62 CO 142/2022-403 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným 1), 2) zaplatit společně a nerozdílně částku [částka] s příslušenstvím, žalované 3) zaplatit částku [částka] s příslušenstvím a žalované 4) zaplatit částku [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným 1), 2), 3) a 4) náhradu nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalovaných do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl soud I. stupně v pořadí již druhým rozsudkem o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaných 1) a 2) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím společně a nerozdílně, po žalované 3) částky [částka] s příslušenstvím a po žalované 4) částky [částka] s příslušenstvím, odůvodněné tím, že tito dlouhodobě nehradí předepsané příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním jejich bytů a že neuhradili žádnou z předepsaných plateb za celý rok [rok]. 3. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby s argumentací, že žalobce jim nikdy neodeslal, ani nedoručil výpočtové listy, resp. výpočtové listy pro rok [rok] byly jejich právnímu zástupci doručeny až dne [datum], přičemž pro chybné údaje nenastala dosud splatnost záloh. Ohledně vyúčtování namítli, že nemá náležitosti dané [ustanovení pr. předpisu] 4. Na základě částečného zpětvzetí žaloby realizovaného žalobcem dne [datum], bylo řízení zastaveno, a to ve vztahu k žalovaným 1) a 2) co do částky [částka] a ve vztahu k žalované 3) co do částky [částka]. Ve vztahu k žalované 4) bylo připuštěno rozšíření žaloby o částku [částka]. 5. Poté, kdy soud I. stupně rozhodl dne [datum] ve věci prvním rozsudkem č. j. [číslo jednací], kterým žalobu v plném rozsahu zamítl a žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení, odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] předmětný rozsudek souduI. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V kasačním rozhodnutí odvolací soud rovněž konstatoval, že žalobce se žalobou mimo jiné domáhal zaplacení příspěvku na náklady spojené se správou a pozemku, který má svůj zákonný základ v ustanovení § 1180 o. z., a že na uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že tento příspěvek žalobce rozdělil do dvou fixních plateb, které ve výpočtových listech označil jako tzv. správní poplatek a fond oprav. Odvolací soud se ztotožnil s argumentací žalobce, že uvedené fixní platby se nevypořádají. Dále odvolací soud shledal, že vzhledem k tomu, že pouhým zápisem shromáždění vlastníků ze dne [datum] výši příspěvku na správu domu a pozemku, sestávajícího se ze správního poplatku a fondu oprav, spolu s odkazem na jednotlivé výpočtové listy platné od [datum], nelze prokázat, že by shromáždění vlastníků jako nejvyšší orgán společenství vlastníků schválilo výši příspěvku na správu domu a pozemku v konkrétní výši, a že podle § 574 o. z. je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako neplatné, je třeba zkoumat klíčové prvky projevu vůle shromáždění společenství vlastníků, tj. vykládat vůli kompetentních jednajících osob jménem společenství vlastníků ve prospěch existence právního jednání; tedy přiklánět se k úmyslu a účelu přijetí bodu 3 zápisu shromáždění vlastníků ze dne [datum]. S ohledem na své závěry odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby po doplnění dokazování učinil ve vztahu k nároku žalobce na zaplacení fixního příspěvku na správu domu a pozemku za rok [rok] relevantní skutková zjištění a poté opětovně posoudil jeho oprávněnost, majíce na zřeteli výklad odvolacího soudu a rovněž skutečnost, že žalovaní fixní příspěvek za prosinec [rok] zaplatili ve výši předepsané žalobcem v jednotlivých výpočtových listech platných od [datum]. 6. Na základě doplněného dokazování dospěl soud I. stupně v novém rozhodnutí k opětovnému závěru, že žaloba není důvodná. Ohledně vyúčtování služeb za rozhodné období se nalézací soud ztotožnil s odůvodněním rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. [číslo jednací], ve kterém bylo posuzováno odlišné období [datum] – [datum], avšak nedostatky vyúčtování shledal totožnými, s tím, že v předmětných vyúčtováních absentují povinné náležitosti stanovené v [ustanovení pr. předpisu], a to konkrétně náležitosti uvedené pod písm. d), g), h), i) a j) tohoto ustanovení. Ke správnímu poplatku a příspěvku do fondu oprav soud I. stupně uvedl, že jej shledal taktéž nedůvodným, přestože se shodl se žalobcem, že v rozhodné době již jako subjekt existoval. V zápisu shromáždění vlastníků z [datum] absentují dle soudu I. stupně konkrétní