15 Co 304/2024-139 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky , částka, (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, (výrok II.).2. Takto bylo rozhodnuto o dvou žalobních návrzích na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, způsobené žalobci v důsledku postupu orgánů státu v , podezřelý výraz, vedeném proti , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . , podezřelý výraz, uvedených osob bylo zahájeno dne , datum, a skončilo zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v , město, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Žalobce byl účasten , podezřelý výraz, v pozici zúčastněné osoby, neboť mu byly usnesením policejního orgánu zajištěny finanční prostředky na bankovním účtu do výše , částka, jako náhradní hodnota odpovídající výnosu z trestné činnosti. Žalobce se především domáhal náhrady škody spočívající v tom, že nemohl se zajištěnými prostředky disponovat v období od , datum, do , datum, ; škodu vyčíslil ve výši zákonného úroku ze zajištěné částky za uvedené období, tj. , částka, . Požadovaná náhrada škody ve výši , částka, odpovídá výdajům, které žalobce vynaložil na právní zastoupení v , podezřelý výraz, (při podání stížnosti proti usnesení o zajištění náhradní hodnoty a při účasti na hlavních líčeních). Dle žalobce trvalo zajištění jeho finančních prostředků nepřiměřeně dlouho, od počátku měly orgány činné v , podezřelý výraz, pochybnosti, zda vůbec došlo ke spáchání , podezřelý výraz, . Zajištění trvalo více než 5 let. Žalobce je dlouhodobě stabilní společností disponující dostatkem finančních prostředků, dlouhotrvající zajištění tedy nebylo třeba ani k eliminaci škody způsobené případnou trestnou činností. Nejpozději ke dni vydání prvního zprošťujícího rozsudku (dne , datum, ) pak zcela pominuly důvody pro trvání zajištění a další trvání zajištění nemělo žádné opodstatnění. První zprošťující rozhodnutí bylo již třetím rozhodnutím v , podezřelý výraz, , podle něhož žalovaný skutek není , podezřelý výraz, .3. Žalované nároky byly dle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. předběžně uplatněny u Ministerstva spravedlnosti; ministerstvo nároky odmítlo uspokojit.Soud I. stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:4. Usnesením Policie ČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, , adresa, , ze dne , datum, č. j. , číslo, bylo zahájeno , podezřelý výraz, , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, Švece, , jméno FO, a , jméno FO, . Prvním třem bylo kladeno za vinu spáchání zvlášť závažného , podezřelý výraz, , odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku zčásti dokonaného a zčásti nedokonaného ukončeného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku; poslednímu bylo kladeno za vinu spáchání , podezřelý výraz, úřední osoby z nedbalosti dle ust. § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Jednání, v němž byla spatřována trestná činnost, se týkalo získání licence na výrobu elektřiny ve , právnická osoba, na podzim roku 2010. V trestní věci byla , podezřelý výraz, obžaloba a řízení bylo vedeno před Krajským soudem v , město, pod sp. zn. , spisová značka, . Tento soud usnesením ze dne , datum, , podezřelý výraz, zastavil podle ust. § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť označený skutek není , podezřelý výraz, . Po zrušení tohoto rozhodnutí odvolacím soudem dne , datum, byl vydán rozsudek Krajského soudu v , město, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , jímž byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby podle ust. § 226 písm. b) tr. řádu. Rozsudek byl zrušen usnesením Vrchního soudu , město, ze dne , datum, a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. Dne , datum, pod č. j. , spisová značka, byli všichni obžalovaní opětovně zproštěni obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu; rozsudek nabyl právní moci (ve vztahu k poslednímu obžalovanému dne , datum, ).5. Žalobce v průběhu , podezřelý výraz, vystupoval jako zúčastněná osoba, neboť mu byly usnesením policejního orgánu ze dne , datum, č. j. , číslo, podle ust. § 79f odst. 1 tr. řádu ve spojení s ust. § 79a odst. 1 tr. řádu coby náhradní hodnota odpovídající (byť jen zčásti) výnosu z trestné činnosti zajištěny peněžní prostředky na účtu č. , č. účtu, , a to ve výši , částka, . Žalobcova