25 CO 63/2022-169 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem v záhlaví označeným soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve výroku označeném, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, blíže ve výroku specifikovaným, žalobu zamítl (výrok II). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, respektive návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě tvrzení, že právním důvodem podání návrhu je nezaplacení sjednané úplaty za práci bagrem a dopravu autem v termínu od [datum] do [datum] na základě písemně uzavřené smlouvy. Úplatu za poskytnuté služby ve výši žalované částky žalobce žalované vyúčtoval fakturou ze dne [datum], [číslo] kterou žalovaná doposud nezaplatila, ačkoliv k tomu byla žalobcem vyzvána. Uvedl, že žalovaná potvrdila ihned po odevzdání díla řádné provedení prací (pan [jméno] [příjmení]). Automobil i bagr pracovali v celém ujednaném rozsahu, tedy od [datum] do [datum]. Předmětem uvedené objednávky nebyl počet pracovníků obsluhující stroje, ale práce automobilu a bagru, které byly řádně provedeny. Počet odpracovaných hodin obou strojů je zaznamenán ve výkazu práce, který žalobce dodal soudu. Zdůraznil, že počet odpracovaných hodin obou strojů je zaznamenán ve výkazu práce, který žalobce také soudu předložil. 3. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta v částce přesahující [částka] bez příslušenství. Nesporovala, že dne [datum] objednala u žalobce provedení prací bagrem v částce [částka] za hodinu a nakládání a odvoz zeminy nákladním automobilem v částce [částka] za hodinu. Žalobce poskytoval zprvu práce řádně, když zajistil, jak nákladní automobil, tak i bagr, tyto stroje byly v počátku obsluhovány, jak řidičem, tak i strojníkem. V průběhu provádění prací jeden z nich staveniště opustil a práce prováděl pouze jeden řidič střídavě na bagru a střídavě na nákladním automobilu. Dne [datum] byl žalobce žalovanou na tuto skutečnost upozorněn, tedy na to, že by měl zajistit práce na obou strojích současně, žalobce pak stanoviště opustil a žalovaná byla nucena sehnat za něj narychlo náhradu. Žalobce tak svým přístupem ohrozil termín realizace díla, když na jeho plnění byly navázány další činnosti na staveništi. Žalovaná se pozastavovala nad tím, proč žalobce po upozornění nezajistil k výkonu činnosti dalšího pracovníka, tedy měl zajistit, aby pracovali strojník a řidič současně a výkon činnosti žalobce byl řádně dokončen. Tvrdila, že žalobce pracoval na obou strojích současně 14 hodin, za to mu vznikl nárok na odměnu ve výši [částka] (14 × 950 a 14 × 900), dále na bagru pracoval 11,5 hodin a za to mu vznikl nárok na odměnu ve výši [částka] (11,5 × 950) a na nákladním automobilu pracoval žalobce 11 hodin a za to mu vznikl nárok na odměnu ve výši [částka] (11 × [částka]). Celkový nárok žalobce na odměnu tak činí [částka]. Žalovaná nárok na odměnu v tomto rozsahu nezpochybňovala, tvrdila, že jej uznala v dopise ze dne [datum], v němž svůj návrh zaokrouhlila na [částka]. Tuto částku mohl mít žalobce již půl roku uhrazenou, akceptoval-li by návrh žalované na vystavení faktury na tuto částku. 4. V průběhu řízení k výzvě soudu žalobce upřesnil svá tvrzení v tom směru, že smlouva byla uzavřena konkludentně, tj. faktickým plněním (§ 1744 zákona č. 89/2012 Sb. - dále jen o. z.). Uvedl dále, že při modeláži parku, která byla předmětem díla v souzené věci, jde o odlišný způsob práce bagrem a vozem, než jaký je například při výkopových pracích či stavbě jakéhokoliv objektu. V této souvislosti žalobce použil jiný bagr, než jaký se používá pro nakládku při bagrování zeminy a její následný převoz vozem. Tvrdil, že z výkazu hodin, který byl předložen soudu, sice vyplývá, že práce byly prováděny v termínu od [datum] do [datum], avšak ještě [datum] byl připraven žalobce v práci pokračovat, technika byla ještě v místě plnění, avšak žalovaná po žalobci žádné práce již nepožadovala a podmiňovala další spolupráci změnou fakturace tak, že za práci autem i bagrem dohromady je připravena zaplatit pouze [částka] za hodinou. S tímto návrhem žalobce nesouhlasil, a proto žalovaná sama předčasně ukončila smlouvu, aniž by po žalobci požadovala dodržení sjednaného termínu. Poukázal na to, že před uzavřením smlouvy byl osloven žalovanou na doporučení pana [příjmení], který naprosto totožné práce pro žalovanou prováděl (za použití jiných menších strojů). Výkaz prací pro pana [příjmení] byl taktéž podepsán panem [příjmení] a tyto práce prováděné panem [příjmení], které byly úplně stejného charakteru jako práce prováděné žalobcem, byly panu [příjmení] zaplaceny. Opětovně zdůraznil, že předmětem plnění nebyl počet pracovníků žalobce, jednalo se o práce specifické, kde nebyl důvod, aby byly plněny dvěma osobami. 