23 CO 389/2021-192 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně určil, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci dne [datum] je neplatná (výrok I.), uložil žalované, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatila žalobci částku [částka] (výrok II.) a dále náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.). 2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobce domáhal proti žalované určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru a náhrady mzdy za období od [datum] do [datum]. Žalobce tvrdil, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl v pracovním poměru u žalované na dobu neurčitou, s druhem sjednané práce Chief Marketing Officer, přičemž dne [datum] mu byla doručena výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Na základě této výpovědi měl pracovní poměr skončit ke dni [datum]. Důvodem výpovědi podle žalované bylo zařazení marketingových činností do přímé gesce jednatele společnosti a zrušení pozice Chief Marketing Officer. Podle žalobce je výpověď neplatná, neboť nesplňuje nároky na její skutkové vymezení podle § 50 odst. 4 ve spojení s § 52 písm. c) zákoníku práce, nadto výpovědní důvod je zcela smyšlený, neboť na jeho pracovní pozici byl žalovanou přijat nový zaměstnanec [jméno] [příjmení]. Při stanovení výše náhrady mzdy žalobce vycházel z průměrného hodinového výdělku k [datum] ve výši [částka]. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, neboť výpověď byla žalobci dána poté, co u žalované došlo v červnu 2019 k organizační změně, kterou byla zrušena pracovní pozice Chief Marketing Officer a od [datum] byly tyto činnosti řešeny částečně přímo jednatelem společnosti a částečně prostřednictvím externího dodavatele [jméno] [příjmení]. 3. Soud I. stupně vyšel z prokázaných skutkových zjištění, že žalobce byl v pracovním poměru u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], vykonával druh práce hlavní marketingový ředitel, mzda byla sjednána ve výši [částka] měsíčně. Jednatelem žalované je [jméno] [příjmení]. V současné době je předsedou dozorčí rady [jméno] [příjmení], který je funkci od [datum]. V době od [datum] do [datum] byl předsedou dozorčí rady [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu zařazení marketingových činností do přímé gesce jednatele společnosti a pozice Chief Marketing Officer se ruší. Žalobce nesouhlasil s výpovědí a trval na dalším zaměstnávání, což sdělil žalované oznámením ze dne [datum]. Do [datum] byl platný inzerát, na jehož základě žalovaná hledala zkušeného brand manažera pro marketingové činnosti. Podle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], který byl u žalované zaměstnán v období od [datum] do [datum], byla pracovní agenda [jméno] [příjmení] a žalobce shodná, po ukončení pracovního poměru žalobce nedošlo k reorganizačním změnám ani převzetí marketingové agendy jednatelem [jméno] [příjmení], agendu převzal [jméno] [příjmení], reorganizace nikdy nebyla v plánu. Smlouva o spolupráci s [jméno] [příjmení] byla uzavřena [datum], jejím předmětem byla úprava práv a povinností smluvních stran při poskytování poradenských a konzultačních služeb v oblasti marketingu v dohodnutém rozsahu a na základě požadavku objednatele. Podle jednatele žalované [jméno] [příjmení] organizační změna nebyla učiněna v písemné podobě, bylo domluveno, že organizační změna bude rozdělena na dvě části. Organizační změna byla naplánovaná tak, že vznikne nějaký mezinárodní tým na začátku listopadu, nebyly si ale jisti, že tento tým takto vznikne. Od 1. 11. formálně převzal do své gesce činnosti ředitele marketingu, následně od 15. 11. je přebral [příjmení] [příjmení], který je řídí dosud, má na starosti tři země. Pan [příjmení] nastoupil v mezidobí, kdy se pokoušeli rozšiřovat marketingový tým a hledali různé lidi na juniorní pozice. Žalobce byl zodpovědný za celý marketing, mzda žalobce činila [částka], náklady na pana [příjmení] pak [částka] měsíčně. Organizační změnu projednávali na konci června, července 2019, o organizační změně rozhodl pan [příjmení], což je zástupce akcionáře, je to ředitel rozvoje mezinárodních trhů, není zaměstnán u žalované. Jednatel nemá pravomoc k rozhodnutí o organizační změně, musí komunikovat se zástupcem investora, o organizační změně rozhodl investor. V měsíci červenci 2019 žalobce odpracoval 152 hodin a jeho hrubá mzda činila [částka], v srpnu odpracoval 176 hodin a jeho mzda činila [částka], v září odpracoval 168 hodin a jeho mzda činila [částka]. 