30 Co 510/2024-196 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že výpověď daná žalobci dopisem datovaným dne 31. 3. 2023 je neplatná (výrok I.), a současně uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 40.656 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce – jenž byl u žalované zaměstnán na pozici , název, na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 10. 2022 – domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 31. 3. 2023. Výpověď byla žalobci dána pro nadbytečnost s tím, že na základě rozhodnutí o organizační změně ze dne 30. 3. 2023 bylo zrušeno jeho pracovní místo – pozice , název, – a to z důvodu významného omezení tohoto segmentu poskytovaných služeb jakožto výsledku snížení poptávky po této službě ze strany zákazníků. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a namítal, že pravým účelem vydané organizační změny bylo pouze ukončení jeho pracovního poměru u žalované, přičemž odkazovaná organizační změna se u žalované ve skutečnosti nikdy neuskutečnila a nenastala. K tomu dále uvedl, že krátce před tím, než od žalované obdržel výpověď, byl v rámci skupiny , název, , jejímž členem je i žalovaná, přijat nový zaměstnanec na pozici , název, , což nenasvědčuje tomu, že by mělo docházet ke snížení poptávky po této službě ze strany zákazníků. Žalovaná navíc poté, co přijala rozhodnutí o uvedené organizační změně, poptávala na svých internetových stránkách zaměstnance na pozice , název 2, a , název 2, , pro které by byl žalobce s ohledem na svoji kvalifikaci vhodným kandidátem, kdy navíc pracovní náplň těchto nabízených pozic se s pracovní náplní pozice žalobce v zásadě překrývá. Převedení na jinou pracovní pozici však žalovaná žalobci před předáním výpovědi nenabídla.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že výpověď byla žalobci dána platně. Uvedla, že z důvodu zvýšení efektivnosti práce přijala dne 30. 3. 2023 rozhodnutí o organizační změně, na jehož základě byla zrušena jedna pozice , název, . Vzhledem k tomu, že tuto pozici u žalované zastával pouze žalobce, stal se tak v důsledku uvedené organizační změny nadbytečným, neboť z hlediska věcné náplně již pro žalovanou nebyl jeho sjednaný druh práce nadále potřebný. Není pravdou, že by žalovaná po přijetí organizační změny poptávala nové zaměstnance se shodnou pracovní náplní jako byla pozice žalobce. Pozice , název 2, a , název 2, vypsala společnost , právnická osoba, , nikoliv žalovaná. A navíc uvedené pozice nebyly shodné s pozicí , název, a žalobce také prokazatelně na tyto pozice nesplňoval požadavky, např. český jazyk, požadovaná délka zkušeností (8 let).4. Po provedeném dokazování včetně řady svědeckých výpovědí nalézací soud zjistil následující skutkový stav: Na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 10. 2022, uzavřené na dobu neurčitou, byl žalobce u žalované zaměstnán v pracovním poměru na pozici , název, . Dne 30. 3. 2023 přijal jednatel žalované organizační změnu z důvodu snížení odbytu služeb v oblasti , název, jakožto výsledku snížené poptávky po této službě ze strany zákazníků, pročež rozhodl o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Konkrétně s účinností od 30. 3. 2023 zrušil jednu pracovní pozici , název, . Dne 31. 3. 2023 předala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru v souladu s § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s tím, že „dne 30. 3. 2023 vydal zaměstnavatel rozhodnutí o organizačních změnách, které téhož dne nabylo účinnosti, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. V důsledku tohoto rozhodnutí byla zrušena pozice , název, , a to z důvodu, že byl významně omezen tento segment poskytovaných služeb jakožto výsledek snížení poptávky po této službě ze strany zákazníků. Tím potřeba práce, kterou jste vykonával, odpadla.“ Dále žalovaná žalobci oznámila, že od 1. 4. 2023 do 16. 5. 2023 mu nebude přidělovat práci podle pracovní smlouvy, a to pro překážky v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce.5. Dále měl soud prvního stupně za prokázané, že žalovaná na základě Rámcové smlouvy o poskytování služeb uzavřela dne 1. 9. 2022 se společností , společnost, (dále jen „, společnost, “) Objednávku na dodávku , Anonymizováno, služeb v oblasti , název, vývoje. Na tomto projektu pracovali kromě žalobce i další pracovníci, a to buď jako zaměstnanci žalované nebo na základě smlouvy se žalovanou jako živnostníci. Tato Objednávka byla ukončena ke dni 30. 