58 CO 317/2022-241 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, dále částky [částka] a částky 30 101, [částka] (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok II.). 2. Soud I. stupně tak rozhodl v řízení, v němž se žalobce (společenství vlastníků jako právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku v žalobě specifikovaných - dále případně též„ SVJ“) domáhal, aby žalovanému (vlastníku několika - v žalobě specifikovaných - jednotek, jež se nacházejí v domě spravovaném žalobcem) byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] (s příslušenstvím) jako nedoplatku podle vyúčtování příspěvků na správu domu a pozemku a záloh za plnění spojená s užíváním uvedených jednotek za rok [rok]. Tvrdil, že opakovaně marně vyzýval žalovaného k úhradě vzniklého nedoplatku. Předmětné vyúčtování za rok [rok] bylo žalovanému zasláno dne [datum], přičemž poštovní zásilka byla žalovanému z důvodu nevyzvednutí u provozovatele poštovní licence následně vhozena do poštovní schránky dne [datum]. Žalovaný ve lhůtě nevznesl námitky proti vyúčtování, proto vzniklý nedoplatek měl být uhrazen nejpozději do [datum]. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho, dostal se ode dne [datum] do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobce proto požadoval rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného poplatku z prodlení ([částka]) z neuhrazených záloh na plnění spojená s užíváním uvedených jednotek od pátého dne po splatnosti každé jednotlivé měsíční zálohy do [datum] a kapitalizovaného úroku z prodlení ([částka]) z neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku ode dne splatnosti každé jednotlivé měsíční platby do [datum]. 3. Žalovaný ke své obraně namítl především promlčení žalovaného nároku, a to s poukazem na ujednání o splatnosti nedoplatků z vyúčtování příspěvků na správu domu a pozemku a záloh za plnění spojená s užíváním prostor v článku XVII stanov SVJ („ do 7. kalendářního měsíce po uplynutí zúčtovacího období“) a na obecnou promlčecí lhůtu dle § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“). Sporoval doručení vyúčtování za rok 2014 vhozením do poštovní schránky dne [datum] i správnost uvedeného vyúčtování. Jednání žalobce označil za účelové, pokud vyúčtování za rok 2014 zaslal až v roce 2018„ doufaje v prodloužení splatnosti dluhu a zároveň v prodloužení tříleté promlčecí lhůty“. Stanovy žalobce žalovaný označil za rozporné s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále též jen“ zákon č. 67/2013 Sb.“), pokud v čl. VII (správně v čl. XVII - poznámka odvolacího soudu) odst. 2 stanoví, že vyúčtování je zasíláno do 6 měsíců po skončení účtovacího období, ač uvedený zákon„ povoluje“ maximální dobu 4 měsíců. Ujednaná splatnost (shora zmíněná) je již v souladu s § 7 odst. 3 uvedeného zákona, pročež„ podle toho by byla splatnost pohledávky počítána k [datum]“. Na základě uvedeného k promlčení„ případné“ pohledávky žalobce včetně nárokového příslušenství došlo již [datum]. Žalobce svůj nárok uplatnil u soudu až v roce 2000, tedy téměř pět let po uplynutí promlčecí lhůty. 4. Soud I. stupně rozhodl na základě skutkových zjištění z provedeného dokazování uvedených pod bodem 3. a shrnutých pod bodem 4. odůvodnění rozhodnutí prvostupňového soudu (na které v tomto směru odvolací soud pro stručnost vlastního rozhodnutí odkazuje), přičemž po právním posouzení věci podle § 610 odst. 1 a násl. o. z. shledal žalobu nedůvodnou pro promlčení žalovaného nároku. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobce chybně dovodil splatnost pohledávky z vyúčtování za rok 2014 -„ údajně“ zaslaného žalobcem [datum],„ údajně“ vhozeného do poštovní schránky žalovaného [datum] - k datu [datum], když takto dovozená splatnost je v rozporu se stanovami žalobce i se zákonnou úpravou. Podle čl. XVII odst. 2 stanov vyúčtování příspěvku na správu domu a přijatých záloh na plnění spojená a související s užíváním prostor provádí žalobce jedenkrát ročně za zúčtovací období, nejpozději do 6 kalendářních měsíců po skončení zúčtovacího období, a nedoplatek vyplývající z vyúčtování příspěvků na správu domu a pozemku a záloh na plnění spojená a související s