39 CO 351/2022-271 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], výrokem II. žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného a výrokem III. žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. V odůvodnění uvedl, že podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky s tím, že [datum] jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení dekorativní pohledové stěrky BETONOPTIK v technickém provedení dle specifikace uvedené v nabídce ze dne [datum] za [částka] včetně DPH. Na díle (podlaze) se objevily vady, a to trhliny, praskliny a skvrny, které reklamoval. Žalovaný reklamaci uznal, vady opravil. Vady se však objevily znovu. E-mailem z [datum] kontaktoval žalovaného a požadoval opravu, žalovaný na e-mail nereagoval, ač na dílo poskytl záruku 36 měsíců. Prostřednictvím svého zástupce vady uplatnil znovu podáním ze dne [datum]. Podle žalovaného si vady žalobce způsobil sám nevhodným užíváním. Nechal si proto zpracovat znalcem z oboru vady a poruchy staveb Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., znalecký posudek. Trhliny v podlaze znalec posoudil jako neopravitelné s tím, že tato vada nebyla způsobena užíváním podlahy ani pohybem podkladu stěrkového systému. Otevřené póry dle znalce vznikly již při pokládce stěrkového souvrství BETONOPTIK s tím, že v oblasti shluku těchto otevřených pórů nebylo dostatečně účinně provedeno odvzdušnění. Další vada díla souvisí s odolností proti obrusu a špinivostí. Znalec konstatoval, že použitá pryskyřice (lak) neuzavřela povrch podlahy proti vnikání tekutých prostředků. Současně její odolnost proti obrusu není dostatečná, aby odolávala provozu v bytě. S ohledem na uvedené žalobce požadoval slevu ve výši ceny díla. 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že dílo žádné vady nevykazuje. Poruchy povrchu jsou podle něho způsobeny nevhodným používáním. Záruka se nevztahuje na mechanické poškození, na vady způsobené neodborným zacházením, nesprávnou nebo nevhodnou údržbou nebo nedodržováním předpisů výrobců. Žalobce byl ve specifikaci dodávky upozorněn, že povrch stěrky není absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní póry (kráterky), které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci, které se objeví a otevřou až po přebroušení plochy a její následné impregnaci – povrchové úpravě. Vzhledem k různorodé kresbě a barevnosti byl upozorněn, že na celkový povrch je nutné prohlížet ze vzdálenosti cca 1,5 metru. Na pohyblivé části nábytku bylo doporučeno instalovat filcové podložky, aby se předešlo odření a poškození. Byl upozorněn, že nedodržením údržby hrozí její poškrábání nebo poškození krycího nátěru. Ponecháním přebytku oleje na povrchu, louží a stříkanců může vést ke vzniku skvrn. Podle něho znalecký posudek předložený žalobcem je založen na nesprávné metodice. Nechal si zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru se specializací podlahové konstrukce Ing. [jméno] [příjmení], který vyšel z doporučujících norem ČSN [číslo], ČSN EN [číslo], ČSN EN [číslo] a tento znalec dospěl k závěru, že dílo bylo provedeno řádně a včas bez vad a nedodělků. Lokální poruchy nejsou vadami díla, ale důsledkem nesprávného užívání či působením vnějších vlivů. 4. Po provedeném dokazování soud prvního stupně zjistil, že žalobce prostřednictvím architektky [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] nechal zpracovat nabídku na pokládku podlahové pohledové stěrky BETONOPTIK v bytě na adrese [adresa], [část obce] [titul] [jméno] [příjmení] byla ze strany žalovaného zaslána nabídka [číslo] ze dne [datum] pohledové stěrky BETONOPTIK. Následně mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo, jejímž předmětem byla pohledová stěrka BETONOPTIK dle nabídky [číslo] která byla nedílnou součástí smlouvy o dílo. Ve smlouvě i v nabídce byl žalobce upozorňován v části smlouvy„ Doporučená údržba + specifikace pohledových stěrek“ mimo jiné na následující:„ [příjmení] stěrka imituje betonovou plochu a určité nerovnosti, nepřesnosti a poréznost jsou u ní přípustné. Stěrka imituje hloubkově probarvený pohledový beton. Určité nerovnosti, struktura, tahy a pórovitost jsou pro povrchy specifické a dávají mu nezaměnitelný charakter. Povrchovou impregnací upravená stěrka je omyvatelná. Povrch stěrek není svým charakterem absolutně hladká plocha a může na povrchu vykazovat miniaturní póry / kráterky, které vznikají uzavřením vzduchu při ruční aplikaci, které se objeví a„ otevřou“ až po přebroušení plochy a její následné impregnaci - povrchové úpravě. Vzhledem k různorodé kresbě a barevnosti je celkový povrch nutné prohlížet a posuzovat vždy ze vzdálenosti cca 1,5 metru. Pro počet nebo četnost výskytu tahů, kresby nebo vzduchových pórků + kráterků není žádný regulativní předpis výrobce.