25 CO 71/2022-231 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení ohledně částky [částka] s příslušenstvím zastavil (I), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] a [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] o zaplacení (II), žalobu ohledně uložení povinnosti zaplatit žalobci [částka] a [částka] s příslušenstvím zamítl (III) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo ([příjmení]). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal jednak náhrady škody – doplatku obhajného ve výši [částka], [částka], dále ušlého zisku ve výši [částka], náhrady nájemného ve výši [částka], náhrady za újmu způsobenou pobytem ve vazbě ve výši [částka] a za nezákonně vedené [anonymizována dvě slova] ve výši [částka]. Proti žalobci totiž bylo vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] řízení, v rámci něhož byl žalobce obviněn ze spáchání [anonymizována dvě slova] dle § 173 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 trestního zákona ukončeného ve stadiu přípravy dle § 20 odst. 1 trestního zákona. V rámci posuzovaného řízení byl žalobce omezen na osobní svobodě, neboť byl v době od [datum] do [datum], tj. 179 dnů ve vazbě. Posuzované řízení bylo ukončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], přičemž žalobce byl obžaloby zproštěn, odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství v [obec] pak bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] dle § 256 trestního řádu zamítnuto. Posuzované řízení trvalo v době od [datum] do [datum]. V příčinné souvislosti s tímto řízením vznikla žalobci škoda, jakož i nemajetková újma. 3. Žalovaná žalobci uhradila náklady právního zastoupení ve výši [částka], včetně DPH, jedná-li se však o požadovaný nárok žalobce na zaplacení zahraničního obhájce, tento pro neúčelnost neuznala. Za důvodné nepovažovala ani nároky žalobce na náhradu škody, týkající se náhrady nájemného, jakož i ušlého zisku. Nesouhlasila rovněž s nárokem žalobce na nemajetkovou újmu ve výši [částka] za nezákonné [anonymizována dvě slova], neboť žalobci se omluvila a konstatovala porušení jeho práva. Ohledně nemajetkové újmy způsobené pobytem ve vazbě pak žalovaná proplatila žalobci částku [částka], tj. v sazbě [částka] den. 4. Soud prvního stupně v dané věci provedl rozsáhlé dokazování obsahem příslušného [anonymizováno] spisu, listinnými důkazy, účastnickým výslechem žalobce a výslechy svědků. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce byl na podkladě usnesení [stát. instituce] ze dne [datum] trestně stíhán jako obviněný ze spáchání zvlášť [anonymizována tři slova] dle § 173 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 trestního zákona ve stadiu přípravy dle § 20 odst. 1 trestního zákona. Proti usnesení podal žalobce stížnost, která byla zamítnuta. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl žalobce dle § 226 písm. a) trestního řádu obžaloby zproštěn, odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství v [obec] podané proti uvedenému rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu ze dne [datum] zamítnuto. V rámci [anonymizováno] řízení Vrchní státní zastupitelství v Kolíně ([ulice] republika Německo) sdělilo dne [datum] Městskému státnímu zastupitelství v [obec], že na jejich žádost o právní [anonymizováno] poskytuje opis jejich spisu [spisová značka] se sdělením, že osoby, které jsou v uvedeném spise obviněny, byly předvolány k výslechu. Obhájce žalobce podal Městskému státnímu zastupitelství v [obec] žádost listinou ze dne [datum], poté, kdy nahlédl do spisu, pověřil k zastupování advokáta Dr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec] ([ulice] republika Německo). [anonymizováno] řízení proti žalobci bylo vedeno v době od [datum] do [datum]. V době od [datum] do [datum] byl žalobce ve vazbě. Žalobci hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 8 - 12 let, o [anonymizována dvě slova] žalobce a jeho spoluobviněných hojně informovala média. Jeho jméno a osoba se objevily na veřejnosti. