28 Co 179/2025-281 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 44 929,27 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 4 993,73 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a žalované uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 450,80 Kč (výrok III). V doplňujícím usnesení ze dne 5. 2. 2025, č. j. , spisová značka, , soud prvního stupně doplnil rozsudek o výrok IV., kterým uložil žalobkyni zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro , adresa, náklady státu ve výši 42,95 Kč a ve výroku V. uložil žalované zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro , adresa, náklady, které nesl stát ve výši 352,05 Kč.2. Rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 45 923 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. č. , číslo, , o výměře 14 m2, a části pozemku parc. č. , číslo, , v k. ú. , adresa, , ohledně kterých žalobkyni svědčí vlastnické právo k podílu ideálních 46/64. Žalovaná užívá celý pozemek parc. č. , číslo, , na němž má žalovaná postavený zahradní domek, zapsaný na LV , číslo, , v k. ú. , adresa, , a ohledně pozemku parc. č. , číslo, užívá část o výměře 293 m2 jako zahradu ke svému zahradnímu domku (tzv. zahrada č. , číslo, ). Žalovaná celkem užívá 307 m2, což vyplývá z oznámení zaslaného , právnická osoba, . (dále jen „, právnická osoba, “). Žalovaná nemá k užívání pozemku žádný právní titul. Žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase od dubna 2021 do dubna 2024. Do 13. 10. 2020 bylo bezdůvodné obohacení vyřešeno dohodou o narovnání uzavřenou mezi žalobkyní a , právnická osoba, , která hradila platbu dobrovolně za své členy, přičemž žalovaná je členkou , právnická osoba, a je si vědoma své povinnosti za užívání pozemku žalobkyni náhradu platit. Žalovaná žalobkyni za období od 14. 10. 2020 do 31. 12. 2022 uhradila platbu 11 Kč/m2 za rok při výměře pozemku 307 m2, tedy celkem 7 484 Kč. Žalovaná je povinna žalobkyni vydat náhradu odpovídající podílu žalobkyně na pozemcích ve výši celkem 51 320,58 Kč a po započtení částečné úhrady žalovaná žalobkyni dluží na bezdůvodném obohacení žalovanou částku ve výši 45 923,45 Kč. Tato náhrada byla určena znaleckým posudkem znalecké kanceláře , právnická osoba, . a žalovaná ji přes žalobní výzvu neuhradila.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že druhý spoluvlastník pozemku (hlavní město , adresa, ) jí udělil souhlas s užíváním pozemku a užívá jej proto oprávněně. Žalovaná rozporovala aktivní i pasivní legitimaci žalobkyně v řízení. V tomto sporu má být na místě žalované , právnická osoba, , která je detentorem pozemku. Ohledně aktivní legitimace žalovaná poukázala na rozsudek Městského soudu v , adresa, , jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví k pozemkům, za které žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení. Zároveň žalovaná namítala, že požadavek žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná rovněž nesouhlasila s výší požadované částky, která je nepřiměřená a znalecký posudek vypracovala kancelář, která je dlouhodobě spjatá s žalobkyní.4. Soud prvního stupně provedl dokazování, které shrnul v odstavcích 11. až 30. odůvodnění napadeného rozsudku. Zejména měl k dispozici několik znaleckých posudků ke zjištění obvyklé ceny nájemného za sporné pozemky. Akcentoval znalecké posudky vypracované společností znalecká kancelář , právnická osoba, . a při jednání vyslechl znalkyni této kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, . V úvahu vzal závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , dále znaleckého ústavu , právnická osoba, v , adresa, s tím, že jejich závěry a použité metody považoval za přesvědčivé. Soud vypočetl průměrné hodnoty obvyklého nájemného pro žalobkyní požadované období, jak je sama rozdělila. Pro první období žalobkyně požadovala 4,03 Kč/m2 za rok, proto soud nepočítal průměrnou hodnotu, kterou zjistil jako vyšší. Pro další období žalobkyně požadovala 7,30 Kč/m2 za rok a soud zjistil průměrnou cenu nájemného ve výši 6,53 Kč/m2 za rok a pro poslední období pak žalobkyně požadovala 7,70 Kč/m2 za rok a soud určil průměrnou cenu nájemného ve výši 6,48 Kč/m2 za rok. Po zohlednění podílu žalobkyně na pozemcích a již zaplacené náhrady soud dospěl k celkové částce bezdůvodného obohacení ve výši 40 929,27 Kč.5. Žalovaná užívala v rozhodném období od 9. 4. 2021 do 9. 4. 