“ Dále byl žalobce ve smlouvě upozorněn na možnost vzniku vlasových trhlinek, na doporučenou instalaci filcových podložek na podlahu pod pohyblivé části nábytku jako židle či stoly, aby se předešlo předčasnému poškrábání a poškození podlah. Na dílo byla poskytnuta prodloužená záruka 36 měsíců, která se dle smlouvy nevztahuje na mechanická poškození, které zhotovitel nemůže ovlivnit, na vady způsobené dalším neodborným zacházením, nesprávnou nebo nevhodnou údržbou nebo nedodržování předpisů výrobců pro provoz a údržbu zařízení. Dílo mělo být dle smlouvy považováno za řádně a včas ukončené provedeném bez vad a nedodělků bránících jeho užívání, přičemž za vady se nepovažují drobné vady a nedodělky bránící řádnému užívání. Vady a nedodělky musí být zaneseny do protokolu o předání a převzetí díla, přičemž podpisem protokolu dochází dle smlouvy k předání díla. K podpisu předávacího protokolu mezi stranami nedošlo, nedošlo k sepsání protokolu, kde by byly zaneseny vady a nedodělky. Žalobce v souladu se smlouvou uhradil nejdříve částku [částka] před podpisem smlouvy, následně částku [částka] dne [datum] a dne [datum] zaplatil žalovanému doplatek celkové ceny díla ve výši [částka]. Následně dílo užíval. Zhruba po půl roce či několika měsících reklamoval u žalovaného trhlinky na podlaze a poškrábání, tuto reklamaci žalovaný vyřídil opravou tak, že přebrousil vrchní lak, přelakovalo se dílo epoxidem a zalakovalo se finálním matným lakem. O této reklamaci nebyl vyhotoven žádný písemný doklad. Dne [datum] zaslal žalobce e-mailem reklamaci dalších trhlin a pár škrábanců mastných fleků po vosku a zmínil, že podlaha nemá vlastnosti jím očekávané v oblasti mechanické a chemické odolnosti. Na tuto reklamaci žalovaný nereagoval ani po urgenci e-mailem žalobce v květnu [rok]. Žalobce proto následně dopisem ze dne [datum] uplatnil slevu z díla ve výši celkové ceny díla [částka] s odkazem na to, že podlaha nesplňuje žalovaným deklarované vlastnosti a její oprava by přesahovala cenu díla. Žalovaný s reklamací nesouhlasil, odmítl ji jako nedůvodnou s tím, že všechny žalobcem reklamované vady byly způsobeny jeho působením, které žalovaný nemohl ovlivnit (poškrábání, skvrny), na přítomnost trhlin a pórů byl žalobce ve smlouvě upozorněn s tím, že se jedná o vlastnost podlahy. Žalobce následně předložil znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., z května [rok], který na podkladě místního šetření dne [datum] a provedení sondy podlahy uvedl, že na podlaze se vyskytují vady: podlaha má vady, nalezeny byly trhliny do šíře 0,1 mm a shluk výrazných otevřených pórů. Poškrábání povrchu podlahy ukazuje na jeho nízkou odolnost proti obrusu (neodolává provozu v bytě). Skvrny pak ukazují na špinavost povrchu. Dle znalce tyto vady jsou zejména estetické, oprava by nepřinesla kýžený efekt, případně by musela být provedena restaurátorským způsobem a tato by převýšila cenu díla. Žalovaný oproti tomu předložil znalecký posudek ze dne [datum] zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], který popsal zjištění shodně se zjištěním znalce [příjmení] [příjmení], souhlasil i s provedenou sondou, jeho závěry se však lišily od závěrů znalce [příjmení] [příjmení] v tom, že se v žádném případě nejedná o vady, ale o charakter ručně aplikovaného materiálu. Vlasové trhliny a drobné póry jsou přirozenou vlastností provedené podlahové stěrky, škrábance jsou mechanickým poškozením a skvrny jsou způsobené nevhodnou údržbou při užívání podlahy. Znalec dále uvedl, že všechny tyto vlastnosti jsou podrobně popsány a uvedeny již v nabídce a ve smlouvě o dílo. Závěrem znalec uvedl, že dílo je provedeno v souladu s technickými předpisy, řádně, bez vad a nedodělků, které by bránily jejímu užívání. Znalec [příjmení] [příjmení] se lišil s Ing. [příjmení] především v tom, zda lze na podlahu pokládanou žalovaným aplikovat normu, která se vztahuje na podlahy betonové a kde se připouští trhliny v podlahách do šíře 0,1 mm. Dle znalce [příjmení] [příjmení] se tato norma vztahuje i na pohl