částky, tedy [částka] a [částka] za metr čtvereční, bylo hovořeno pouze o stávajícím rozsahu a způsobu vyúčtování. O částce [částka] nebylo rozhodováno ani na schůzi [anonymizována dvě slova] [datum], stejně tak není dle soudu I. stupně zmíněna ani v prohlášení vlastníka z [datum]. Nalézací soud uzavřel, že neshledal právní úkon rozhodnutí shromáždění vlastníků o fixním příspěvku dne [datum] platným, když v této souvislosti též akcentoval odlišné výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení], kteří shodně uvedli, že částky [částka] za metr čtvereční a [částka] byly zmíněny, avšak navzájem vypovídali odlišně ohledně organizace uvedené schůze shromáždění vlastníků. Svědkyně [příjmení] dle soudu I. stupně výslovně uvedla, že žalovaný na schůzi shromáždění vlastníků dne [datum] byl, což však prezenční listinou prokázáno nebylo a žalovaný toto popíral. Její výpověď nelze proto dle soudu I. stupně považovat za věrohodnou. Soud I. stupně tak shrnul, že pokud není celková fixní částka uvedena ani v jedné z listin, nebylo o této částce platně žalobcem rozhodnuto a nárok není v této části důvodný. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 7. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Svým odvoláním podaném v blanketní forměa posléze doplněném dne [datum] brojil proti oběma výrokům napadeného rozsudku, a to z důvodů uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. b) až g) o. s. ř. Předně však žalobce uznal, že nárok vyplývající z vyúčtování služeb se ještě nestal splatným, a proto považuje zamítnutí tohoto dílčího nároku za věcně správné. Rozhodnutí o druhém dílčím nároku představovaném dluhem na příspěvcích na správu oproti tomu za věcně správné nepovažuje. Žalobce i v této souvislosti poukázal na skutečnost, že žalovaní jako členové jedné rodiny úmyslně dlouhodobě využívají nepoctivý postup proti žalobci, potažmo platícím členům žalobce za účelem svého obohacení, v důsledku čehož je mezi žalovanými a žalobcem vedeno více než 10 soudních sporů. Odůvodnění zamítnutí nároku žalobce vyplývajícího z dluhu žalovaných na příspěvcích na správu považuje žalobce za nepřesvědčivé. Soud I. stupně sice dle žalobce správně uvedl, že částka [částka] za jednotku není obsažena v zápisu ze schůze [anonymizována dvě slova] [ulice] – [ulice] konané dne [datum], avšak již neuvedl, že částka 20 [spisová značka] v tomto zápisu uvedena je. Z rozsudku dle žalobce nevyplývá, na jakém zákonném základě bylo příslušné usnesení shromáždění uvedené v odst. 3. zápisu ze shromáždění žalobce konaného dne [datum] označeno za nikoliv platné. Dle žalobce soud I. stupně rovněž fakticky ignoroval pokyn odvolacího soudu uložený v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vykládat vůli kompetentních jednajících osob jménem společenství vlastníků ve prospěch existence právního jednání. Svědci, paní [příjmení] i pan [příjmení] dle žalobce potvrdili žalovanou výši příspěvků na správu. Soud I. stupně však ke svědkyni paní [příjmení] uvedl, že je údajně nedůvěryhodná, jelikož si nepamatuje, zda byl na shromáždění vlastníků dne [datum] přítomen mezi všemi vlastníky také žalovaný 1). Se závěrem o nedůvěryhodnosti paní [příjmení] na základě uvedeného důvodu žalobce nesouhlasí. Z odůvodnění soudu není dle žalobce vůbec zřejmé, z jakého důvodu má být případně nedůvěryhodný pan [příjmení], a pokud nedůvěryhodný není, jak přihlédl soud I. stupně k obsahu jeho výpovědi, která potvrzuje žalovanou výši úhrad na příspěvky na správu. Nejasný závěr soudu I. stupně o nikoliv platnosti usnesení shromáždění neodpovídá dle žalobce skutečnému stavu, kdy naprostá většina vlastníků kromě rodiny žalovaných určené příspěvky na správu bezproblémově souvisle od roku [rok] do roku [rok] na základě usnesení shromáždění hradila. Žalobce je přesvědčen, že usnesení shromáždění platné je, když úmyslem shromáždění žalobce bylo ponechat stávající způsob stanovení pravidelných plateb do společného fondu, ze kterého je hrazen provoz [anonymizováno] domu a související správní činnosti. Z uvedeného úmyslu lze pak podle názoru žalobce dovodit výše jednotlivých druhů příspěvků na správu, a to příspěvku na správu domu a pozemku ve výši [částka] měsíčně za m2 podlahové plochy bytu bez plochy sklepní kóje a příspěvku na správní činnosti ve výši [částka] měsíčně za jednotku. Žalobce v této souvislosti poukázal na skutečnost, že rovněž všichni žalovaní uhradili příspěvky na správu přesně ve výši uvedené ve výpočtových listech, a to za období 12/ [rok]. Žalobce doplnil, že dne [datu