4. Po právní stránce soud I. stupně posoudil věc podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném v době výpovědi (dále jen„ zákoník práce“). Žaloba byla podána ve lhůtě určené ust. § 72 zákoníku práce, soud I. stupně se proto zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce, které konstatoval, a odkázal i na konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soud I. stupně shledal, že u žalované nebylo řádně přijato rozhodnutí o organizační změně, přičemž tento závěr učinil na podkladě výpovědi jednatele žalované, který výslovně uvedl, že takové rozhodnutí nevydal, neboť k tomu nebyl oprávněn, o organizační změně rozhodl pan [příjmení], což je zástupce akcionáře a jeden z členů dozorčí rady. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalované je však [jméno] [příjmení] předsedou dozorčí rady od [datum], předtím nebyl ani členem dozorčí rady. Soud I. stupně tak měl za prokázané, že u žalované nemohla být přijata organizační změna osobou k tomu oprávněnou. Na takovém závěru podle soudu I. stupně nic nemění ani to, že po předestřeném právním názoru ze strany soudu právní zástupce žalované začal tvrdit, že se jednatel společnosti u výslechu zmýlil a měl na mysli zcela jinou organizační změnu. Soud I. stupně posoudil uvedenou obhajobu jako účelovou. Uzavřel, že nebyl naplněn první ze tří předpokladů pro výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce, když absentovala přijatá organizační změna, a proto je žaloba důvodná a daná výpověď neplatná. 5. Soud I. stupně shledal opodstatněnou námitku žalobce, že výpověď ze dne [datum] nesplňuje nároky na skutkové vymezení podle § 50 odst. 4 ve spojení s § 52 písm. c) zákoníku práce. Z obsahu výpovědi, v níž je uvedeno„ [příjmení] pozice Chief Marketing Officer se ruší“ dovodil, že pracovní pozice byla zrušena právě tímto dokumentem. Výpověď neodkazuje na žádnou proběhlou organizační změnu u žalované. Jako opodstatněné shledal i další námitky žalobce, a sice na podkladě e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z níž vyplynulo, že již v červenci 2019 se diskutovalo o tom, že pokud se přijme nový pracovník, nebude moci úplně nahradit marketingového ředitele a budou tedy nového marketingového ředitele hledat. Podle soudu I. stupně je zřejmé, že práce žalobce neodpadla, ale byla pouze přerozdělena, a na jeho místo byl hledán jiný vhodný kandidát. Tím se od [datum] stal [příjmení] [příjmení]. Marketingové činnosti přešly do přímé gesce jednatele žalované pouze na období 14 dnů od [datum] do [datum] a poté přešly opětovně na marketingového ředitele pana [příjmení], který ve funkci nahradil [jméno] [příjmení]. Žalovaná ve snaze ukončit pracovní poměr se žalobcem mu nejprve nabídla dohodu po ukončení pracovní činnosti, kterou nepřijal, a poté rozhodla o výpovědi. Přitom je zjevné, že žádná z činností, kterou zastával žalobce, neodpadla, ale pouze dočasně byla zastávána panem [příjmení] ve spolupráci s jednatelem žalované a poté opět novým marketingovým ředitelem panem [příjmení]. Přitom o nahrazení žalobce jiným marketingovým ředitelem uvažovala žalovaná již v červenci 2019. 6. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně shledal výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] neplatnou, vznikl žalobci podle § 69 odst. 1 zákoníku práce nárok na náhradu mzdy. Při stanovení výše průměrného výdělku soud I. stupně vycházel z hrubé mzdy a počtu odpracovaných hodil ve III. kalendářním čtvrtletí roku 2019. Shledal, že průměrný výdělek žalobce činil [částka]. Za období od 15. 11. do [datum], představující 88 a 176 pracovních hodin, soud I. stupně zjistil náhradu mzdy ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval pouze [částka], a soud je jeho požadavkem vázán, přiznal mu částku požadovanou. 7. O nákladech řízení mezi účastníky soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů sestávajících ze zaplacených soudních poplatků a nákladů na právní zastoupení. 8. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Namítala, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Náležitě nevzal v úvahu, že u žalované proběhly dvě organizační změny, jedna od [datum] a druhá od [datum], přičemž pouze o druhé organizační změně neměl jednatel žalované právo rozhodovat. První organizační změna proběhla výlučně u žalované a rozhodl o ní jednatel. V důsledku obsáhlé výpovědi jednatele žalované soud I. stupně tyto dvě organizační změny zaměnil. Žalovaná proto p