30 CO 64/2022-634 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru [anonymizováno] dne [datum] a žalobce zavázal k zaplacení nákladů [anonymizováno] žalované ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce. 2. Soud prvního stupně vyšel [anonymizováno] zjištění, že žalobce v pozici [příjmení] [jméno] [příjmení], v jehož popisu a náplni práce je správa a ochrana dat, dne [datum] porušil své pracovní povinnosti tím, že rozklikl škodlivý [anonymizováno], ač neměl; tuto svoji činnost včas neoznámil, čímž došlo k napadení účtu počítačové sítě zaměstnavatele, které bylo nahlášeno až [datum]. Žalobce si jako odborník počínal neopatrně a jím přijatá opatření - změna hesla, byla nedostatečná. Žalobce porušil své pracovní povinnosti vyplývající z jeho popisu práce, rovněž nedodržel instrukce oznámené všem zaměstnancům emailem z [datum], nerespektoval povinnosti, které byly zaměstnancům včetně žalobce sdělovány na školení dne [datum] a v září [rok], zároveň nedodržel pokyny uvedené v [anonymizována čtyři slova] – bezodkladné oznámení včetně řešení /bod [číslo], [číslo] Žalobce tak jednal v rozporu s vnitřními předpisy, jakož i s obecnými zásadami, podle kterých je nezbytné bezprostřední varování a oznámení incidentu. Žalovaná z důvodu tohoto [anonymizováno] pracovních povinností přistoupila dne [datum] k rozvázání pracovního poměru se žalobcem výpovědí podle § 52 písm. g/ zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP); výpověď byla žalobci doručena dne [datum]. 3. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku nedostatečného vymezení výpovědního důvodu ve výpovědi a s ohledem na včasnou žalobu o neplatnost rozvázání pracovního poměru se následně zabýval hodnocením intenzity [anonymizováno] pracovních povinností žalobcem z hlediska posouzení toho, zda došlo k naplnění žalovanou uplatněného důvodu k výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. g/ část věty před středníkem ZP. S odkazem na judikaturu vyšších soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]) soud prvního stupně konstatoval, že zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud při posouzení intenzity [anonymizováno] vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné [anonymizováno] pracovní kázně“,„ závažné [anonymizováno] pracovní kázně“ a„ [anonymizováno] pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za [anonymizováno] pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity [anonymizováno] pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k [anonymizováno] pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě [anonymizováno] konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům [anonymizováno] pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. V dané věci soud prvního stupně přihlédl k tomu, že žalobce pracoval na seniorní pozici, byl odborníkem v IT s mnohaletými zkušenostmi, proto u něho bylo lze očekávat zvýšenou míru uvážlivosti a odpovědnosti při plnění pracovních úkolů. Žalobce se bohužel dopustil [anonymizováno] pracovních povinností, když dne [datum] v [číslo] otevřel účet – [anonymizováno] [email], čímž útočníkovi umožnil získat přístupové kódy k účtu [email], po hodině obdržel oznámení o útoku, avšak na základě toho neučinil žádné vyšetřování a neoznámil tento [anonymizováno], ačkoliv dle interních pokynů měl dát odkaz do bloku a věc nahlásit. Po obdržení oznámení o převzetí účtu útočníkem žalobce pouze změnil heslo. Jako odborník IT, navíc po několika školeních, se tedy dopustil [anonymizováno] vnitřních předpisů a obecně známých postupů a principů v oblasti informační bezpečnosti, což bylo prokázáno důkazy – vnitřním předpisem, [anonymizována čtyři slova] a čestnými prohlášeními R. [příjmení], J. [příjmení], jakož i vyšetřovací zprávou„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“. Soud prvního stupně pak dospěl k závěru, že [anonymizováno] strany žalobce došlo k [anonymizováno] pracovních povinností takové intenzity, že je možné je hodnotit jako závažné a že výpovědní důvod podle § 52 písm. g/ část věty před středníkem ZP byl naplněn. Podle soudu prvního stupně proto není významné, že žalobce nebyl upozorněn na možnost výpovědi, když podle citovaného zákonného ustanovení toho při závažném [anonymizováno] povinností není třeba. Stejně tak není významné, že výpověď nebyla předem projednána s odborovou organizací, když tato skutečnost sama o sobě neplatnost výpovědi nezpůsobuje (§ 61 odst. 1 ZP). Zároveň soud prvního stupně konstatoval, že v rámci [anonymizováno] o neplatnost výpovědi nebyla shledána přímá souvislost mezi ve výpovědi uplatněným porušením pracovních povinností žalobcem a tvrzenou šikanou a diskriminací [anonymizováno] strany nadřízeného, které jsou předmětem jiného [anonymizováno]. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a o nákladech [anonymizováno] rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž nejprve v obecné rovině citoval [anonymizováno] zákona přípustné odvolací důvody a domáhal se proto zrušení napadeného rozsudku a pro vady [anonymizováno] pak navrhl, aby v dalším [anonymizováno] věc projednal a rozhodl jiný senát, případně aby věc byla přikázána jinému soudu prvního stupně. Alternativně navrhl, aby po doplnění dokazování odvolací soud sám rozhodl ve věci tak, že žalobě vyhoví. 5. V doplnění odvolání žalobce namítal, že v [anonymizováno] byly závažné vady, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (spis je veden chaoticky, jsou v něm zařazeny opakovaně podání i přílohy, jsou přepisována čísla stránek, některé stránky mají duplicitní číslování, spisový přehled byl dodělán až před posledním soudním jednáním, tedy mohlo dojít k manipulaci a k výměně důkazů). Další vady spatřoval v nedostatku poučení žalobce, v neprovedení jeho výslechu, neumožnění se k věci vyjádřit, přednést žalobu apod. Namítal, že mu nebyla řádně doručována předvolání k jednání, stejně jako rozsudek, když byly doručeny sestře žalobce, ačkoli plná moc jí udělená, která je na č. l. 240 spisu, byla udělena pro jednání s protistranou (tuto námitku na jednání odvolacího soudu již neuplatňoval, nesporoval zastoupení své osoby před soudem prvního stupně obecnou zmocněnkyní shora). Postrádal protokol či záznam z jednání [datum], na které byl předvolán sám, a kdy byl žalobce [anonymizováno] strany soudkyně upozorněn na časovou náročnost [anonymizováno] a byla mu nabídnuta pomoc při koncipování změny petitu žaloby. K prvnímu jednání ve věci dne [datum] namítal, že mu nebyla položena otázka týkající se možné podjatosti, nebo věcné či místní příslušnosti. Soud komunikoval hlavně s protistranou, aniž se žalobce mohl vyjádřit. V podobném duchu probíhala podle žalobce i další jednání. Žalobce namítl podjatost soudkyně JUDr. [jméno] [příjmení], z důvodu jejího vztahu k protistraně a nenávisti k žalobci. V této souvislosti uvedl, že se na znění výroku rozsudku podílela veřejnost a zástupce protistrany, že veřejnost bez vyzvání soudu přistupovala k zástupci účastníků a našeptávala. Žalobce byl zesměšňován. Poukazoval na přepis z jednání dne [datum], a dále na to, že se soudkyně radila s IT pracovníky soudu, kteří měli sdělit, že„ se měla infrastruktura odstavit tak, aby nedošlo k šíření a potom procházet jednotlivé lokální sítě a udělat nějakou tu ochranu, aby se nemohl někdo jiný do [anonymizováno] dostávat“. Soudkyně z toho vycházela, aniž vyžádala znalecký posudek. 6. Žalobce namítal nesprávné hodnocení důkazů, když soud nepřihlédl k rozsáhlé komunikaci mezi žalobcem a IT pracovníky, [anonymizováno] které je zřejmé, že došlo i k jiným hackerským útokům, dále nepřihlédl k prohlášení odborové organizace, že proniknutí do sítě žalované je důsledkem nedostatečného technického vybavení žalované. Poukazoval na to, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci doručena v době jeho pracovní neschopnosti, a nebyla projednána předem s odborovou organizací. Soud se též nezabýval tím, že i po [datum] žalobce pracoval a až od [datum] byl postaven na překážky. Výpověď obdržel až [datum]. Žalobce zpochybňoval pravdivost místopřísežného prohlášení R. [příjmení] [anonymizováno] dne [datum], tedy po jeho odchodu od žalované, s tím, že má různé verze, bylo upraveno tlumočnicí, a zejména bylo použito v [anonymizována dvě slova], kde je R. [příjmení] [