2024 celý pozemek parc. č. , číslo, a část pozemku parc. č. , číslo, , o výměře 293 m2. Pozemek parc. č. , číslo, užívala žalovaná tím, že na pozemku měla postavenou svou chatu bez čísla popisného a čísla evidenčního, část pozemku parc. č. , číslo, užívala jako zahradu k chatě. Chata je umístěna v zahrádkářské kolonii a zahrada slouží k užívání spolu s chatou. Bez zahrady ztrácí využití chaty, postavené na pozemku o výměře 14 m2, svůj hospodářský význam. Zahrada a chata tvoří uzavřený funkční celek. Výměra zahrady - část pozemku parc. č. , číslo, , v k. ú. , adresa, , činí 293 m2, za tuto výměru , právnická osoba, z pověření žalované uhradila část bezdůvodného obohacení za užívání pozemku. Náhrada za užívání pozemku v daném období pro období od dubna 2021 do února 2022 činila 4,03 Kč/m2 za rok, pro období od března 2022 do října 2023 pak 6,53 Kč/m2 za rok a pro období od listopadu 2023 do dubna 2024 činila 6,48 Kč/m2 za rok. Žalovaná žalobkyni jako bezdůvodné obohacení uhradila za toto období v poměru ke spoluvlastnickému podílu žalobkyně částku 5 379 Kč. Za užívání celkem 307 m2 pozemků v žalovaném období je žalovaná povinna uhradit zbývající náhradu ve výši 40 929,27 Kč. Žalobkyně žalovanou o vydání bezdůvodného obohacení vyzvala předžalobní výzvou ze dne 4. 12. 2023 odeslanou dne 8. 12. 2023 se splatností do 7 pracovních dnů od odeslání výzvy, tedy do 19. 12. 2023 a žalovaná nic neuhradila.6. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 2991 odst. 1, 2 a na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z“, přičemž postupoval podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28Cdo 4558/2014, sp. zn. 28Cdo 651/2017 a sp. zn. 28Cdo 2036/2020, sp. zn. 28Cdo 651/2017 a sp. zn. 28Cdo 865/2021. Za užívání věci bez právního důvodu náleží žalobkyni jako vlastníkovi pozemku náhrada ve výši ceny obvyklé v daném místě a čase. Ta byla v řízení zjištěna znaleckým posudkem ve formě tzv. simulovaného obvyklého nájemného vypočteného procentuální hodnotou z obvyklé ceny pozemku zjištěné porovnávací metodou a dále několika dalšími znaleckými posudky ve formě obvyklé ceny pozemku. Takový postup je aprobován rozhodovací praxí Nejvyššího soudu za předpokladu, že nelze zjistit obvyklou cenu nájemného ve formě porovnání, což vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28Cdo 865/2021. Provedené znalecké posudky, které byly čteny k důkazu, měly široký rozptyl zjištěných obvyklých cen. Hlavní rozdílnost byla v otázce nárůstu cen rekreačních objektů během Covidu. Soud prvního stupně proto simulací zjištěné obvyklé nájemné podle znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, podrobil korekci a náhradu určil v průměrném pásmu podle výsledku znaleckých posudků v žalobkyní označených obdobích. Od dubna 2021 do dubna 2024 proto náleží žalobkyni 46 308,39 Kč a po odečtení již zaplacené úhrady 5 379,13 Kč jí pak náleží 40 929,274 Kč. Od 20. 12. 2023 náleží žalobkyni právo na úrok z prodlení, s odkazem na § 1970 o. z.7. Soud prvního stupně se též zabýval jednotlivými námitkami žalované, která tvrdila, že užívá pozemky se souhlasem menšinového spoluvlastníka pozemků. Bylo zjištěno, že od roku 2015 je mezi účastníky vedeno řízení o vyklizení žalované z pozemku, a proto jí muselo být zřejmé, že žalobkyně jako většinový vlastník souhlas udělený menšinovým vlastníkem odvolala. Žalovaná dále tvrdila, že požadavek žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně nabyla podíly na pozemcích od dědiců, které vyhledala v , stát, a následně začala požadovat vydání bezdůvodného obohacení v nepřiměřených částkách. Soud prvního stupně žalovanou poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nechť prokáže, že žalobkyně při výkonu práva byla vedena snahou žalované uškodit či jí způsobit závažnou újmu. Žalovaná na to uvedla, že další tvrzení ani důkazy nemá. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že tato námitka důvodná není. Ohledně námitky o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně soud prvního stupně uvedl, že o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke sporným pozemkům nebylo rozhodnuto pravomocně, účinky vypořádání a zrušení podílového spoluvlastnictví nastávají ex nunc, a proto nemají vliv na již realizovaná práva. Soud prvního stupně neshledal nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, která v této souvislosti odkazovala na rozsudek Městského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, týkajících se jiných pozemků v dané lokalitě, kde bylo dovozeno, že pasivně legitimována k vydání bezdůvodného obo