CS · EN DE FR brzy

58 CO 65/2022-282 — Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2022:58.CO.65.2022.1
Datum: 2022-03-10
Předmět: pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 305/2019-118, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 305/2019-165
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1968 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963
[]
O co šlo: pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 305/2019-118, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 305/2019-165 (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1968 nař. vl.)
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozsudku, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.). Doplňujícím rozsudkem uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozsudku, to vše do tří dnů od právní moci doplňujícího rozsudku (výrok I.) a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení, vzniklých v souvislosti s vyhlášením doplňujícího rozsudku částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení výše uvedených částek s tím, že uzavřela dne [datum] se žalovanou ad 1) Smlouvu o zajištění provozu světelného reklamního zařízení, jejímž předmětem byl provoz reklamního zařízení [příjmení] [příjmení] na střeše budovy [ulice a číslo] v [obec a číslo]. Úplata byla sjednána ve výši [částka] + DPH měsíčně, následně byla ujednána částka [částka] + DPH měsíčně a od [datum] měla činit [částka] + DPH měsíčně, ovšem pouze za podmínky, že budou uhrazeny všechny dlužné platby. Následně žalovaný ad 2) převzal ručitelský závazek. 3. Oba žalovaní namítali, že ze žaloby není jasná výše úplaty, dluh tak považovali za neurčitý, existenci smluvních ujednání nezpochybnili. Namítali, že žalovaná ad 1) není koncovým uživatelem, považovali tak za nelogické, aby dobrovolně převzal závazek, který byl pro něj nevýhodný, resp. ztrátový. 4. Soud I. stupně vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní, navržený výslech žalovaného ad 2), který je současně jednatelem žalované ad 1), neprovedl s tím, že nebylo uvedeno, k jakým konkrétním obranným tvrzením měl být vyslechnut. Soud I. stupně přitom poukázal i na to, že v průběhu řízení bylo na dluh poskytnuto částečné plnění v rozsahu [částka], aniž by vůči dluhu byly vzneseny jakékoliv námitky. Soud I. stupně shledal rovněž správným postup žalobkyně, jakým uvedenou částku započetla na uplatněný nárok. Na základě provedeného dokazování shledal ujednání účastníků vyplývající ze Smlouvy o zajištění provozu světelného reklamního zařízení včetně navazujících dodatků zcela určitá, jasná a konkrétní včetně výše úplaty. Žalobkyni náležela částka [částka] měsíčně + DPH, která činila [částka], tedy celkem [částka] měsíčně, což odpovídalo fakturovaným částkám. Nárok na nižší cenu měla žalovaná ad 1) pouze v případě, že by uhradila předchozí dluhy, což však nebylo žádným z účastníků tvrzeno. Z ručitelského prohlášení ze dne [datum] vzal soud I. stupně za prokázané, že se žalovaný ad 2) zavázal splnit peněžité závazky žalované ad 1), které nebudou uhrazeny. 5. Po právní stránce posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovanou ad 1) dle § 536 až 565 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (díle jen „obch. zák.“) jako smlouvu o dílo, a v souladu s [číslo] o. z. současně dle § 4 a § 7 o. z. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným ad 2) dle § 2018 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vycházel z toho, že oba žalovaní nepochybně věděli při podpisu dané smlouvy včetně dodatků, co podepisují, odměna zhotovitele byla sjednána zcela jasně a konkrétně, žalovaná ad 1) prostřednictvím svého jednatele (žalovaného ad 2) disponovala rozumem průměrného člověka a též schopností jej užívat s běžnou péčí a opatrností, poukázal přitom na to, že kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Dále poukázal na to, že žádný ze žalovaných nezpochybňoval doručení faktur ani důvod jejich vystavení, nebylo tvrzeno, jak bylo s fakturami naloženo, zda byly vráceny žalobkyni či zahrnuty do účetnictví žalované ad 1). Žalovaní tak nesplnili svou povinnost tvrzení a důkazní, když své vágní námitky nikterak nekonkretizovali. 