stížnost proti tomuto usnesení byla Vrchním soudem , město, dne , datum, zamítnuta jako nedůvodná. Usnesení o zajištění finančních prostředků nabylo právní moci. O zrušení zajištění bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v , město, ze dne , datum, , a to poté co zmocněnec žalobce dne , datum, požádal o zrušení zajištění. Usnesení o zrušení zajištění nabylo právní moci , datum, . K uvolnění finančních prostředků došlo dne , datum, .6. Soud I. stupně svá zjištění posuzoval dle ust. § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1 a 2 a § 31 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. Zdůraznil, že v posuzované věci není dán odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí, neboť usnesení ze dne , datum, , jímž byly finanční prostředky žalobce zajištěny, nabylo právní moci a nebylo pro nezákonnost zrušeno. Zajištění bylo zrušeno nikoliv pro jeho nedůvodnost, nýbrž proto, že nemůže nadále plnit svůj účel, neboť obžalovaní byli zproštěni obžaloby (a zajištěná „náhradní hodnota“ tudíž nemůže být užita k pokrytí následků způsobených trestnou činností – trestná činnost nenastala). Soud I. stupně respektoval judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 100/2010 a rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8/2016), podle níž odpovědnost státu za škodu z rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez dalšího nezakládá skutečnost, že , podezřelý výraz, , v němž bylo rozhodnutí o zajištění vydáno, posléze neskončilo odsuzujícím rozsudkem, a podle níž nedojde-li k vydání odsuzujícího rozsudku, nejde z toho bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v , podezřelý výraz, ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení , podezřelý výraz, . Bylo-li tedy rozhodnutí o zrušení zajištění finančních prostředků zrušeno nikoliv pro nezákonnost, nýbrž proto, že pominuly důvody pro jeho vydání, nejsou dány předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.7. Dle soudu I. stupně tu není ani odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu. Soud I. stupně s odkazem na judikatorní závěry vyjádřené v rozsudcích Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, (v občanském soudním řízení není v pravomoci soudu přezkoumávat správnost /vlastního/ postupu orgánů činných v , podezřelý výraz, v mezích takového řízení, neboť se jedná o realizaci institutů , podezřelý výraz, ; neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by opravňovalo soud, aby v občanském soudním řízení /v řízení o ochranu osobnosti/ zasahoval do , podezřelý výraz, tím, že by například aproboval postup orgánů činných v , podezřelý výraz, z hlediska účelnosti řízení) dovodil, že v rámci kompenzačního řízení není soud oprávněn přezkoumávat účelnost postupu orgánů činných v , podezřelý výraz, při zajištění finančních prostředků žalobce. Dle soudu I. stupně může soud v rámci kompenzačního řízení posuzovat fakticky pouze to, zda nedošlo k nějakému zjevnému excesu, anebo jsou-li zcela jednoznačně naplněny podmínky pro učinění konkrétního úkonu, zda tento úkon byl učiněn v tomu stanovené či přiměřené lhůtě. Žádný exces na straně orgánů činných v , podezřelý výraz, pak soud I. stupně neshledal, což vysvětlil tím, že postup, který předcházel právní moci rozhodnutí o zajištění finančních prostředků, byl v souladu se zákonem (policejní orgán požádal o vydání souhlasu státního zástupce, k zajištění přistoupil po obdržení souhlasu, proti usnesení o zajištění byla podána stížnost, o níž bylo řádně rozhodnuto) a že vyhodnocení předpokladů a podmínek pro zajištění se pak odrazilo ve vydaném rozhodnutí o zajištění.8. Žalobcem tvrzená škoda ve výši , částka, pak není škodou v právním slova smyslu, která by mohla být úspěšně uplatněna po státu dle zákona č. 82/1998 Sb. Soud I. stupně v této souvislosti odkázal především na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , podle nichž ztráta hodnoty peněz v důsledku inflace není majetkovým úbytkem. Finanční prostředky plní hodnotu všeobecného ekvivalentu a jako takový svoji hodnotu neztrácejí, a to ani vlivem inflace, která se projevuje vzestupem cenové hladiny, a to i přesto, že má tato za důsledek, že za stejnou částku peněz lze v různých obdobích pořídit rozdílný objem spotřebních předmětů či jiných věcí. Podle Nejvyššího soudu ani vlive