užíváním prostor je splatný do 7. kalendářního měsíce po uplynutí zúčtovacího období. Soud I. stupně proto uzavřel, že splatnost vyúčtování za rok 2014 nastala dne [datum]. V případě, že by byla zohledněna podpůrná úprava zákona č. 67/2013 Sb., podle níž mělo být vyúčtování předloženo nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (§ 6 odst. 1) a následně provedeno vypořádání do 4 měsíců od doručení vyúčtování, by vyúčtování bylo splatné nejpozději ke konci 8. měsíce po skončení zúčtovacího obdob, tj. dne [datum]. Žaloba byla k soudu podána dne [datum], tj. po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, ať už je její počátek stanoven podle stanov nebo podle zákona č. 67/2013 Sb. S konstatováním, že nárok je třeba uplatnit u soudu v době, kdy ještě běží subjektivní i objektivní promlčecí lhůty, přičemž marným uplynutím jedné z nich se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta, soud I. stupně uzavřel, že v daném případě marně uplynula subjektivní promlčecí lhůta a došlo tak k promlčení práva, k němuž přihlédl za situace, kdy žalovaný vznesl námitku promlčení. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobu zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“) tak, že přiznal zcela úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení sestávajících z nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), specifikovaných pod bodem 10. odůvodnění rozsudku prvostupňového soudu. 6. Rozsudek soudu I. stupně napadli včasný a přípustným odvoláním oba účastníci. Žalobce napadl rozsudek v celém rozsahu, žalovaný brojil proti výroku o náhradě nákladů řízení (II.). 7. Žalobce v odvolání namítl, že soud I. stupně nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci a dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pokud soud I. stupně měl podle odůvodnění napadeného rozsudku za nedostatečně prokázaný okamžik doručení vyúčtování za rok [rok], měl žalobce vyzvat, aby svá tvrzení prokázal, což se nestalo. Žalobce v této souvislosti uvedl, že již k podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu připojil na podporu uvedené skutečnosti doručenku a podací lístek, současně vysvětlil, z jakého důvodu bylo vyúčtování za rok [rok] doručeno až [datum], nicméně byl připraven v případě pochybnosti tvrzené doručení předmětného vyúčtování doložit znovu. Žalobce vyjádřil nesouhlas s názorem soudu I. stupně, že právo požadovat úhradu nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování je promlčeno, jelikož dlužná částka vyplývající z vyúčtování za rok [rok] byla splatná nejpozději ke konci 7. měsíce po skončení zúčtovacího období, tedy dne [datum]. S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 3256/2015 uvedl, že uplatnění nedoplatku ze strany žalobce, vzhledem k tomu, že se jedná o majetkové právo, musí být uplatněno ve lhůtě tří let od okamžiku, kdy mohlo být uplatněno poprvé. Za majetkové právo je třeba považovat jak právo uplatnit proti nájemci, vlastníkovi bytu nedoplatek, tak právo nájemce, vlastníka bytu domáhat se po pronajímateli, správci nemovité věci vyúčtování záloh na služby. V rámci stanov žalobce byla stanovena lhůta pro provedení vyúčtování jedenkrát ročně za zúčtovací období, nejpozději do 6 měsíců po skončení zúčtovacího období; nedoplatek vyplývající z provedeného vyúčtování příspěvku na správu domu a pozemku a záloh na plnění spojená a související s užíváním prostor je splatný do„ 7. kalendářního měsíce“ po uplynutí zúčtovacího období. Z uvedeného je podle žalobce zjevné, že podle stanov mohl být uplatněn nedoplatek ze strany žalobce vůči žalovanému nejpozději do [datum]. Jelikož žalobce vůči žalovanému uplatnil nedoplatek z vyúčtování pro rok [rok] doporučeným dopisem, který byl vhozen do poštovní schránky dne [datum] a nastala tak fikce doručení, promlčení tohoto majetkového práva nenastalo. Splatnost předmětného nedoplatku nastala k [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil ničeho, byl od [datum] v prodlení s úhradou svého závazku. Žalobci od tohoto okamžiku započala běžet tříletá lhůta pro vymáhání peněžité pohledávky vůči žalovanému. Vzhledem k tomu, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl žalob