62 CO 167/2022-550 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném, po dvojí změně žaloby připuštěné soudem, uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení za užívání garážového boxu za období od [datum] do [datum], který je ve vlastnictví [ulice] stavebního bytového družstva. Řízení bylo zahájeno dne [datum], přičemž pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] A [číslo], byl zjištěn úpadek [ulice] stavebního bytového družstva a na jeho majetek byl prohlášen konkurz s tím, že insolvenčním správcem byl ustanoven [osobní údaje žalobce], advokát, sídlem [adresa]. 2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména listinných důkazů a ze skutečností známých mu z úřední činnosti podle § 121 o. s. ř., dovodil, že [anonymizována čtyři slova] (dlužník) jako budoucí prodávající a žalovaný jako budoucí kupující uzavřeli smlouvu o budoucí kupní smlouvě, v níž se dohodly, že uzavřou do devíti měsíců od právní moci rozhodnutí o kolaudaci stavby kupní smlouvu na jednotku – nebytový prostor - [anonymizována dvě slova] [číslo] v 1. podzemním podlaží garážového objektu v [obec a číslo], [anonymizována dvě slova], včetně příslušného podílu na společných částech garážového objektu a pozemku s odkazem na [ustanovení pr. předpisu], ve zkratce obch. zák. Budoucí kupující se zavázal zaplatit na účet budoucího prodávajícího částku [částka] do 15 dnů od podpisu smlouvy a dále splátku [částka] před převzetím boxu. Dne [datum] zaplatil žalovaný žalobci [částka] a [datum] zbývajících [částka]. [anonymizována dvě slova] převzal dne [datum]. Dne [datum] se s žalovaným dohodl na zabezpečení správy, údržby a oprav společných částí nemovitostí s tím, že bude hradit poplatek [částka] měsíčně. Téhož dne se dlužník a žalovaný dále dohodli, že dlužník přenechá žalovanému k užívání [anonymizována dvě slova] [číslo] v objektu hromadných garáží – předmětný [anonymizována dvě slova] s tím, že stavba byla kolaudována odborem výstavby místního Úřadu městské části [obec a číslo] dne [datum], kolaudační rozhodnutí od [datum] v právní moci. Nájem byl sjednán jako bezúplatný. 3. Rozsudkem pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalovanému uložit předmětný [anonymizována dvě slova] do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žaloba na vyloučení uvedeného garážového boxu z majetkové podstaty [anonymizováno] byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc dne [datum]. Výše bezdůvodného obohacení byla určena podle znaleckého posudku částkou [částka] měsíčně, přičemž znalecký ústav, respektive zpracovatel posudku, byl soudem vyslechnut. 4. Soud prvního stupně dál konstatoval, že k uzavření smlouvy budoucí (kupní smlouvy) mezi účastníky nikdy nedošlo. Žaloba, kterou se žalovaný domáhal vyloučení z garáže z majetkové podstaty, byla zamítnuta a žalobce se úspěšně domohl vyklizení garáže. Protože ji žalovaný dobrovolně nevyklidil, požaduje po něm vydání bezdůvodného obohacení. 5. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění [účinnost] – [anonymizováno] zákoník, ve zkratce obč. zák. a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. znění [účinnost] – [anonymizováno] zákoník, ve zkratce o. z. a podle zák. č. 513/1991 Sb. ve znění [účinnost] – obchodní zákoník, ve zkratce obch. zák. Odcitoval § 451 odst. 1 obč. zák., § 2991 odst. 1 o. z. a § 289 odst. 1 obch. zák. a nárok žalobce posoudil podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. K jednotlivým námitkám uplatněným žalovaným v průběhu řízení uvedl následující. 6. Smlouva o budoucí kupní smlouvě není kupní smlouvou, jak žalovaný dovozuje. Smlouva je platná, pokud však žalovaný tvrdí, že došlo k jakémusi faktickému vlastnictví, tak platné právo takovýto pojem nezná. Smlouva kupní vzniká toliko uzavřením a nikoliv zaplacením či předáním věci, jak judikoval i Ústavní soud např. v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. 