29 CO 336/2022-150 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. za dobu od [datum] do zaplacení (výrok III.), zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení (výrok IV.), zastavil řízení co do částky [částka] (výrok V.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok VI.), zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení (výrok VII.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení částkou [částka] (výrok VIII.). 2. Ve výrocích I. až IV. bylo rozhodováno o žalobních návrzích, jimiž se žalobce dle zákona č. 82/1998 Sb. domáhal náhrady dvou nemajetkových újem způsobených mu v souvislosti s trestním stíháním pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku, které proti němu bylo vedeno na základě usnesení policejního orgánu ze dne [datum] a které pokračovalo před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Ve výrocích I. a II. rozsudku bylo rozhodnuto o požadavku na peněžní kompenzaci za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci uvedeným trestním stíháním; trestní stíhání bylo ukončeno usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], jímž bylo zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání pro zásadní procesní vady. Žalobce požadoval odškodnění ve výši [částka], soudem I. stupně mu byla přiznána částka [částka] a ve zbytku (v částce [částka]) byl jeho žalobní návrh zamítnut. Ve výrocích III. a IV. rozsudku bylo rozhodováno o požadavku na peněžní kompenzaci za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Žalobce požadoval i z tohoto titulu částku [částka], soud I. stupně přiznal kompenzaci ve výši [částka] a ve zbytku žalobní návrh zamítl (v částce [částka]). 4. Tvrzené nároky na náhradu nemajetkové újmy byly žalobcem dle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. uplatněny u Ministerstva spravedlnosti dne [datum], ministerstvo shledalo splnění podmínek vzniku odpovědnosti státu za újmu způsobenou zákonným trestním stíháním a za újmu způsobenou délkou trestního stíhání. Za dostatečné zadostiučinění pokládalo konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a konstatování nezákonnosti trestního stíhání spolu s omluvou za toto stíhání. Odmítnut však byl požadavek na finanční odškodnění. Před rozhodnutím o uvedených dvou nárocích vyšel soud I. stupně z následujících zjištění: 5. Dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti dle § 217 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku (usnesením Policie ČR, Obvodní ředitelství [obec] IV, SKPV, 3. oddělení hospodářské kriminality [číslo jednací]). Žalobce byl stíhán spolu s [jméno] [příjmení]. Žalobci bylo kladeno za vinu, že jako osoba samostatně výdělečně činná nevedl řádně evidenci odpadů a z nedbalosti zastřel původ 22 tun lískových oříšků z Gruzie ([jméno] Kurfirst byl samostatně stíhán pro úmyslné zmocnění 22 tun lískových oříšků dle usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]) Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne [datum], v dubnu 2012 policejní orgán vyslechl svědky [příjmení] a [příjmení], v květnu vyslechl svědka [příjmení], v červnu svědky [příjmení], Pecku, Raka, [příjmení] a [příjmení] a v srpnu svědkyni [příjmení]. Policie zajistila dodací účetní doklady, e-mailovou komunikaci k zásilce oříšků, dokumentaci skládky i dodávání odpadu na skládku, jakož i sdělení celní správy a údaje z obchodního rejstříku. Dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis, což učinil dne [datum]. Dne [datum] byly odmítnuty návrhy na doplnění dokazování a podán návrh na podání obžaloby. Dne [datum] bylo zrušeno jako nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání spoluobviněného [příjmení], stíhání spoluobviněného bylo znovu zahájeno dne [datum]. Dne [datum] byla zamítnuta stížnost spoluobviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] byl spoluobviněný znovu vyslechnut. Dne [datum] byli oba obvinění znovu vyrozuměni o možnosti prostudovat spis, žalobce to učinil dne [datum]. Dne [datum] byla podána obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Trestní