6. Na základě výše uvedeného shledal soud I. stupně nárok žalobkyně oprávněný, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle § 1968 a 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“), úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení za soudní poplatek a právní zastoupení v celkové výši [částka] a náklady související s vydáním doplňujícího rozsudku ve výši [částka]. 8. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání, v němž uplatnili odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. d/, e/ a g/ o. s. ř., vytýkali soudu I. stupně, že odmítl provést důkaz výslechem žalovaného ad 2), který je rovněž jednatelem žalované ad 1). Stejnou námitku uplatnili i proti doplňujícímu rozsudku. Skutková zjištění tak považovali za nesprávná. Žádali, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jej změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl. 9. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání považovala jednání žalovaných za obstrukční s tím, že vůbec neuvedli, v čem konkrétně spatřují nesprávnost napadených rozhodnutí. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 10. U odvolacího jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. 11. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, ve věci nařídil jednání (§214 odst. 1 o. s. ř.) a odvolání žalovaných důvodným neshledal. 12. Soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování odpovídající skutkové závěry, které rovněž správně posoudil i po stránce právní. Mezi účastníky (žalobkyní a žalovanou ad 1) byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 536 a násl obch. zák., jehož předmětem bylo zajištění provozu světelného reklamního zařízení. Následnými dodatky ke smlouvě byla upravena původně sjednaná výše úplaty, která v rozhodném období činila [částka] měsíčně včetně DPH. Žalovaný ad 2) převzal ručitelský závazek v souladu s § 2018 o. z., jímž se zavázal uhradit dluhy žalované ad 1), pokud nebudou ve lhůtě splatnosti uhrazeny. Žalobkyně žalované částky vyúčtovala fakturami, které nebyly žalovanými zpochybněny, ani nebylo tvrzeno, že by dané částky byly uhrazeny. 13. Žalobkyně tak prokázala, že má splatné pohledávky za žalovanou ad 1), které nebyly uhrazeny, žalované ad 1) tak svědčí povinnost tyto dluhy zaplatit z titulu smlouvy o dílo, žalovanému ad 2) tak svědčí povinnost uhradit tyto pohledávky z titulu ručitelského závazku. Soud I. stupně tak postupoval správně, pokud žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně rovněž správně stanovených úroků z prodlení. 14. Pokud žalovaní namítali nesprávně či neúplně zjištěný skutkový stav s odůvodněním, že nebyl proveden výslech žalovaného ad 2), odvolací soud tuto námitku důvodnou neshledal. Vycházel přitom z toho, že dle judikatury Nejvyššího soudu„ soud není vázán důkazními návrhy účastníků (§ 120 o. s. ř.), účastnická výpověď je nadto koncipována § 131 o. s. ř. jako podpůrný důkazní prostředek, k jehož provedení může ve sporných řízeních soud přistoupit tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak“ (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3535/2010). 15. V dané věci žalovaní ani netvrdili, k jakým skutečnostem měl být žalovaný ad 2) vyslechnut, za této situace soud I. stupně nepochybil, pokud výslech žalovaného ad 2) neprovedl. Žalovaní ostatně ani netvrdili žádné skutečnosti, jimiž by mohla být skutková tvrzení žalobkyně zpochybněna, případně jiné skutečnosti rozhodné pro posouzení dané věci. 16. Odvolací soud tedy napadený rozsudek (ve spojení s doplňujícím rozsudkem) jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. včetně rovněž správného akcesorického výroku o nákladech řízení. 17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla plně úspěšná, má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady za právní zastoupení za dva úkony (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po [částka] z tarifní hodnoty [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhradu hotových výdajů 2 x po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 AT a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem [částka].

Citovaná ustanovení

§ 536 (513/1991 Sb.)§ 2018 (89/2012 Sb.)§ 4 (89/2012 Sb.)§ 7 (89/2012 Sb.)§ 120 (99/1963 Sb.)§ 131 (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 205 (99/1963 Sb.)§ 212 (99/1963 Sb.)§ 212a (99/1963 Sb.)§ 214 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.