55 Co 224/2024-512 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení ohledně částky 100 000 Kč (výrok I.), zastavil řízení ohledně požadované omluvy (výrok II.), uložil žalované zaplatit žalobci částku 600 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 11. 9. 2023 do 20. 12. 2023 (výrok III.), uložil žalované zaplatit žalobci náklady řízení v částce 26 684 Kč (výrok IV.).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě podané dne 13. 9. 2023, jíž se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání proti jeho osobě pro zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku. Trestní stíhání bylo zahájeno dne 25. 3. 2015 a skončilo zproštěním obžaloby dne 25. 10. 2023. V důsledku trestního stíhání se žalobci výrazně zhoršil zdravotní stav, a to jak v oblasti psychické (deprese), tak fyzické (silné bolesti hlavy). Bylo výrazně zasaženo též do pracovní oblasti žalobce (přišel o své zaměstnání na pozici , funkce, , společnost, . (, společnost, ) a do jeho rodinného života (trestní stíhání započalo krátce po narození jeho dítěte). Trpěl též rozsáhlou medializací případu.3. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce dne 10. 3. 2023 uplatnil předmětný nárok, ani průběh trestního řízení, jak jej popsal žalobce. Považovala za prokázaný zásah do osobní sféry života žalobce, především do jeho rodinného života, zdravotní sféry a profesní sféry. Přihlédla k tomu, že žalobci hrozilo uložení povinnosti nahradit poškozené škodu v řádech stovek milionů. Po projednání jeho žádosti žalobci poskytla písemnou omluvu a současně i peněžité zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, což mu sdělila stanoviskem ze dne 18. 12. 2023.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud prvního stupně za prokázaný následující skutkový stav: Proti žalobci bylo usnesením , správní orgán, ze dne 25. 3. 2015, č. j. , spisová značka, zahájeno trestní stíhání pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 3 trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Společnost , společnost, jakožto poškozený v trestním řízení žádala uhrazení škody více než 800 000 000 Kč. Žalobce byl rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 17. 1. 2022, sp. zn. , spisová značka, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, sp. zn. , spisová značka, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2023, č. j. , spisová značka, zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 10. 2023. Žalobce v souvislosti s tímto trestním stíháním uplatnil dne 10. 3. 2023 u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 700 000 Kč a omluvu. Žalovaná se žalobci za nezákonné trestní stíhání písemně omluvila a současně mu přiznala finanční zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, což mu sdělila stanoviskem ze dne 18. 12. 2023, a uvedenou částku vyplatila dne 20. 12. 2023. Žalobci se v důsledku trestního stíhání výrazně zhoršil zdravotní stav, a to jak v oblasti psychické, tak fyzické. Koncem roku 2015 se u něj začaly objevovat silné a opakující se bolesti hlavy. V roce 2020 byl z důvodu těchto bolestí v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Následně mu byl diagnostikován specifický typ migrény jako důsledek silných depresí, o kterých žalobce nevěděl, neboť měl podle lékařských závěrů silný sklon si je nepřipouštět. Od roku 2021 žalobce permanentně podstupuje biologickou léčbu. Touto léčbou došlo k postupnému zlepšení jeho zdravotního stavu, bolesti však zcela nevymizely. Žalobce v důsledku trestního stíhání utrpěl na své pověsti v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kruzích, kde se do té doby pracovně pohyboval (pracoval jako , funkce, v , společnost, ). Nemohl najít v této oblasti pracovní uplatnění. Byl zmařen rozvoj žalobcova startupového projektu, neboť finanční prostředky připravené na počáteční investici musel žalobce vydat na svou obhajobu v trestním řízení. V průběhu let 2017 a 2018 vyzkoušel žalobce alternativní zaměstnání, udělal si rekvalifikaci a pracoval jako , Anonymizováno, , dále jako , Anonymizováno, . Od podzimu 2018 byl zaměstnán u , Anonymizováno, společnosti , společnost 2, , avšak i tuto práci musel ze zdravotních důvodů po dlouhé pracovní neschopnosti v roce 2020 opustit. Po zlepšení zdravotního stavu v souvislosti s biologickou léčbou pracoval , Anonymizováno, v , společnost 3, . Od