62 CO 45/2022-211 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně určil, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru doručené žalobci žalovanou dne [datum] je neplatné (výrok I/). Žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II/). 2. Předmětem řízení bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne [datum], kdy byl žalobce žalovanou zaměstnán na pozici vedoucího projektu (stavbyvedoucí), které doručila žalobci žalovaná dne [datum] (dále jen OZPP) za porušení povinnosti žalobce zvlášť hrubým způsobem dle § 55 odst. 1 zák. práce s tímto odůvodněním: 1) žalobce dne 26. 9. a [datum] nechal navézt pro klienta žalované – společnost [právnická osoba] lešení bez písemné objednávky objednatele, tj. klienta a porušil tak vnitřní předpisy a pokyny žalované. 2) postavení jiného druhu lešení žalobcem dne [datum] pro společnost [právnická osoba], než jaké si tato společnost objednala. 3) žalobcem postavené lešení ze dne [datum] bylo postaveno v rozporu s rozhodnutím o zvláštním užívání komunikace ze dne [datum] 4) nestandardní provedení žalobcem postaveného lešení ze dne [datum], které bylo navíc postaveno v rozporu s návodem na montáž i s ČSN. 5) způsobení hmotné škody žalované tím, že na stavbě rodinného domu [ulice a číslo] zanechal žalobce fasádní lešení, přestože demontáž na stavbě byla provedena ke dni [datum]. 3. Prvostupňový soud již jednou ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 177/2017-54, když předně z hlediska uplynutí lhůt daných § 58 zákoníku práce dovodil, že pokud žalovaný žalobci vytkl, že dne [datum] a [datum] nedodržel vnitřní předpisy a pokyny zaměstnavatele a nechal navézt lešení na stavbu Gymnázia [ulice], kdy lešení se následně muselo navézt zpět do skladu, když tato objednávka byla následně písemně potvrzena až [datum], pak tento důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru uplatnila žalovaná po uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty, tj. po uplynutí dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděla. Stejně tak žalovaná nedodržela dvouměsíční subjektivní lhůtu v případě vytýkaného nedostatku, který měl spočívat v tom, že dne [datum] v rozporu se závaznou objednávkou zákazníka žalované měl žalobce nechat postavit jiný druh lešení, než které bylo zákazníkem řádně písemně objednáno i třetí z důvodů, že provedení tohoto lešení bylo v zásadním rozporu s pravomocným rozhodnutím o zvláštním užívání komunikace ze dne [datum]. Všechny uvedené skutečnosti se žalovaná totiž dozvěděla nejpozději [datum], kdy jednatel žalované osobně u stavby lešení Gymnázia [ulice] provedl fotodokumentaci lešení. Soud I. stupně se dále zabýval jen dalšími dvěma důvody, pro které žalovaný ukončil pracovní poměr se žalobcem okamžitým zrušením, kde shledal včasnost OZPP, avšak na základě provedeného dokazování dovodil, že porušení povinností žalobce při stavbě lešení Gymnázia [ulice] nedosahovalo takové intenzity, pro kterou by mohl být okamžitě zrušen pracovní poměr. Ani poslední z důvodů, pro které žalovaný ukončil pracovní poměr se žalobcem okamžitým zrušením, který měl spočívat v tom, že žalobce zanechal fasádní lešení na stavbě rodinného domu [ulice], nedosahovalo dle soudu I. stupně takové intenzity, jak má na mysli § 55 odst. 1 zákoníku práce, když uvedené jednání nepřekročilo pravomoci, které žalobci plynou z uzavřené pracovní smlouvy. 4. Městský soud v Praze k odvolání žalované rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 62 Co 243/2018-9 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že přes námitky žalované provedl dokazování v dostatečném rozsahu potřebném ke zjištění skutkového stavu, důkazy učinil postupem podle ustanovení § 122 a násl. o. s. ř. a skutkový děj, který z nich zjistil, je s nimi v souladu. Ztotožnil se rovněž s tím, jak soud prvního stupně zhodnotil intenzitu vytčených porušení pracovních povinností žalobce. Ke skutku ad 4) spočívajícímu ve stavbě podchozího lešení u Gymnázia [ulice] odvolací soud stručně řečeno uvedl, že tato stavba vyžadovala s ohledem na svažitý terén specifické bezpečnostní prvky, avšak nebylo zjištěno, že by žalobce postupoval v rozporu s bezpečnostními předpisy i technickou dokumentací. Ohledně skutku ad 5) spočívajícího v bezplatném zapojení části lešenářského materiálu třetí osobě bez souhlasu žalované odvolací soud konstatoval, že jakkoli byl žalobce motivován snahou o zachování přátelských vazeb s klientem [právnická osoba], bezúplatné přenechání lešenářského materiálu bez dalšího (tzv. na dobré slovo) nepodléhá pravomocem žalobce a oprávněním plynoucím z pracovní smlouvy. Současně však zohlednil, že lešenářský materiál byl žalované beze zbytku vrácen, žalobce zajistil dostatečný písemný podklad k jeho zapůjčení a ke škodě na majetku žalované nedošlo, pochybení žalobce přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem. Uzavřel, že intenzita porušení pracovních povinností žalobce je i v tomto konkrétním případě velmi mírná a odpovídá písemné výtce a nikoliv přistoupení k ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením. 5. K dovolání žalované bylo rozhodováno Nejvyšším soudem rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. 21 Cdo 991/2019-110, tak, že byly rozsudky soudů obou stupňů zrušeny a věc byla vrácena prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovodil, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při posuzování východiska pro konkrétní vymezení relativně neurčité hypotézy právní normy obsažené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z hlediska posouzení intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Úvahu odvolacího soudu, že intenzita porušení pracovních povinností žalobce (ve vztahu k 5) skutku vymezenému OZPP) je v tomto konkrétním případě velmi mírná a odpovídá písemné výtce a nikoliv přistoupení k ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením, neshledal Nejvyšší soud za správnou a úplnou. Vzhledem k okolnostem, za nichž došlo k porušení pracovní povinnosti žalobce – je nutno přihlížet zejména k tomu, že se žalobce svým jednáním, kdy bez vědomí zaměstnavatele ponechal část majetku zaměstnavatele na dva týdny v dispozici třetí osoby, aniž zajistil dostatečnou právní ochranu tohoto majetku a odpovídající protiplnění, dopustil nepřímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to navíc v postavení vedoucího zaměstnance, který měl (kromě plnění základních povinností zaměstnance uvedených v ustanovení § 301 zák. práce) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů a přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele (§ 302 písm. f) a g) zák. práce). Na této povaze jednání žalobce nemůže nic změnit skutečnost, že„ lešenářský materiál byl žalované beze zbytku vrácen“ a že„ pochybení žalobce přispělo k upevnění dobrých vztahů s klientem“, neboť podstatně významnější než eventuální výše škody způsobené žalované je v posuzovaném případě narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi žalobcem a žalovanou a zpochybnění spolehlivosti žalobce ve vztahu k majetku žalované ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) a § 302 písm. g) zák. práce. Protože k této okolnosti odvolací soud nepřihlížel, jsou jeho závěry o intenzitě porušení pracovních povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci prozatím nepodložené. 6. Prvostupňový soud v novém rozhodnutí ve vztahu k prvním třem důvodům uvedeným v OZPP, pro které žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr se žalobcem a které vymezila žalovaná v dopise ze dne [datum], učinil shodné závěry jako v předchozím rozhodnutí a to předně z hlediska uplynutí lhůt daných § 58 zákoníku práce. Dovodil, že žalovaná vytkla žalobci jednání uvedené v OZ pod bodem 1) až 3) po uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty, tj. po uplynutí dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodech k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděla, proto se jimi po věcné stránce nezabýval. Setrval rovněž na svém předchozím závěru, že k porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, které mělo dle žalované spočívat v tom, že provedené podchozí lešení u Gymnázia [ulice] ze dne [datum] bylo provedeno zcela nepřípustně a nestandardně a v zásadním rozporu s návodem na montáž i ČSN, nedošlo v intenzitě požadované k rozvázání pracovního poměru OZPP. Uvedený důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru byl žalovanou uplatněn v dvouměsíční lhůtě, když se žalovaná o neodbornosti postaveného lešení dozvěděla z odborného posudku ze dne [datum] vypracovaného ing. [příjmení]. Na základě provedeného dokazování však soud I. stupně dovodil, že porušení povinností žalobce při stavbě lešení Gymnázia [ulice] nedosahovalo takové intenzity, pro kterou by mohl být okamžitě zrušen pracovní poměr. 7. Pro posouzení posledního z důvodů, pro které žalovaná ukon