy a její zdánlivost prvně namítla až v reakci na předžalobní výzvu. Na Smlouvu je proto dle § 574 a § 1726 o. z. nutno nahlížet jako na platně uzavřenou, když mezi účastníky došlo k projevení vážné vůle být Smlouvou vázáni a případná neurčitost a nesrozumitelnost Smlouvy byla zhojena následným jednáním stran. Opačný výklad by byl ústavně nekonformní (viz nálezy Ústavní soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 658/18, či ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3381/10). Námitka, že ze strany žalobce absentovalo jakékoliv plnění, je nepravdivá, když bylo prokázáno (zejména listinnými důkazy), že žalobce požadovanou činnost vykonával. K expanzi na ostatní trhy uvedené ve Smlouvě mělo dojít až po nejméně tříměsíčním období zavádění a školení v Mexiku, tedy mohlo k ní dojít i později. Žalovaná nebyla oprávněna odmítnout plnit žalobci, když se v daném případě nejedná o synallagmatický vztah, a plnění odměny nebylo závislé na plnění žalobce. Námitka založená na § 1912 o. z. není relevantní, neboť toto ustanovení se týká případů, kdy se plnění obou stran časově rozcházejí a jedna strana má povinnost plnit napřed, a to nebyl tento případ. K odstoupení od Smlouvy ze dne [datum] soud poukázal na ust. § 2002 odst. 1 o. z., a konstatoval, že nedostatečné zvýšení prodeje výrobků není možné považovat za porušení povinností žalobce plynoucí ze Smlouvy, neboť závisí na mnoha dalších faktorech, s nižšími prodeji souvisí i expirace některých výrobků. Rovněž skutečnost, že mexická kancelář čelí soudním sporům, je zapříčiněna vnějšími faktory nezávislými na plnění povinností žalobce. Za jediný oprávněný argument by soud v případě jeho prokázání považoval neposkytování zpráv žalobcem k výzvám žalované, k tomuto porušování povinnosti však mělo docházet v období od listopadu 2019 do ledna 2020, přičemž odstoupení od Smlouvy bylo učiněno teprve dne [datum], což není bez zbytečného odkladu, navíc i kdyby žalovaná od Smlouvy odstoupila včas, několika e-maily bylo prokázáno, že žalobce se snažil požadavkům žalované vyhovět a na e-maily paní [příjmení] a paní [příjmení] reagoval. Smlouva tak zanikla teprve uplynutím sjednané doby, ke dni [