29 CO 428/2021-262 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p. a. za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I. ve znění opravného usnesení), zamítl žalobu, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši 9,75% p. a. a úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 1,5% p. a. (výrok II.), a uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám žalobcova zástupce (výrok III.). 2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním návrhu na náhradu škody, který se stal předmětem řízení dne [datum] – poté, co žalobce navrhl změnu žaloby a soud I. stupně navrženou změnu žaloby připustil. Žalobce požadoval náhradu škody vzniklé mu nezaplacením doplatku odstupného ve výši [částka], který by, nebýt protiprávního jednání žalovaného, od žalovaného získal na základě smlouvy o ukončení žalobcova nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v ul. [ulice a číslo], [obec a číslo]. Dle žalobce žalovaný porušil svou povinnost uzavřít se žalobcem dohodu o skončení nájmu předmětného bytu za odstupné ve výši [částka]. Tato povinnost byla mezi účastníky smluvena ve smlouvě o budoucí dohodě o skončení nájmu ze dne [datum]. Poté, co se žalobce domáhal splnění uvedené povinnosti (v tomto) soudním řízení, žalovaný znemožnil uzavření dohody o skončení nájmu tím, že v domě provedl takové stavební úpravy, díky nimž předmět nájmu (a tudíž i nájem) zanikl a povinnost uzavřít dohodu o skončení nájmu se stala nesplnitelnou. Vzhledem k tomu, že žalobci byla část odstupného ve výši [částka] vyplacena předem (po uzavření smlouvy o budoucí dohodě o skončení nájmu ze dne [datum]), ušla mu jednáním žalovaného částka [částka] (doplatek odstupného, který žalovaným uhrazen nebyl). 3. Soud I. stupně učinil následující zjištění: Žalovaný vlastnil bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] v katastrálním území Vinohrady, obec Praha, ve které se nacházel byt [číslo] obývaný do konce roku 2018 žalobcem. Žalobce žil v bytě od narození, byt obývala již jeho babička [jméno] [příjmení], následně v bytě žili žalobcovi rodiče. V roce [rok] bylo rozvedeno manželství [jméno] [příjmení], později [příjmení] (matky žalobce) a [jméno] [příjmení] (otce žalobce), rozsudkem soudu došlo ke zrušení práva společného užívání předmětného bytu manželi a výhradní uživatelkou bytu se stala [jméno] [příjmení]. Ta pak s OPBH [obec a číslo] uzavřela dohodou o užívání bytu ze dne [datum]. [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) v bytě bydlela se svými dětmi – žalobcem a jeho bratrem [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. V roce [rok], když byli oba její synové zletilí, se odstěhovala za svým druhým manželem do [obec], kde žije dodnes. V předmětném bytě zůstali bydlet žalobce a jeho bratr. [jméno] [příjmení] byt trvale opustil v roce [rok] (od roku [rok] do roku [rok] žil v Číně). Žalobce se v roce [rok] oženil, z manželství se mu narodil syn [jméno]. Žalobcova manželka [jméno] [příjmení] se z předmětného bytu odstěhovala před rozvodem manželství se žalobcem v roce [rok], žalobce zůstal v bytě sám se synem. V roce 2018 již žalobce obýval předmětný byt zcela sám. 4. Dne [datum] uzavřeli žalovaný jako pronajímatel a žalobce jako nájemce smlouvu o budoucí dohodě o skončení nájmu. Účastníci se zavázali uzavřít nejpozději do [datum] dohodu o skončení nájmu předmětného bytu ve znění dle článku 5 smlouvy. Bylo smluveno, že dohoda o skončení nájmu bytu bude obsahovat povinnost žalovaného zaplatit žalobci odstupné ve výši [částka]. Část odstupného ve výši [částka] se žalovaný zavázal převést žalobci do 5 dnů od podpisu smlouvy. Zbylou část ve výši [částka] se zavázal složit do správy Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, na speciálně určený depozitní účet nejpozději do 5 kalendářních dnů před termínem uzavření dohody o skončení nájmu bytu. Pokud by si strany nesmluvily jinak, platilo, že se sejdou k podpisu dohody o skončení nájmu bytu poslední den lhůty v 10 hodin na adrese sídla pronajímatele označené [příjmení] [jméno]. Bylo smluveno, že odstupné v plné výši bude uvolněno nejpozději do 5 pracovních dnů od předložení originálu dohody o skončení nájmu bytu, protokolu o předání bytu a čestného prohlášení paní [jméno] [příjmení] o tom, že její právo nájmu bytu zaniklo, s úředně ověřeným podpisem. Pronajímatel se dále zavázal uhradit nájemci náklady spojené se stěhováním, maximálně však ve výši [částka] O předání a převzetí bytu měl být sepsán a oboustranně podepsán protokol. Bylo dohodnuto, že pokud bude některá smluvní strana v prodlení s uzavřením dohody o skončení nájmu bytu dle článku 2 dohody, je druhá smluvní strana oprávněna od smlouvy odstoupit. Dne [datum] byla žalobcem, žalovaným a advokátem Mgr. [příjmení] sepsána související dohoda o správě finančních prostředků. Záloha na odstupné ve výši [částka] byla žalobci zaplacena. 