68 CO 309/2022-139 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soudu I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalovaný domáhal nahrazení projevu vůle žalobce k uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností k bytu ve znění dle Přílohy [číslo] rovněž i žalobu, kterou se žalovaný domáhal nahrazení projevu vůle žalobce k uzavření kupní smlouvy ve znění dle Přílohy [číslo] (výroky II a III), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobcovy advokátky (výrok [příjmení]). 2. Takto soud I. stupně rozhodl jednak o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady škody, jednak o žalobě, kterou se žalovaný domáhal nahrazení projevu vůle, když obě věci (původně projednávané samostatně v řízeních sp. zn. 29 C 280/2020 a sp. zn. 29 C 67/2021) spojil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 29 C 280/2020 - 44, ke společnému řízení. 3. Žalobce svůj nárok na zaplacení částky [částka] opíral o tvrzení, že žalovaný na něj podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Policie, která toto oznámení začala prověřovat, je shledala jako nedůvodné a věc odložila. Žalobce však v souvislosti s právním zastoupením v této záležitosti vynaložil náklady, k jejichž náhradě, vypočtené dle vyhl. č. 177/1996 Sb., žalovaného vyzval přípisem ze dne [datum], avšak marně. Žalovaný se žalobou (původně vedenou pod sp. zn. 29 C 67/2021) domáhal nahrazení projevu vůle žalobce při uzavření smlouvy o převodu členských a povinností nebo kupní smlouvy ohledně bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Troja (dále jen„ byt“). Tvrdil, že je nájemcem bytu již zhruba 44 let a že mu tento byt byl v minulosti opakovaně nabízen k odkupu. V dopise ze dne [datum] mu žalobce učinil nabídku na koupi bytu za částku ve výši [částka], kterou žalovaný„ akceptoval s výhradou“ dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce žalovanému oznámil, že na členské schůzi dne [datum] bylo odhlasováno, že smlouva může být uzavřena do 30 dnů od zápisu prohlášení vlastníka, jímž budou vymezeny bytové jednotky v domě. Návrh na zápis prohlášení vlastníka byl ke katastrálnímu úřadu podán dne [datum] a dne [datum] započal běh lhůty k uzavření smlouvy, k čemuž žalovaný žalobce opakovaně vyzýval. Žalobce však„ svým zřejmě omisivním jednáním uzavření smlouvy zmařil“ a následně nabídl žalovanému byt v rámci tvrzeného předkupního práva za cenu [částka]. Žalovaný se s odkazem na § 1787 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), domáhá určení obsahu smlouvy, která měla být uzavřena již na přelomu let [rok] a [rok], a nahrazení vůle žalobce při jejím uzavření, a to buď smlouvy kupní anebo smlouvy o převodu členských práv a povinností, v každém případě však s cenou [částka]. 4. Pokud jde o nárok uplatněný žalobcem, vzal soud I. stupně provedenými listinnými důkazy za prokázané, že žalovaný na žalobce podal dne [datum] trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 a 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se žalobce (jednající svým statutárním orgánem) měl dopustit tím, že nejprve v roce [rok] nabídl byt na adrese [adresa], žalovanému coby jeho dlouholetému nájemci k odkupu za kupní cenu [částka], avšak později činil blíže nezjištěné kroky směřující k tomu, aby mu dne [datum] nabídl tentýž byt za cenu [částka] a současně žalovaného uvedl v omyl a v rozporu se všemi ujednání nabídl tentýž byt i třetí osobě, čímž sebe nebo jiného obohatil a žalovanému způsobil značnou škodu. Žalobce, jenž byl policejném orgánem vyzván k součinnosti a k podání vysvětlení, se nechal v trestním řízení zastoupit advokátem a ten pro něj vykonal 6 úkonů právní služby. Věc byla nakonec usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] III ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena, neboť podezření ze spáchání trestného činu podvodu se nepotvrdilo. Policie naopak dospěla k závěru, že žalobce se snažil záležitost týkající se bytu se žalovaným dlouhodobě řešit a nabízel mu různé možnosti, jak byt získat. Jeho zástupci přitom nechtěli sebe ani jiného obohatit tím, že by někoho uvedli v omyl, využili něčího omylu či zamlčeli podstatné skutečnosti. Žalovaný si svou situaci zavinil dílem sám, dílem ji lze přičítat jeho právnímu zástupci, a je na něm, aby ji řešil s pomocí civilního práva. 