53 CO 39/2022-195 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (I.) a povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, v níž se žalobce peněžitého plnění domáhal s tvrzením, že jako zprostředkovatel s žalovaným (původně ORBIS AVIA) uzavřel dne [datum] smlouvu o zprostředkování, v níž se zavázal vyvíjet pro žalovaného činnost směřující k uzavření smlouvy s třetí osobou, na jejímž základě dojde k zajištění financování podnikatelských záměrů žalovaného se sjednanou provizí ve výši 2 % z celkové výše zajištěného financování. Dodatkem [číslo] byl předmět smlouvy rozšířen o finanční poradenství a metodické vedení při zpracování finančních podkladů nezbytných pro zajištění financování podnikatelských záměrů žalovaného, současně byl žalobce požádán, aby žalovaného zastupoval při jednání s bankami. S ohledem na rozšíření činnosti byla sjednána smluvní měsíční odměna za finanční poradenství a bonus k odměně ve výši 2 % z celkové výše zprostředkovaného financování a pro případ prodlení smluvní úrok 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce zprostředkoval financování projektu„ Evropské vývojové a výzkumné centrum moderních turbovrtulových leteckých motorů v [obec]“ (projekt) od Komerční banky na základě smlouvy o úvěru a vznikl mu nárok na odměnu [částka] vč. DPH, částku [částka] včetně DPH fakturoval žalobce se splatností dne [datum], tato faktura byla uhrazena po splatnosti ([datum]), druhá částka [částka] byla fakturována spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení v částkách [částka] a [částka], celkem [částka], tuto fakturu žalovaný odmítl s tím, že odporuje dodatku [číslo] smlouvy, který měl být mezi stranami údajně uzavřen a ve kterém se žalobce měl vzdát práva na smluvní úrok z prodlení a poměrné části odměny za zprostředkování výše uvedeného projektu. O dodatku [číslo] bylo jednáno, ale nebyl uzavřen pro nedostatek písemné formy sjednaný smlouvou o zprostředkování. Fakturu na polovinu odměny žalobce vystavil proto, že v dané chvíli bylo o dodatku [číslo] jednáno, byl podmíněn další spoluprací stran, žalovaný následně sdělil, že již o ni nemá zájem. Dodatek [číslo] tak nikdy nebyl uzavřen. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, učinil nesporným uzavření smlouvy a dodatku [číslo] s poukazem na dodatek [číslo] nárok žalobce neuznal. V tomto dodatku se žalobce zavázal, že nebude požadovat žádný úrok z prodlení a bude vynakládat činnost na dalším projektu, kde odměna činí 1 % zajištěných finančních prostředků. Žalobce dodatek [číslo] navrhl, sepsal text a e-mailem jej zaslal žalovanému včetně faktury č. 2018, v níž je uvedeno, že je fakturována v souladu s uzavřenou smlouvou a dodatky k této smlouvě částka [částka] odpovídající 1 % dle dohody a dodatku [číslo]. Faktura byla uhrazena [datum] a potvrdila platnost dodatku. Žalovaný dodatek [číslo], podepsal a zaslal žalobci, ten si jej nepřevzal, ale přesto podle něj postupoval. Smlouva byla uzavřena, pokud strany sjednaly její obsah. Nárok na provizi ani nevznikl, když zprostředkování úvěru u Komerční banky bylo zajištěno zástupcem společníka žalovaného, [jméno] [příjmení] (PRAGA- [právnická osoba]), který se obrátil na bankovního poradce PRAGA- [právnická osoba] Žalobce žádnou činnost ve prospěch žalovaného nevyvíjel, pouze přeposílal e-maily žalovaného a podklady Komerční bance. 4. Soud prvního stupně v bodech 3. až 18. odůvodnění rozsudku, na které se odkazuje, ozřejmil rozsah a obsah provedeného dokazování a po skutkové stránce vyšel z toho, že žalované částky se žalobce domáhá v rozsahu [částka] na základě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a v rozsahu částek [částka] a [částka] jako kapitalizovaného úroku za pozdní úhradu vystavených faktur. Žalovaný nárok sporuje s odkazem na smluvní dodatek [číslo] případně s tím, že žalovaný pro něj žádnou zprostředkovatelskou činnost neprovedl, uzavření smlouvy zprostředkoval Ing. [příjmení]. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na ust. § 2445 a násl. o.z. a vzal za prokázané, že za účelem financování projektu žalovaný uzavřel mimo jiné dne [datum] smlouvu s Komerční bankou, na jejímž základě byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. V řízení bylo prokázáno, a ani nebylo mezi účastníky sporným, že žalobce vyhledával pro žalovaného možnosti uzavření smlouvy za účelem financování projektu (např. ve vztahu k ČSOB, což žalovaný stvrdil v dodatku [číslo] ke smlouvě o zprostředkování, popř. ve vztahu k Českomoravské záruční a rozvojové bance, kdy provize za toto zprostředkování uhrazena byla) a také to, že prvotní kontakt mezi žalovaným a Komerční bankou zajistil pan [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž zásadní skutečností pro znovuotevření vyjednávání o financování ze strany Komerční banky bylo to, že zde nyní byla ochota ze strany [právnická osoba], s níž měla Komerční banka již předchozí zkušenosti, toto zaručit firemní zárukou, což vyplynulo ze svědecké výpovědi Ing. [příjmení]. Přesto, že k prvotnímu kontaktu došlo ze strany Ing. [příjmení], je žaloba důvodná, když bylo prokázáno, že provize náležela nikoli pouze za zprostředkování příležitosti, ale za činnost směřující k tomu, aby žalovaný s třetí osobou uzavřel smlouvu na zajištění financování projektu. Jednatelka žalovaného komunikovala s bankovní poradkyní, zajišťovala pro banku vyžádané podklady, ohledně jejich dodání komunikovala se žalovaným, vyvíjela činnost k zajištění lepších podmínek, zajistila navázání financování Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, byla osobou zastřešující komunikaci, informovala žalovaného. Ostatně polovinu provize žalovaný zaplatil. Pokud jde o dodatek [číslo] o snížení provize na 1%, k jeho uzavření pro nedodržení písemné formy nemohlo dojít, a žaloba je tak důvodná, když zároveň částky fakturované za kapitalizované smluvní úroky žalovaný učinil nespornými. S takovými důvody soud prvního stupně žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. 5. Žalovaný napadl rozsudek včasným a přípustným odvoláním, ve kterém namítá, že je ve shodě s jeho závěrem, že žalovaná úvěr u [právnická osoba] pro žalovaného nezprostředkovala (učinil tak Ing. [jméno] [příjmení]) a její nárok opřel toliko o dodatek [číslo] kde je uvedeno, že má žalobce nárok na provizi bez ohledu na skutečnost, zda předmětnou smlouvu zprostředkuje (tj. zajistí samotnou příležitost), anebo zda v souvislosti s uzavřením takové smlouvy jednal s bankou na základě pokynu žalovaného a poskytoval své služby nebo toliko finanční poradenství. Nesouhlasí však s tím, že dodatek [číslo] je platný a dodatek [číslo] platně uzavřen nebyl. Ani jeden z dodatků nebyl podepsán řádně, ačkoliv podle něj smluvní strany v rámci svého smluvního vztahu postupovaly, plnily si z něj, a za platné je považovaly. [příjmení] nastal až v situaci, kdy žalovaný zajistil finanční prostředky pro svůj projekt bez přičinění žalobkyně, ta následně napadla platnost dodatku [číslo] dodatek. [číslo] považuje za platný, a to i přes skutečnost, že oba dva nesou totožné právní vady, tj. absentující podpis druhé smluvní strany. Dodatek [číslo] byl totiž na straně žalovaného podepsán toliko jedním jediným jednatelem, ačkoliv od [datum] je žalovaný právně zavázán společným jednáním všech jednatelů, tedy dodatek [číslo] měl být podepsán všemi třemi jednateli. Text dodatku [číslo] připravoval žalobce, který navíc do textu smlouvy připsal Komerční banku v době, kdy již bylo poskytnutí úvěru zprostředkováno Ing. [jméno] [příjmení], včetně textu o odměně. I kdyby úvěr nezprostředkoval žalobce, dodatek. [číslo] byl uzavřen dne [datum], tedy až po přijetí změny ve způsobu jednání za žalovaného a až po zveřejnění způsobu tohoto jednání ve veřejném rejstříku. Při výkladu dodatku [číslo] užil soud prvního stupně čistě formalistický výklad práva, který neodpovídá vůli stran při jeho uzavírání, jakož i jeho postupování podle něj. V řízení bylo prokázáno, že to byl žalobce, kdo navrhl uzavření dodatku [číslo] jeho znění odeslal e-mailem žalovanému, ten jej akceptoval, podepsal oprávněnými osobami a prostřednictvím České pošty odeslal žalobci na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy o zprostředkování, která je totožná s adresou uvedenou ve veřejném rejstříku. Žalobce jej sice nepřevzal, nicméně postupoval podle něj, což lze dovodit z textu následné fakturace. Žalovaný má za to, že došlo k řádnému uzavření dodatku [číslo] když došlo k naplnění procesu uzavírání smluvního vztahu – nabídka, akceptace nabídky a poskytnutí informace druhé smluvní straně o akceptaci nabídky. Navíc v judikatuře je ustálen závěr, že hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručení) okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost se s ním objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten tak opravdu učin