stíhání bylo vedeno před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byl vyhlášen rozsudek (jímž byl žalobce zproštěn obžaloby). K odvolání státního zástupce rozhodl Městský soud v Praze při veřejném zasedání dne [datum rozhodnutí] (usnesením sp. zn. 6 To 298/2014) tak, že rozsudek zrušil a věc vrátil státnímu zástupci k došetření ohledně obou obžalovaných, a to pro závažné vady trestního řízení. Dle odvolacího soudu bylo v případě obžalovaného žalobce zahájeno trestní stíhání pro skutek, kterému neodpovídaly shromážděné důkazy (odvolací soud vyjádřil názor, že shromážděné důkazy naznačovaly spáchání jiného skutku, který je kvalifikovatelný jako jiný trestný čin - pomoc ke zločinu podvodu dle § 229 odst. 1, 4 písm. d/ trestního zákoníku za použití § 24 odst. 1 písm. c/ trestního zákoníku). 6. Tehdejší dozorový státní zástupce zaujal právní názor, že rozhodnutím Městského soudu v Praze byla věc vrácena do fáze před zahájením trestního stíhání, tj. do fáze prověřování, zda byl trestný čin spáchán. Došlo proto k tomu, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum] byla žalobcova věc odložena dle ust. § 159a odst. 5 trestního řádu, přičemž stížnost podaná poškozeným proti tomuto usnesení, byla zamítnuta. Před uvedeným odložením žalobcovy věci byla podána stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného [jméno] [příjmení], jíž Nejvyšší soud dne [datum] vyhověl. Dne [datum] bylo usnesení o zahájení trestního stíhání [jméno] [příjmení] zrušeno. 7. Usnesení o odložení žalobcovy věci ze dne [datum] nebylo žalobci doručeno (žalobce byl tehdy pokládán za podezřelého). Dne [datum] byl žalobce po svém dotazu tehdejším dozorovým státním zástupcem informován o odložení věci. Po žalobcově nesouhlasu přezkoumal spisový materiál státní zástupce Městského státního zastupitelství v [obec] a došel k závěru, že žalobcovo trestní stíhání zahájené usnesením ze dne [datum] stále probíhá, protože uvedené usnesení nikdy nebylo zrušeno. Z pokynu nadřízeného státního zástupce proto státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 8. Sám žalobce předpokládal, že po vydání zrušujícího rozhodnutí Městského soudu v Praze se jeho trestní řízení dostalo do fáze prověřování před zahájením trestního stíhání, proto u Ministerstva spravedlnosti uplatnil nárok na náhradu škody způsobené mu nezákonným trestním stíháním, a to nárok na náhradu vynaložených nákladů obhajoby (ve výši [částka]). Žádost byla dle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. podána dne [datum], ministerstvo v odpovědi ze dne [datum] reagovalo tak, že nárok není důvodný (je předčasný), neboť se trestní stíhání dosud neskončilo. Žalobce posléze nárok uplatnil v občanském soudním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 146/2016, v jehož průběhu byl po dlouhou dobu marně vyžadován trestní spis. 9. Žalobce se v důsledku trestního stíhání nacházel v nejistotě a obavách z budoucnosti, intenzivní stavy úzkosti ho provázely do vydání rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Žalobce se obával o podnikání (byl osobou samostatně výdělečně činnou, podnikání založil jeho otec), obával se rovněž toho, jak by splácel hypotéku, jíž zatížil rodinný dům (zástavní právo zajišťovalo dluh z úvěru sjednaný pro podnikání), pokud by byl odsouzen (možný byl i trest zákazu činnosti). Kvůli špatnému spaní se uchyloval k večernímu úlevovému popíjení alkoholu (aby spal až do rána a nebudil se předčasně). Stíhání u žalobce vyvolalo podráždění a uzavřenost, což narušilo žalobcovy vztahy nejen s manželkou, ale i se syny. Manželce se vyhýbal, aby předešel konfliktům, manželský intimní život ustal. Žalobce se přestal věnovat svým třem synům, jak bylo zvykem (prostřední syn v rozhodném období maturoval, nejmladší byl žákem základní školy). Žalobcova manželka začala vše ohledně dětí vyřizovat sama. O některé známé manželé přišli, neboť je přestali navštěvovat (pro nepříjemnou atmosféru). Nepříjemné bylo i to, že se známí a přátelé o trestním stíhání dozvěděli. Žalobcova manželka se začala léčit na psychiatrii, léky b