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen zákon o odpovědnosti státu za škodu) konkrétně poukázal na § 1, § 2, § 5, § 7, § 8, § 9, § [anonymizováno], § 26 a § 31 tohoto zákona, aplikoval i § 2895 a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Následně soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba byla zčásti podána důvodně. Pro zpětvzetí žaloby ohledně částky [částka] s příslušenstvím pak řízení dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil. Zkonstatoval, že ke vzniku objektivní odpovědnosti státu, jíž se nelze zprostit, je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1/ nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2/ vznik škody a 3/ příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Následně se zabýval nárokem žalobce na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla být způsobena [anonymizováno] stíháním vedeným v rámci posuzovaného řízení. Odkázal na ustálenou soudní praxi, a dovodil, že dle zákona odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím [anonymizováno] soudu. S ohledem na to, že zákon tento nárok výslovně neupravuje, vyšel z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za které je považováno rozhodnutí, jímž se [anonymizována dvě slova] zahajuje. Konstatoval, že se neposuzuje správnost postupu orgánů činných v [anonymizováno] řízení při zahájení [anonymizována dvě slova] (nejde o nesprávný úřední postup), ale rozhodující je výsledek [anonymizována dvě slova]; tedy, že vznik nároku na náhradu škody není podmíněn tím, že by v řízení bylo prokázáno, že orgán činný v [anonymizováno] řízení jednal v přímém rozporu se zákonem, ale je založen na principu, dle něhož osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení [anonymizována dvě slova], případně i rozhodnutím o vazbě. Dospěl též k závěru, že tu nebylo dáno bezdůvodné zahájení [anonymizována dvě slova], žalobce se nepodílel na zahájení [anonymizována dvě slova], ani si [anonymizována dvě slova] sám nezavinil. Žalobce sice podal stížnost proti usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], ta však byla zamítnuta. [anonymizována dvě slova] žalobce pak bylo skončeno rozsudkem, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že v žalobním návrhu označený skutek je [anonymizována dvě slova]. Následně se soud prvního stupně ve světle ustálené judikatury Nejvyššího soudu zabýval povahou [anonymizováno] věci, délkou [anonymizováno] řízení a následky způsobenými v [anonymizováno] řízení v osobnostní sféře poškozené osoby. Zohlednil, že žalobce intenzitu tvrzené újmy, odůvodňující požadované peněžní odškodnění musí prokazovat. Rovněž zohlednil okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy mělo u žalobce dojít. Jedná-li se tak o povahu [anonymizováno] věci, týkající se poškozeného žalobce, zkonstatoval, že tento byl trestně stíhán pro spáchání zvlášť [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve stadiu přípravy a byl ohrožen trestem odnětí svobody v rozmezí 8 - 15 let. Jedná se tak o závažnější [anonymizována dvě slova], což je patrné i z jeho označení„ [anonymizováno]“, ale nikoliv závažný tak, jako například [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jde-li pak o kritérium délky [anonymizováno] řízení, uvedl, že toto kritérium zohledňuje to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného [anonymizováno] řízení trval. V posuzovaném případě byl žalobce trestně stíhán v době od [datum] do [datum], tedy uzavřel, že [anonymizována dvě slova] trvalo další dobu. Jde-li pak o kritérium následků způsobených [anonymizováno] řízením v osobnostní sféře poškozeného žalobce, soud prvního stupně uvedl, že toto kritérium umožňuje zohlednit individuální následky [anonymizována dvě slova] v osobnostní sféře poškozené osoby. Jedná se tak o negativní dopady zahájeného [anonymizována dvě slova] do osobnosti člověka – morální narušení osobní integrity v době [anonymizována dvě slova], narušení jeho profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života. Vyšel dále z toho, že žalobce tvrdil negativní dopady, spočívající v tom, že je ženatý, má 2 nezletilé děti, tyto dlouhou dobu neviděl, přišel o jedno ze svých zaměstnání. O [anonymizována dvě slova] se pak dozvědělo široké okolí, to jej zasáhlo, stejně tak i jeho rodinu žijící v [příjmení]. Bylo pošpiněno jeho jméno. Žalobce též poukázal na rozsáhlou medializaci posuzovaného řízení. Soud prvního stupně poukázal na to, že je evidentní, že [anonymizována dvě slova] negativně působí na soukromý a osobní život poškozené osoby, avšak tvrzené následky [an