5. Dne [datum] žalobce předal byt [jméno] [příjmení], asistence jednatele žalovaného [jméno] [příjmení], a podepsal jí předložený předávací protokol. Na předávacím protokolu bylo uvedeno, že za žalovaného byt přebírá [jméno] [příjmení] a byt předává [jméno] [příjmení] jako zplnomocněnec paní [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne [datum]. Žalobce byl tehdy přesvědčen, že svou část dohody splnil, předpokládal, že mu bude převeden zbytek odstupného. [jméno] [příjmení] přitom dne [datum] sepsala žalovaným připravené čestné prohlášení o tom, že její nájemní právo k bytu přešlo ke dni [datum] na její syny, neboť ona byt trvale opustila a odstěhovala se do [obec], a že [jméno] [příjmení] byt trvale opustil v roce 1995. 6. Dne [datum] žalobce kontaktoval (e-mailem) kvůli dosud nezaplacenému odstupnému jednatele žalovaného [jméno] [příjmení]. Dne [datum] převedla [jméno] [příjmení] na speciální depozitní účet částku [částka] a dne [datum] jiná společnost, v níž je jednatelem [jméno] [příjmení], částku [částka]. Žalovaný žalobci doplatek odstupného nezaplatil. Dne [datum] vyzval žalobce (prostřednictvím advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]) žalovaného k uzavření dohody o skončení nájmu. Protože žalovaný smluvenou dohodu o skončení nájmu na výzvu žalobce neuzavřel, byla dne [datum] žalobcem podána žaloba na splnění této povinnosti (na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smluvenou dohodu). 7. V průběhu soudního řízení provedl žalovaný takové stavební změny v domě, že předmětný byt zanikl; učinil tak na základě stavebního povolení vydaného Městskou částí [obec a číslo], odbor výstavby, dne [datum]. 8. Žalovaný o uvolnění předmětného bytu se žalobcem (ten vystupoval jako zástupce nájemce bytu [jméno] [příjmení] na základě plné moci dne [datum]), tehdy byla dne [datum] uzavřena smlouva o budoucí dohodě o skončení nájmu bytu se [jméno] [příjmení] jako nájemcem (zastoupeným [jméno] [příjmení]). Bylo smluveno, že nájem bude ukončen na počátku roku 2018 dohodou za odstupné určené znaleckým posudkem, maximálně ve výši [částka]. [jméno] [příjmení] byla přesvědčena, že ona je nájemcem bytu a že (opakované) podepisování plných mocí pro syna je nutné, protože ona měla„ dekret na byt“. Záležitosti týkající se bytu však od roku 1990 zařizoval žalobce, který v bytě bydlel. K uzavření smluvené dohody mezi žalovaným a žalobcem jako zástupcem [jméno] [příjmení] nedošlo (a tehdy smluvené odstupné nebylo vyplaceno). 9. Shora učiněná zjištění soud I. stupně posoudil tak, že jsou splněny všechny podmínky vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou žalobci tím, že mu nebylo vyplaceno v plné výši smluvené odstupné ve výši [částka] za opuštění předmětného bytu, a to jak dle ust. § 2911 o. z. (odpovědnost za škodu způsobenou porušením zákonné povinnosti), tak dle ust. § 2913 odst. 1 o. z. (odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinnosti ze smlouvy). 10. Soud I. stupně dovodil, že na žalobce a jeho bratra v roce 1990 v souladu s ust. § 179 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění [účinnost], přešlo právo osobního užívání předmětného bytu, když tehdejší výlučná uživatelka [jméno] [příjmení], později [příjmení], trvale opustila společnou domácnost vedenou se syny (a založila novou domácnost, kterou vedla se svým manželem ve [obec]). Právo osobního užívání bytu se dle ust. § 871 odst. 1 zákona č. 509/1991 Sb. transformovalo na nájem (ke dni [datum]). Uzavřením manželství se [jméno] [příjmení] vznikl společný nájem manželů dle ust. § 704 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“), v tehdy účinném znění, přičemž společný nájem manželů zanikl dohodou dle ust. § 705 odst. 1 obč. zák., v tehdy účinném znění. Nájemní právo [jméno] [příjmení] zaniklo v roce 1995 opuštěním bytu dle ust. § 706 odst. 1 a § 708 odst. 1 obč. zák., v tehdy účinném znění. Výlučným nájemcem předmětného bytu se tak stal žalobce. Od [datum] se nájem řídil zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) – viz ust. § 3074 odst. 1 o. z. 11. K zániku nájemního poměru tak, jak prezentoval žalovaný, tj. opuštěním bytu dle ust. § 2292 o. z. (z