58 CO 32/2022-121 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení ohledně částky [částka] (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím, tak je uvedeno ve výroku II. napadeného rozhodnutí a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal po žalované zaplacení [částka] s přísl. s tvrzením, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] půjčil žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku v 8 splátkách po [částka] do [datum]. Do dne podání žaloby žalovaná zaplatila žalobci pouze částku [částka]. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla, že celou záležitost chtěla řešit smírem. Vymáhání pohledávky žalobcem považuje za nemorální a vzhledem k tomu, že je vedena na úřadu práce a má k dispozici pouze omezené finanční prostředky, žádala, aby dluh mohla splácet. Při jednání dne [datum] žalovaná dále uvedla, že žalobci zaplatila z půjčené částky celkem [částka]. 4. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] (správně 2019, pozn. odvolacího soudu) smlouvu o zápůjčce, na základě které fakticky zapůjčil žalované částku [částka]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku zaplatit v 8 splátkách po [částka] do [datum]. 5. Při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do částky [částka] s ohledem na plnění žalované. Soud ve výroku I. v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil. 6. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého zmocněnce [příjmení] [jméno] [příjmení] (toto vzal soud za prokázané z předžalobní výzvy ze dne [datum]). Z dokladů o zaplacení předložených žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná do rozhodnutí soudu uhradila celkem částku [částka], a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. 7. Soud I. stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli dne [datum] (správně 2019, pozn. odvolacího soudu) smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen,,o. z.“). Ve smlouvě o zápůjčce se v čl. 1 strany dohodly, že celková dlužná částka bude uhrazena do [datum]. Žalovaná uzavření smlouvy o zápůjčce nesporovala. Žalované byly ze strany žalobce reálně poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná na tuto částku uhradila dosud pouze částku [částka]. [příjmení] [částka] tak zůstala neuhrazena. V tomto rozsahu byla žaloba podána důvodně. Výhrady žalované, že požadavek žalobce na zaplacení celého zbytku dlužné částky je nemorální s ohledem na to, že žalovaná nemá v současné době práci, jsou,,naprosto nemístné“. Žalovaná měla možnost dlužnou částku splácet již na základě samotné smlouvy o zápůjčce, a to v 8 splátkách po [částka] do [datum]. Tento splátkový kalendář nesplnila. Následně měla žalobkyně od data splatnosti půjčky dne [datum] do rozhodnutí soudu dne [datum] další rok a 10 měsíců na to, aby doplatila zbytek dlužné částky, žalovaná však ani v tomto dalším období dlužnou částku nezaplatila a pouze se vymlouvala na tíživou finanční situaci. Prodlení žalované prvostupňový soud posoudil dle ust. § 1970 o. z. Ve smlouvě o zápůjčce pod bodem II. se účastníci dohodli o výši úroku z prodlení v případě, že vydlužitelka bude v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, a to ve výši 10 % ročně. Vzhledem k uvedenému soud I. stupně žalobci přiznal rovněž dohodnutý úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, a to jak z částky [částka], kterou ke dni rozhodnutí žalovaná žalobci stále dluží, tak i z jednotlivých splátek, které byly hrazeny po datu [datum]. 8. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“). Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dvakrát cestovné za cestu žalobce k soudu, vždy ve výši [částka] a dále cestovné za účast obecného zmocněnce žalobce u soudu ve výši [částka], a dále náklady nezastoupeného účastníka za 3 úkony po [částka] (sepis žaloby, 2 x účast na jednání soudu) dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu celkem činí náklady řízení částku [částka]. 9. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná včasné odvolání proti všem jeho výrokům, namítla, že prvostupňový soud učinil nesprávná skutková zjištění. Namítla, že žalobce si nechává bezostyšně uhradit i úrok z prodlení, který byl sjednán pod tlakem a v časové tísni, [datum] zatajil ponížení pohledávky úhradou splátek ve výši [částka]. Žalobce půjčil finanční prostředky z,,vypočítavých důvodů“, sjednaná výše úroku je nemorální oproti úroku v bance. Žalobce ze sebe dělal nemocného, vyžadoval úplnou pozornost, sdělil žalované, že nechtěl platit ošetřovatelku poté, kdy potřeboval pomoc po pádu z kola. Žalobce kontaktoval žalovanou i v pozdních nočních hodinách,,,vysával“ z ní energii. Tím, že žalované poskytl půjčku, získal od ní vděčnost a oddanost, pomoc v nouzi. Rozhodnutí soudu je na úkor žalované a plně ve prospěch žalobce. Pokud bude i nadále žalobce požadovat příslušenství a náklady řízení a nebude souhlasit úhradou dluhu [částka] ve splátkách po [částka] měsíčně, bude žalovaná požadovat po žalobci [částka] za,,enormní obtěžování její osoby“. Žalovaná navrhla, aby byla osvobozena od povinnosti hradit náklady řízení ve výši [částka] a úrok z prodlení a zbývající dluh měla možnost uhradit v pravidelných splátkách po [částka] měsíčně, a to počínaje [datum]. Dále žalovaná rozvedla okolnosti jejího seznámení s žalobcem a žádala, aby žalobci a jeho zástupci byla soudem doporučena konzultace s nestranným mediátorem. 10. Žalobce ve vyjádření k odvolání označil odvolání žalované za urážlivé, poukázal na podvodné jednání žalované, která chtěla vylákat finanční prostředky, aby mohla vést svůj zahálčivý život. 11. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. 12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), zopakoval důkaz smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi účastníky [datum] postupem dle ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. 13. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle ust. § 588 odst. 1 věta prvá o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Pro smlouvu o zápůjčce je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství věcí druhově určených k volnému nakládání, případně ke spotřebování, a dlužník se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky, přičemž při peněžité zápůjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. 18. Úrok je v podstatě úplatou za poskytnutí zápůjčky (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 518/2003, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 30 Cdo 3777/2016). Podle § 1802 o. z. v případě, že výše úroků není sjednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právními předpisy. Takové předpisy nebyly zatím vydány. Těmito úroky jsou míněny úroky běžné a nikoli úrok z prodlení, jehož výše je s účinností od [datum] upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud nejsou úroky smluveny nebo stanoveny právním předpisem, platí dlužník podle ust. § [číslo] úroky, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, v případě zápůjčky v době jejího poskytnutí vydlužiteli. 19. Takové úroky, spočívající v úplatě za poskytnutí zápůjčky, však nebyly smlouvou o zápůjčce sjednány, naopak bylo sjednáno, že zápůjčka se sjednává bezúročně, jinými slovy bez úplaty za poskytnutí zápůjčky (čl. II. bod 1 smlouvy). V posuzovaném případě v čl. II. bod 2 smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] byl sjednán toliko úrok z prodlení ve výši 10 %, kdy tato výše odpovídá zákonnému úroku z prodlení k datu [datum] dle vyhl.