5. Soud prvního stupně při jednání konaném dne [datum] poskytl poučení žalobci ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, že na základě provedeného dokazování nemá za prokázané tvrzení žalobce, že mezi ním a žalovanou došlo k uzavření písemné smlouvy, stejně tak, že práce byly provedeny řádně a včas. Poučil žalobce, aby předložil jednak písemnou smlouvu, jednak aby doplnil svá tvrzení o tom, jaký byl obsah ústního ujednání mezi stranami a v tomto směru plnil i důkazní povinnost. Při jednání konaném v jiném 23. 11 2020 doplnil dokazování svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], pracovníka žalované, svědka [jméno] [příjmení], výpovědí žalobce, a při jednání konaném den [datum] svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení], bývalé pracovnice žalované. 6. Po provedeném dokazování soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce prováděl pro žalovanou ve dnech 7. 10. až [datum] na základě objednávky ze dne [datum] převoz zeminy a modelaci terénu dle zadání žalované. Činnost žalobce prováděl na svých strojích za dohodnutou cenu (bagr 950 Kč/hodina a nákladní auto 900 Kč/hodina), oba stroje obsluhoval sám. Provedené práce přebíral a potvrzoval ve výkazu pan [jméno] [příjmení], který vystupoval jako kontaktní osoba žalované. Ve čtvrtek dne [datum] bylo žalobci sděleno, že nepracuje na obou strojích současně a musí vyfakturovat pouze skutečně provedenou práci každým strojem. Žalobce práce zastavil a následně odvezl stroje ze staveniště. Za vykonanou práci vystavil fakturu [číslo] na částku [částka]. Na zakázce poté pracoval pan [jméno], který měl na staveništi bagr a postupně dvě nákladní auta, každý stroj měl svého řidiče. 7. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle § 2586 odst. 1 a následující o. z., a uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem byla modelace terénu a převoz zeminy. Byla řádně dohodnuta cena, žalobce prováděl práce na základě zadání kontaktní osoby žalované, pana [příjmení], který každý den určil, co a kde se bude dělat a na konci pracovního dne provedenou práci převzal a podepsal výkaz práce. Práce byly konány plné tři dny. Soud prvního stupně uvedl, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že práce byly zpočátku vykonávány dvěma osobami, z nichž jedna posléze staveniště opustila. Naopak sám žalobce od počátku konzistentně tvrdil, že oba stroje obsluhoval sám, soud neměl důvod mu nevěřit. Navíc z dokazování vyplynulo, že již předchůdce žalobce, [jméno] [příjmení], také pracoval na obou strojích sám, aniž by to bylo ze strany žalované namítáno. Žalobce a žalovaná se spolu dohodli na podstatných bodech spolupráce, součástí dohody však nebyl počet pracovníků. Soud prvního stupně zdůraznil, že zhotovitel, tedy žalobce, postupuje při provádění díla samostatně, je tudíž na něm, aby zvolil nejlepší či nejvhodnější způsob provádění díla. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno. V souzené věci zadával denní práce pan [příjmení], který je také od žalobce přebíral. Na žalobci pak bylo, aby zvolil vhodný způsob provedení zadaného úkolu, a to s ohledem na své profesní zkušenosti, stav terénu. Žalobce tedy své povinnosti neporušil, jestliže oba stroje obsluhoval sám, když si vyhodnotil, že to je výhodnější, a na kvalitě prováděného díla se toto žádným způsobem neprojevilo. Jestliže žalovaná tvrdila, že musela na místo žalobce shánět náhradu za zvýšenou cenu, tak ani toto tvrzení neprokázala. Naopak bylo prokázáno, že po žalobci na staveniště nastoupil pan [jméno], který si za provedené práce vyúčtoval částku ve výši [částka], tedy nižší, než požadoval žalobce za celkem čtyři dny práce. V souvislosti s tím neobstojí ani tvrzení žalované, že vždy chtěla zaplatit pouze skutečně provedenou práci tím kterým strojem, že stroje musely být používány souběžně, když z vyúčtování plyne, že si žalobce vyúčtoval i převoz strojů na staveniště, bagr a nákladní auto byly vyúčtovány se stejným počtem hodin, ač je vysoce nepravděpod