62 Co 211/2024-988 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl částečně vyhověl žalobě a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 191 228 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 284,5 Kč od 16. 11. 2012 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 284,50 Kč od 16. 12. 2012 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 523 Kč od 16. 1. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 070,50 Kč od 16. 2. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 12 282 Kč od 16. 4. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 7 887 Kč od 16. 5. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 830,50 Kč od 16. 6. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 582 Kč od 16. 11. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 164 Kč od 16. 12. 2013 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 873 Kč od 16. 1. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 157,50 Kč od 16. 2. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 014,50 Kč od 16. 3. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25 072,50 Kč od 16. 4. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 347,50 Kč od 16. 5. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 917,50 Kč od 16. 11. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 917,50 Kč od 16. 12. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 917,50 Kč od 16. 1. 2015 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 200 Kč od 16. 2. 2015 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 901,50 Kč od 16. 4. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok ad I.), rozhodl dále, že žaloba se co do částky 634 621 Kč spolu se zbývajícím úrokem z prodlení z jednotlivých žalovaných částek zamítá (výrok ad II.) a žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 124 516 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta (výrok ad III.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nevyplacené mzdy, včetně příplatků za práci přesčas v období od října 2012 do dubna 2015.3. Soud prvního stupně ve věci rozhodoval druhým rozsudkem. Mezitímním rozsudkem ze dne 18. 5. 2022, č. j.17 C 410/2015-577, určil, že žaloba je co do základu po právu s tím, že o výši náhrady za práci přesčas za měsíce říjen 2012 až duben 2015 a o nákladech řízení bude rozhodnuto konečným rozsudkem. Soud prvního stupně po provedeném dokazování v odůvodnění mezitímního rozsudku uzavřel, že žalobce v požadovaném období vykonal celkem práce přesčas v rozsahu 2 189 hodin, tyto mu proplaceny nebyly a nebyly mu kompenzovány ani poskytnutím náhradního volna. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného svým usnesením dne 16. 11. 2022, č. j. 62 Co 329/ 2022-632, tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytkl zejména to, že žalovanému nebylo poskytnuto poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tíži jeho důkazního břemene ve vztahu k tvrzení o tom, že evidence pracovní doby předložená žalobcem neodpovídá skutečnosti. K tomu odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 12. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3989/2011, jehož závěry podrobně rozebral a uvedl, že žalobce předložil jako evidenci pracovní doby docházkový systém – počítačové sjetiny na č. l. 15-49 spisu, které považoval za řádnou evidenci pracovní doby podle § 96 zákoníku práce. Pokud žalovaný toto zpochybnil, aniž by předložil jinou evidenci, tak je na něm, aby v souladu s uvedeným judikátem Nejvyššího soudu ČR své tvrzení o tom, že evidence pracovní doby předložená žalobcem neodpovídá skutečnosti, prokázal (§ 118a odst. 3 o. s. ř.). Dále bylo soudu prvního stupně uloženo poskytnout žalovanému poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tomu, aby žalovaný upřesnil, kdy žalobce měl přesně vykonat práce přesčas, která mu měla být kompenzována poskytnutím náhradního volna podle § 114 zákoníku práce, jak tvrdí. V závěru zrušujícího rozhodnutí odvolací soud předběžně konstatoval, že nárok žalobce na úhradu přesčasových hodin se za současného stavu řízení jeví jako důvodný co do základu alespoň zčásti, pokud se žalovanému nepodaří prokázat, že evidence pracovní doby předložená žalobcem, tedy sjetina docházkového systému, kterou žalobce předložil, neodpovídá skutečnosti, respektive že žalobce v tvrzených přesčasových hodinách práci pro žalovaného nevykonával a pokud by snad nějaké přesčasy vykazoval, tak mu tyto byly kompenzovány náhradním volnem.4. Soud prvního stupně v dalším řízení žalovaného v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným ve zrušujícím usnesení řádně poučil v usnesení ze dne 19. 12. 2012 a v návaznosti na reakci žalovaného řízení doplnil. Po provedeném dokazování, které učinil zejména z výpovědi žalobce, výpovědí svědků, listinných důkazů a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. 2. 2020, č. j. 20 C 133/2015-684, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2020, č. j. 23 Co 212/2020-714, zjistil skutkový stav, který podrobně popsal v odůvodnění svého rozhodnutí. K tomu odvolací soud ve stručnosti odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně, která prvostupňový soud popsal v odstavcích 11–48 odůvodnění napadeného rozsudku. Podstatné odstavce 45 a 48 odvolací soud uvádí v doslovném znění.5. Soud provedl důkaz výplatními páskami žalobce na čl. 692 až 707 za 10/2012 do 4/2016, z nichž učinil zjištění, která pro přehlednost uvádí v níže uvedené tabulce:měsícPočet odpracovaných hodinmzdaodměnaNepřítomnost v hodináchAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec32 000Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec6. Žalobce pracoval u žalovaného jako správce univerzitní budovy na základě pracovní smlouvy ze dne 23. 3. 2010 s uváděným týdenním rozsahem pracovní doby 40 hod. a pracovní d