20 CO 20/2022-328 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem bytového domu číslo popisné 352 a pozemku parcelní [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 666 m2), zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území, [část obce], obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, a uložil žalobci povinnost nahradit náklady řízení žalované ve výši [částka] a státu ve výši, vyhrazené samostatnému usnesení. Žalobce svůj nárok dovozoval ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], kterou uzavřel s [jméno] [příjmení], jenž mu postoupil pohledávka za žalovanou a [anonymizována dvě slova] ve výši„ minimálně [částka] s příslušenstvím“ z titulu„ nezákonného zcizení“ uvedených nemovitostí, jejichž vlastnické právo podle zápisu v katastru nemovitostí svědčí žalované. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že nemovitosti nabyla udělením příklepu v dražbě, realizované v rámci soudního výkonu rozhodnutí, usnesení o příklepu nabylo právní moci a žalovaná řádně uhradila nejvyšší podání. Smlouva o postoupení pohledávky není způsobilým titulem nabytí vlastnického práva k nemovitostem. 2. Žalobce namítl podjatost„ soudců, soudních funkcionářů a dalších osob, působících u Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze, potažmo Vrchního soudu v Praze a u Nejvyššího soudu, činných aktivně či potencionálně v této věci“ s odůvodněním, že Obvodní soud pro Prahu 8„ je místem skutku, kde došlo k završení celé série protiprávního jednání směřující ke zcizení nemovitostí a na tom se podílely i osoby z justičních kruhů“. Soud I. stupně konstatoval, že se ve smyslu § 15 zák. č. 99/1989Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) touto zřejmě nedůvodnou námitkou podjatosti, uplatněnou žalobcem bezprostředně před jednáním, na němž byla věc rozhodnuta, nezabýval. Soud I. stupně zjistil, že žalobce je spolek, vzniklý [datum], a dne [datum] uzavřel s [jméno] [příjmení] smlouvu o postoupení„ pohledávky ve výši minimálně [částka s příslušenstvím], kterou má postupitel z titulu nezákonného zcizení nemovitostí“ proti žalované, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [země] (posledně uvedení označení jako vedlejší účastníci svůj vstup do řízení odmítli). [příjmení] [příjmení] byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sporných nemovitostí ke dni [datum] a aktuálně je jako jejich vlastník zapsaná žalovaná na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] o příklepu. 3. Soud I. stupně uzavřel, že žalobce přes jeho poučení v intencích § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 118b o. s. ř. při jednání dne [datum] netvrdil a neprokázal ke svému nároku žádnou relevantní skutečnost. Konstatoval, že vlastnické právo k věci lze nabýt jen na základě právního titulu ve smyslu § 132 odst. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (obč. zák.), tedy kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných zákonem stanovených skutečností, a v případě nemovitosti dochází podle § 133 odst. 2 obč. zák. k nabytí vlastnického práva jeho vkladem do katastru nemovitosti. Názor žalobce, že postoupením pohledávky je možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti, je proto nesprávný, pohledávkou je právo věřitele požadovat po dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. Žalobce netvrdil konkrétní skutečnost, na jejímž základě mohl nabýt vlastnické k nemovitostem, a pro požadované určení vlastnictví není za této situace relevantní, zda žalovaná nabyla nemovitosti v souladu se zákonem. Soud I. stupně uzavřel, že žalobci nesvědčí aktivní věcná legitimace k žalobě, žalobu proto zamítl a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 148 odst. l o.s.ř. uložil žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalované ve výši, specifikované v odstavci 17 rozsudku, a státu (za dožádání do ciziny v souvislosti s návrhem vedlejšího účastenství) ve výši, vyhrazené samostatnému rozhodnutí. 4. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání s návrhem na jeho zrušení. Namítl, že soud I. stupně neřešil jeho včasnou a důvodnou námitku podjatosti, k čemuž dovozoval, že„ český právní trpí strukturálními a systémovými závadami“ a že jeho chápání pojmu„ nezávislý a nestranný soud“ je nedostatečné. Dále uvedl, že soud I. stupně chybně vyložil nabývání vlastnictví, porušil jeho práva, protože neprovedl navržené důkazy [příjmení] [jméno] [příjmení] a spisem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. [spisová značka], nesdělil mu svůj právní názor, na který by mohl adekvátně reagovat, a bezdůvodné odmítl poskytnout ochranu jeho majetkových právům. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 5. Z obsahu odvolání lze dovodit odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a), d), g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., odvolání však důvodným neshledal. Odvolání projednal v rámci nařízeného ústního jednání bez přítomnosti osoby jednající za žalobce v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 211 o.s.ř. Odvolací soud vyhověl žádosti předsedy spolku (Ing. [jméno] [příjmení]) o odročení jednání, nařízeného na [datum], o něž bezprostředně před ním požádal s odůvodněním, že v roce [rok] prodělal středně [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], což doložil fotokopií lékařské zprávy podle níž [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“. Současně uvedl, že v advokáty nemá důvěru a spolupracující osoby jsou plně vytíženy a nejsou schopny případ urychleně nastudovat. Bezprostředně před konáním odročeného jednání dne [datum] požádal předseda spolku opět o jeho odročení s doslovně stejným odůvodněním i lékařským potvrzením, předloženým ve fotokopii. Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Odvolací soud dospěl k závěru, že další žádost žalobce, odůvodněná naprosto shodnými okolnostmi jako žádost předchozí, je účelového a obstrukčního charakteru. Statutární zástupce právnické osoby není přímým účastníkem řízení a účast této osoby na soudním jednání není vázána pouze na jeho osobu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Jestliže předsedovi žalobce brání v jeho účasti u soudního jednání dlouhodobě nepříznivý [anonymizována dvě slova] v důsledku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v roce [rok], pak je na místě, aby pověřil jednáním za žalobce před soudem jiného člena spolku či zmíněnou spolupracující osobu s dostatečným předstihem tak, aby byl tento zástupce schopen věc nastudovat, a pokud tak záměrně nečiní a opakovaně žádá o odročení jednání pro své blíže nespecifikované [anonymizováno] obtíže, nelze jeho jednání posoudit jinak než jako záměrnou procesní obstrukci. 6. Podle § 14 odst. l o.s.ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15a odst. 3 o.s.ř. v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán. Podle § 15b odst. l o.s.ř. rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. Podle §15b odst. 2 o.s.ř. ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná. Žalobce uplatnil svou povšechně (viz výše) formulovanou námitku podjatosti v den konání jednání soudu I. stupně [datum]. Vzhledem k tomu, že námitka je ve smyslu § 15a odst. 3 o.s.ř. nekonkrétní a neobsahuje žádný relevantní důvod podjatosti ve smyslu § 14 odst. l o.s.ř., postupoval soud I. stupně správně podle § 15b odst. 2 o.s.ř. a k této námitce nepřihlédl. Žalobce netvrdí ani v rámci odvolání žádný konkrétní důvod podjatosti ve vztahu k rozhodujícími soudci soudu I. stupně, svou námitku konstruuje opět zcela obecně vůči soudcům všech soudů v [země] v rámci svého přesvědčení, že nejsou nestranní a nezávislí, jde tedy o námitku nezpůsobilou a zcela zřejmě nedůvodnou. Jak se podává z citovaného § 14 odst. l o.s.ř. úvaha o vyloučení soudce předpokládá jeho ko