prosince 2023 je po prodělaném infarktu na pracovní neschopence a léčí se s depresí. Trestním stíháním, které započalo týden po narození jeho dítěte, bylo výrazně zasaženo i do oblasti rodinného života žalobce. Žalobce nebyl schopen se dítěti věnovat podle svých představ. Trestní kauza žalobce byla výrazným způsobem medializována.5. Nárok žalobce soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „OdpŠk“), konkrétně § 5 písm. a), b), § 7, § 8 odst. 1, § 32a odst. 1, 2 OdpŠk., dále příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Jako okolnosti do určité míry snižující intenzitu vzniku nemajetkové újmy posoudil skutečnost, že žalobci, jako osobě do té doby bezúhonné, reálně nehrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, dále též skutečnost, že trestný čin, pro který byl stíhán, obecně ve společnosti nepůsobí tak velké odsouzení a dehonestaci, jako je tomu u některých jiných trestných činů (proti životu a zdraví, trestných činů týkajících se nezletilých dětí). Naopak jako okolnosti odůvodňující poskytnutí zadostiučinění zohlednil nepřiměřenou délku trestního řízení v trvání 8 let a 7 měsíců, dále dopady trestního stíhání do osobního života žalobce (výrazné zdravotní obtíže, zásah do rodinného života) a též do jeho pracovní sféry. K tvrzeným dopadům medializace uvedl, že státu nelze dávat za vinu, jakým způsobem media o trestním stíhání informují, nicméně současně připustil, že nebýt nezákonně vedeného trestního stíhání by k medializaci nedošlo. Přihlédl též k tomu, že dle odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu vydaného v předmětné věci nebyla již od počátku naplněna objektivní a zejména subjektivní stránka zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Dále zmínil též svůj přímý vjem ze žalobce, který působil velmi sklesle, bez energie, chuti do života, s výrazně podrytým sebevědomím.6. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci náleží vedle omluvy též finanční zadostiučinění. Při úvaze o výši zadostiučinění porovnal rozhodnutí soudů v obdobných věcech, a to jednak ta, která si sám opatřil, jednak rozhodnutí zmíněné žalovanou. Za nejvhodnější ke komparaci, pokud jde o skutkové okolnosti, považoval rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 13. 4. 2016, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2017, č. j. , spisová značka, , kterým bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 875 000 Kč. Uzavřel, že odpovídající odškodnění žalobce by se mělo pohybovat minimálně ve stejné výši, tudíž jeho nárok na odškodnění ve výši 700 000 Kč je po právu. Rozhodnutí vybrané žalovanou nepovažoval za vhodné ke komparaci, neboť trestní stíhání trvalo 5 let a 10 měsíců, z čehož byl však poškozený v nejistotě ohledně nepodmíněného trestu pouze 3 roky, a v případě tohoto poškozeného soud zjistil pouze zásahy do profesní oblasti (pracoval jako konkurzní správce), jiné zásahy u něj zjištěny nebyly.7. Vedle částky 600 000 Kč soud prvního stupně přiznal žalobci nárok též na úrok z prodlení, přičemž zohlednil, že žalovaná částku 100 000 Kč vyplatila žalobci až dne 20. 12. 2023, tj. po uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené v § 15 OdpŠk. Ohledně částky 100 000 Kč a omluvy, poskytnutých po podání žaloby, soud prvního stupně řízení zastavil na základě částečného zpětvzetí žaloby.8. Náhradu účelných nákladů řízení soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal zcela úspěšnému žalobci. V rámci jím uplatněných nákladů však nepovažoval za účelnou poradu právního zástupce s klientem dne 8. 9. 2023 před podáním žaloby a dále porady dne 9. 2 .2024, dne 27. 2. 2024, dne 19. 3. 2024 a dne 6. 4. 2024, neboť porada před podáním žaloby je zahrnuta do úkonu právní služby převzetí a přípravy zastoupení, ostatní porady nebyly nutné, neboť věc po skutkové ani právní stránce nevykazovala žádnou obtížnost, návrhy na provedení důkazů byly žalobcem specifikovány již v žalobním návrhu a soud v rámci řízení neposkytoval žalobci žádná poučení za účelem doplnění rozhodných skutečností či označení důkazů.9. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání oba účastníci, a to žalovaná do výroku III., IV., žalobce do výroku IV.10. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že částka 100 000 Kč již poskytnutého zadostiučinění je dostatečná. Akcentovala, že žalobce žádným z rozsudků vydaných v průběhu