7. K ochraně legitimního očekávání majetku žalovaného soud prvního stupně odkázal na obsah smlouvy o smlouvě budoucí kupní a uvedl, že v zásadě platí, že v případě platnosti smlouvy o smlouvě budoucí kupní má budoucí kupující legitimní očekávání nabytí majetku, přičemž v případě neuzavření realizační smlouvy dochází k zásahu do jeho vlastnických práv (nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). [příjmení] však nastala kontraktační povinnost, musí strana smlouvy o smlouvě budoucí v souladu s jejím obsahem řádně vyzvat druhou stranou k uzavření smlouvy hlavní, což se v tomto případě nestalo. K tomu prvostupňový soud žalovaného poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., přičemž žalovaný v reakci na výzvu předložil dopisy z [datum] a [datum]. Oba dopisy byly zaslány až několik let po uplynutí lhůty k uzavření smlouvy podle smlouvy o smlouvě budoucí kupní a za stavu, kdy kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], prekluzivní lhůta uplynula za 9 měsíců poté, tedy dne [datum]. Závazek smlouvu uzavřít tak zanikl podle § 292 odst. 3 obch. zák. Žalovaný nechal marně uplynout veškeré lhůty v souvislosti s nabytím majetku, proto mu nemůže svědčit legitimní očekávání jeho nabytí. Nadto prvostupňový soud konstatoval, že první dopis podle svého obsahu nelze ani za výzvu k uzavření smlouvy považovat. 8. Soud prvního stupně nepřisvědčil námitkám žalovaného ohledně toho, že převodu garážového boxu evidovaného v majetku [anonymizováno] zabránily okolnosti mimo dispoziční sféru žalovaného, neboť bylo na něm, aby svým právním jednáním zajistil, aby kupní smlouva byla uzavřena. Pokud tak neučinil, nemůže se nyní dovolávat okolností stojících mimo sféru jeho jednání, navíc nastalých až po uplynutí lhůty, ve které měl sám činit právní úkony, které by vedly k zamýšlenému výsledku (např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně k tomu odkázal na § 50a obč. zák. a uvedl, že v daném případě se jedná o smlouvu uzavřenou v režimu obchodního zákoníku; § 50a obč. zák. se proto nepoužije. Lhůtu k uzavření realizační (kupní) smlouvy soud prvního stupně považoval za lhůtu prekluzivní. 9. K nájemní smlouvě uvedl, že tato byla sjednána tak, že nájem je poskytován žalovanému bezplatně. Soud prvního stupně k tomu odkázal na § 686 obč. zák., kdy ujednání o výši nájemného či způsobu jeho určení je obligatorní náležitostí nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena v situaci, kdy mezi účastníky nebylo sporným to, že kupní cena za garážových [anonymizováno] již byla zaplacena, [anonymizováno] byl předán žalovanému k užívání, nebyly zde žádné pochybnosti o tom, že k převodu boxu na žalovaného dojde. Ani nájemní smlouva však není překážkou vydání bezdůvodného obohacení, neboť nelze učinit závěr o tom, že by si snad dlužník a žalovaný sjednal jakékoliv nájemné, které je náležitosti nájemní smlouvy, a to bez ohledu na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález], když nájem v této věci byl sjednán jako bezplatný. Žalovaný zcela pomíjí, že bezplatné užívání garážového boxu bylo sjednáno pouze na dobu určitou do doby, než bude zapsáno vlastnické právo žalovaného do veřejného rejstříku, k čemu však nikdy nedošlo. Výklad tohoto jednání preferovaný žalovaným by vedl k absurdnímu závěru, že žalovanému svědčí bezplatné užívání navždy, ačkoliv nebyly splněny podmínky, pro které bylo bezplatné užívání ve smlouvě nájemní presumováno. K tomu prvostupňový soud znovu odkázal na legitimní očekávání, které žalovanému svědčit nemůže, neboť se žalovaný uzavření smlouvy realizační v přiměřené lhůtě nedomáhal. To, že dlužník po žalovaném nájemné nikdy nežádal, neznamená, že se tohoto plnění nemůže domáhat nyní. Prvostupňový soud odkázal na řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalovaný mohl bránit námitkou, že mezi dlužníkem a žalovaným bylo sjednáno bezplatné užívání, což však neučinil a v tomto řízení nelze tuto jeho nečinnost obcházet. 10. Soud prvního stupně nepřisvědčil ani námitce promlčení, neboť žaloba byla podána dne [datum] a vydání bezdůvodného obohacení za období dvou let před jejím podáním tak právo promlčeno být nemohlo podle § 107 odst. 1 obč. zák. 11. Ohledně námitky žalovaného, že se v daném případě nejednalo o majetek, který by dlužník fakticky vlastnil, soud prvního stupně odkázal na řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] o vyloučení garážového boxu z majetkové podstaty [anonymizováno],