21 CO 412/2021-239 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby 1. žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil 2. žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalobu vůči 2. žalované co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl (výrok III.), uložil žalobci zaplatit 1. žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a uložil 2. žalované zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokátky (výrok V.). Doplňujícím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] doplnil napadený rozsudek o výrok VI., kterým uložil 2. žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Takto soud rozhodl o žalobě podané k soudu dne [datum], kterou se žalobce domáhal nejprve jen na 1. žalované přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím za újmu, jenž mu vznikla nesprávným úředním postupem Úřadu městské části [obec a číslo], který v zákonné 15denní lhůtě nevyřídil jeho žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou podal dne [datum] a která byla kompletně vyřízena až dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhl žalobce, aby do řízení na straně žalované přistoupila jako další účastník [příjmení] část [obec a číslo] a upřesnil žalobu tak, že po 1. žalované požadoval zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a po 2. žalované rovněž částku [částka] s příslušenstvím. Přistoupení 2. žalované do řízení bylo připuštěno usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že vzal za prokázáno, že dne [datum] požádal žalobce [příjmení] část [obec a číslo] o poskytnutí informací 1) poskytnutí přehledu konkrétních mimořádných úkolů, o kterých se zmiňuje usnesení Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], [číslo]) poskytnutí celkové výše odměn, 3) poskytnutí konkrétní výše odsouhlasených odměn přiznaných jednotlivým, v žádosti vyjmenovaným, vedoucím pracovníkům a 4) poskytnutí příloh usnesení. [ulice] část [obec a číslo] dne [datum] poskytla informaci k bodu 1), 2) a částečně k bodu 3). Dne [datum] vydala rozhodnutí, kterým žádosti o informace pod bodem 3) a částečně pod bodem 4) nevyhověla a informace neposkytla. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a [stát. instituce] k odvolání žalobce rozhodnutí povinného subjektu svým rozhodnutím ze dne [datum] zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. [ulice] část [obec a číslo] svým rozhodnutím ze dne [datum] informace uvedené pod bodem 3) a částečně pod bodem 4) odmítla a informace neposkytla. Žalobce se opět odvolal a [stát. instituce] rozhodnutí povinného subjektu opět zrušil a věc mu vrátil k novému projednání (rozhodnutí ze dne [datum]). Takto [ulice] část [obec a číslo] opakovaně poskytnutí informace pod bodem 3) a částečně pod bodem 4) odmítala (rozhodnutími ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) a [stát. instituce] tato rozhodnutí opakovaně rušil a věc vracel povinnému subjektu k novému projednání (jeho rozhodnutí ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]). [ulice] část [obec a číslo] nakonec dopisem ze dne [datum] požadované informace žalobci sdělila. Žalobce toto sdělení obdržel dne [datum]. Žalobce dále dvakrát žádal ministerstvo vnitra o uplatnění opatření proti nečinnosti [stát. instituce] a jedenkrát [stát. instituce] o uplatnění opatření proti nečinnosti [anonymizováno] [obec a číslo], přičemž jeho žádostem vyhověno nebylo, neboť příslušný orgán již mezitím rozhodl. Žalobce požádal dne [datum] o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup. První žalovaná dne [datum] jeho žádost odmítla. Druhá žalovaná dopisem ze dne [datum] žalobci sdělila, že jeho finanční požadavky považuje za bezpředmětné a ničím nepodložené. Soud prvního stupně shledal, že poskytování informací o výši odměn přiznaných vedoucím pracovníkům se týká samostatné působnosti územně samosprávných celků, a tudíž 1. žalovaná není ve sporu pasivně věcně legitimována. Vycházel z ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., § 1 odst. 2, 3 odst. 1 písm. c) a § 19 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (OdpŠk) a rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Nárok žalobce vůči 2. žalované shledal oprávněným co do částky [částka], když dovodil s odkazem na § 22 a § 31a OdpŠk a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/2020, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému nepřiměřenou délkou řízení, které trvalo 17 měsíců a 19 dnů (od [datum] do [datum]) a že poskytnutí omluvy není dostačující formou přiměřeného zadostiučinění. Podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 stanovil základní částku zadostiučinění ve výši [částka] za rok, tj. [částka] za jeden měsíc a [částka] za jeden den a určil základní částku ve výši [částka]. Tuto částku nikterak nemodifikoval, neboť k tomu neshledal důvody. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (ve vztahu k 1. žalované byl žalobce neúspěšný a ve vztahu k 2. žalované byl úspěšný, neboť dosáhl satisfakce). O nákladech řízení státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení. 4. Proti výrokům II. a V., a po vydání doplňujícího rozsudku též proti výroku VI. podala 2. žalovaná včasné a přípustné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), d), e), f) a g) o.s.ř. Předně vznesla námitku promlčení žalobcova nároku, neboť poslední část požadovaných informací obdržel žalobce dne [datum], o přiměřené zadostiučinění požádal dne [datum] a 2. žalovaná jeho žádost vyřídila dne [datum]. Žalobce podal žalobu až dne [datum]. Promlčecí doba běžela od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] neběžela, od [datum] pokračovala. Odkázala na § 32 odst. 3 Odpšk, podle kterého se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Promlčecí doba tedy uplynula před podáním žaloby. Námitku promlčení přitom lze vznést kdykoli v průběhu řízení a v daném případě okolnosti rozhodné pro její posouzení plynou z důkazů provedených soudem prvního stupně. Dále namítla, že úvahy soudu prvního stupně o modifikaci základní částky nejsou přezkoumatelné. Soud prvního stupně se nezabýval jejími námitkami, že u žalobce se jedná o šikanózní výkon práv, žalovanou nepoučil o neunesení důkazního břemene v tomto směru. Vyjadřovala se k jednotlivým kritériím, která je třeba při hodnocení výše přiměřeného zadostiučinění hodnotit, zejména k významu řízení pro žalobce (žalobce podal v rozmezí let [rok] – [rok] desítky žádostí o poskytnutí informací, v této souvislosti vede desítky soudních sporů s orgány veřejné moci, je aktivním vyhledavačem sporů, jeho žádost o informace vůbec neměla vztah k osobě žalobce), podílu žalobce na celkové délce řízení. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích změnil a žalobu zamítl a žalované přiznal náklady řízení, případně aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 5. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Poukázal na to, že 2. žalovaná ve svém odvolání zaměňuje pořadí žalovaných tak, jak byli označeni v rozsudku soudu prvního stupně a měl za to, že by odvolání mělo být pro tyto vady odmítnuto. Námitku promlčení považoval za vznesenou nepřípustně, neboť ji 2. žalovaná vznesla až po více než pěti letech trvání sporu, tedy se řádně o své záležitosti nestarala a na její straně se již nejedná o řádný výkon práva. 2. žalovaná předkládá svá tvrzení bez souvislosti s provedeným dokazováním a snaží se v rozporu se zákonem prolomit zásadu koncentrace řízení. Tvrdí, že žádost žalobce z její strany byla vyřízena dne [datum], ale neuvádí k tomu konkrétní důkazy, zejména ty, které by vycházely z již provedeného dokazování. Jedná se tak o uplatnění nových skutečností a důkazů v rozporu se zásadou koncentrace řízení. K dalším vzneseným námitkám uvedl, že se opět jedná o nové skutečnosti, které nebyly v rámci řízení ze strany 2. žalované uplatněny, navíc obecného charakteru. Není úplně zřejmé, co vlastně 2. žalovaná soudu prvního stupně vytýká. 6. Odvolací soud přezkoumal k odvolání 2. žalované rozsudek v napadených výrocích, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k následujícím závěrům: 7. Odvolací soud předně nepřisvědčil námitce žalobce, že od