3. 2023 na základě dohody mezi žalovanou a společností , společnost, , přičemž společnost , společnost, s některými pracovníky, kteří na projektu pracovali, sama uzavřela smlouvy. Ze svědeckých výpovědí měl prvostupňový soud konkrétně za zjištěné, že na projektu pro společnost , společnost, pracovali vedle žalobce (jako zaměstnanec žalované) i , jméno FO, (nejprve jako zaměstnanec žalované, následně uzavřel pracovní smlouvu přímo se společností , společnost, ), , jméno FO, (nejprve jako zaměstnanec žalované, následně uzavřel pracovní smlouvu přímo se společností , společnost, ), , jméno FO, (nejprve na základě smlouvy s žalovanou jako živnostník, následně uzavřel smlouvu přímo se společností , společnost, ), , jméno FO, (nejprve na základě smlouvy s žalovanou jako živnostník, následně uzavřel smlouvu přímo se společností , společnost, ) a dále se k projektu – poté, co odešel žalobce – přidali , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, (všichni tři jmenovaní pracovali přímo pro společnost , společnost, ).6. Ohledně inzerátů na pozice , název 2, , , název, a , název 3, měl soud prvního stupně za prokázané, že tyto neinzerovala žalovaná, společnost , právnická osoba, , ale společnost , právnická osoba, . Pokud jde o tyto dvě společnosti, pak měl prvostupňový soud v tomto směru za zjištěné, že byť tyto společnosti sídlí na stejné adrese, tak mají oddělené prostory, které mají označené, oddělené účetnictví, jinou organizační strukturu, jiné klienty i jiné zaměstnance, a tedy nebylo prokázáno, že by se jednalo o jednu společnost, jak tvrdil žalobce. Označení , název, je obchodní značkou, pod kterou je několik samostatných společností. V rámci optimalizace a obchodní strategie mají všichni ve skupině , název, e-mailovou adresu , Anonymizováno, , kdy však pod jménem zaměstnance je uvedeno, pod jakou firmu patří. V rámci skupiny pak žalovaná sdílí účetní služby , jméno FO, , , Anonymizováno, služby, využívá služeb , právnická osoba, , která má mimo jiné smlouvu s , právnická osoba, , přičemž za tyto poskytnuté služby platí.7. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil zjištěný skutkový stav tak, že výpověď z pracovního poměru ze dne 31. 3. 2023 shledal platnou v souladu s § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Konstatoval, že dne 30. 3. 2023 přijal jednatel žalované organizační změnu za účelem zvýšení efektivnosti práce v souvislosti s níž byla s účinností od 30. 3. 2023 zrušena jedna pracovní pozici , název, , pročež v důsledku této organizační změny potřeba práce, kterou žalobce pro žalovanou vykonával, odpadla (jeho pracovní místo bylo zrušeno) a žalobce se tak pro žalovanou stal nadbytečným. V řízení současně dle prvostupňového soudu nebylo prokázáno, že by na stejnou pozici, kterou žalobce u žalované zastával, byla přijata jiná osoba a pokud jde o žalobcem uvedené inzeráty na pozice , název 2, , , název, a , název 3, , pak tyto neinzerovala žalovaná, ale jednalo se o inzeráty společnosti , právnická osoba, ., tedy společnosti odlišné od žalované.8. Ze všech uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť dospěl k závěru, že výpověď ze dne 31. 3. 2023 byla žalobci dána platně. O nákladech řízení pak rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšné žalované.9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém namítal, že soud prvního stupně v projednávané věci jednak neprovedl všechny potřebné důkazy, jednak na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc také nesprávně právně posoudil. Konkrétně žalobce soudu prvního stupně vytkl, že v rámci posouzení účelovosti organizační změny nezohlednil skutečnosti, že žalovaná po údajné organizační změně a výpovědi žalobce nadále nabízela zaměstnání na obdobných pozicích (, název 2, ), že pracovní pozice žalobce byla nahrazena novým , funkce, a že na projekt , společnost, byly okamžitě přijati další vývojáři. Z těchto skutečností lze totiž dle žalobce usuzovat na to, že důvodem organizační změny nebyla redukce pracovních míst a že tedy závěr o jeho nadbytečnosti není správný. Stejně tak prvostupňový soud pochybil, když nepřihlédl k faktickému propojení žalobkyně, společnosti , právnická osoba, , a společnosti , právnická osoba, ., kdy tyto jednají jako jeden ekonomický subjekt, přičemž žalobkyně existuje jen formálně, jako papírová entita bez skutečné organizační struktury a jako tako