5. Soud I. stupně podání trestního oznámení ze strany žalovaného (s odkazem na § 2 900 o. z. a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1017/15) posoudil jako zneužití práva, neboť situaci kolem bytu bylo možno řešit prostředky civilního práva, a nadto bylo zjevné (vzhledem k tomu, že trestní oznámení žalovaný učinil krátce před uplynutím lhůty k uplatnění předkupního práva), že bylo zcela účelové a bylo vedeno úmyslem zamezit prodeji bytu třetí osobě. Žalobci v příčinné souvislosti s tímto excesivním jednáním žalovaného vznikla škoda v podobě účelně vynaložených nákladů na advokáta, za kterou žalovaný odpovídá. Jedná se o odměnu advokáta za 6 úkonů právní služby po [částka], 6 režijních paušálů po [částka] a náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty, celkem [částka]. Tato částka byla proto žalovanému uložena k náhradě, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). 6. Ohledně nároků uplatněných žalovaným vyšel soud I. stupně ze zjištění (podrobně popsaných zejména v odst. 12 napadeného rozsudku), která lze ve stručnosti shrnout tak, že žalobce žalovaného dne [datum] vyrozuměl o připravované transformaci družstva na společenství vlastníků jednotek a učinil mu nabídku na převod družstevního podílu (neboť bytové jednotky v té době ještě neexistovaly) za cenu [částka] s tím, že tato částka musí být připsána na účet družstva do [datum]. Žalovaný odpověděl dopisem svého advokáta ze dne [datum] tak, že by této možnosti rád využil, požádal však o přehodnocení cenové nabídky. Žalobce reagoval dopisem ze dne [datum], že nabídnutá cena byla odsouhlasena členskou schůzí a je konečná. Následně byla (v dubnu až listopadu 2018) vedena e-mailová korespondence mezi statutárním zástupcem žalobce [příjmení] [příjmení] a makléřem Ing. [jméno] (za žalobce). V jejím rámci žalobce dne [datum] sdělil, že členská schůze odhlasovala, že žalovanému se dostane možnosti odkoupit byt ještě i po zavkladování prohlášení vlastníka v katastru nemovitostí, a to do 30 dnů poté. Zápis prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek podle o. z. byl pro žalobce v katasru nemovitostí proveden dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalobce žalovaného vyzval k uplatnění předkupního práva k bytu za kupní cenu ve výši [částka]. 7. Na zjištěný skutkový stav věci soud I. stupně aplikoval § 1785 a násl. o. z. a dospěl k závěru, že žádná smlouva o smlouvě budoucí mezi účastníky nikdy uzavřena nebyla. Kontraktační proces, který mezi nimi probíhal, se pojí se dvěma okamžiky. Tím prvním byla nabídka žalobce na uzavření smlouvy o převodu členského podílu ze dne [datum], kterou žalovaný neakceptoval. Tím druhým bylo konání členské schůze žalobce dne [datum], na které bylo odhlasováno, že byt bude prodán žalovanému poté, co bude v katastru nemovitostí zapsáno prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek. K tomu došlo dne [datum] a následně, dne [datum], žalobce vyzval žalovaného k uplatnění předkupního práva k bytu a k této výzvě připojil i návrh kupní smlouvy. V obou případech však šlo vždy o jednání, které směřovalo k uzavření smlouvy jako takové, a nikoliv k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Nadto, i pokud by k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí došlo na základě nabídky žalobce ze dne [datum] či jednání ze dne [datum], bylo by právo na určení obsahu budoucí smlouvy soudem již (a to ke dni [datum]) promlčeno dle § 634 o. z. (neboť žaloba byla podána až v roce 2021), přičemž žalovaná se tohoto promlčení dovolala. Jelikož ale žádný závazek žalobce k uzavření jakékoliv budoucí smlouvy k bytu neexistuje, byla žaloba žalovaného jako nedůvodná zamítnuta. 8. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce. 9. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, jímž napadl všechny jeho výroky. Vytýkal soudu I. stupně, že jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné a že soud I. stupně pouze jednostranně převzal popis událostí podaný žalobcem, a to bez řádně provedeného dokazování a bez toho, že by zdůvodnil, na základě čeho ke svým závěrům dospěl. Tvrdil, že chování žalobce bylo„ přinejmenším zvláštní“, neboť ten, ač se zavázal k převodu bytu za cenu [částka], žalovanému nikdy neposkytl žádný písemný titul s upřesněním podmínek, ani žádný zápis ze členské schůze, ani žalovaného na tuto schůzi nikdy nepozval. Žalova