39 Co 432/2024-422 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o věcech náležejících do společného jmění manželů tak, že přikázal žalobci bytovou jednotku č. , číslo, nacházející se v budově č.p. , číslo, , která je součástí pozemku parc. č. , číslo, , se spoluvlastnickým podílem ve výši 1315/16286 na společných částech, zapsanou na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v ceně 12 360 000 Kč, dále nebytovou jednotku č. , číslo, , náležející k téže budově která je součástí pozemku parc. č. , číslo, , se spoluvlastnickým podílem ve výši 199/16286 na společných částech nemovitosti, vše zapsáno na LV č. , hodnota, , pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v ceně 1 860 000, a dále obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , v ceně , částka, (výrok I.). Výrokem II. soud prvního stupně přikázal žalobci dále ze společného jmění do výlučného vlastnictví žalobce pohledávku za společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , ze smlouvy o půjčce ve výši 1 255 555,96 Kč. Podle výroku III. byl dále do výlučného vlastnictví žalobce přikázán závazek vůči , právnická osoba, ., IČO , IČO, , ve výši 6 523 514,81 Kč. Výrokem IV. byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 4 300 256 Kč. Výroky V. a VI. byla každému z účastníků uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 22 953 Kč. Výrokem VII. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně nejprve rekapituloval obsah žaloby, kterou se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů v rozsahu shora označené bytové jednotky (dále také jen „byt“), nebytového prostoru (dále také jen „garáž“) a závazku vůči , právnická osoba, . ve výši 6 523 514,81 Kč. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , jenž nabyl právní moci dne , datum, . Podle tvrzení žalobce obě shora popsané nemovitosti manželé pořídili z peněz získaných z hypotečního úvěru, zajištěného zástavním právem na těchto nemovitostech a tím, že splátky hypotéky hradí účastníci doposud každý z jedné poloviny. Žalobce přikázání nemovitostí do svého vlastnictví odůvodňoval skutečností, že hlavní zájem o jejich koupi, iniciativu při rekonstrukci bytu měl on, zatímco žalovaná s dětmi i novým partnerem v , adresa, nebydlí a neočekává, že by své bydliště hodlala vracet zpět. O nemovitosti se jako jediný stará žalobce.3. Soud prvního stupně dále konstatoval, že rovněž žalovaná podala samostatný návrh na vypořádání společného jmění manželů, v němž nad rámec žalobcova návrhu navrhla vypořádat obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , pohledávku ze smlouvy o půjčce za společností , právnická osoba, . ve výši 900 000 Kč a vnos z jejích výlučných prostředků darovaných jí rodiči do společného jmění manželů ve výši 700 000 Kč, která byla vložena do společnosti , právnická osoba, . Z požadavku na vypořádání tohoto vnosu později žalovaná ustoupila. Žalovaná navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví spolu se závazkem z hypotéky a do vlastnictví žalovaného nechť je přikázán obchodní podíl v hodnotě 837 000 Kč a pohledávka ve výši 1 255 555 Kč, poskytnutá oběma účastníky společnosti , právnická osoba, . na nákup automobilu , nazev, . Návrh byl soudem prvního stupně spojen ke společnému projednání s dřívějším návrhem žalobce. Žalovaná dále uvedla, že to byla právě ona, kdo měl zájem bydlet v bytové jednotce. Byt vyhledala a následně vedla i komunikaci o jeho koupi a rekonstrukci a v rámci jednání o vypořádání společného jmění manželů o něj projevila zájem, který trvá, neboť by v něm chtěla pro svou rodinu vytvořit trvalé zázemí a stabilní domov, a to včetně dětí manžela (manželství uzavřela dne 4. 11. 2023), o které pečují ve střídavé péči, i dětí účastníků. Žalobce podle ní nemá trvalý vztah a žalovaná je přesvědčena, podle předchozích návrhů žalobce, že si nemá zájem byt ponechat, ale prodat jej a z výtěžku zaplatit závazek z hypotéky. Žalovaná má zajištěny finanční prostředky na zaplacení vypořádacího podílu žalobci, zatímco žalobce neprokázal, že by finance na úhradu vypořádacího podílu měl. Žalovaná popřela důvodnost žalobcem tvrzeného vnosu ve výši 512 530 Kč do společného jmění manželů z daru jeho rodičů, neboť žalobce o tom nepředložil jediný objektivní důkaz. Žalovaná je připravena zaplatit žalobci na vypořádání podílů společného jmění manželů částku ve výši 2 801 964,62 Kč.4. Při jednání soudu dne 3. 3. 2022 žalobce dále navrhl vypořádat vnos finančních prostředků v jeho výlučném vlastnictví ve výši 512 530 Kč (dar od žalobcových rodičů) do společného jmění. Žalobce rovněž doplnil, že navrhuje přikázat do jeho vlastnictví rovněž obchodní podíl v hodnotě 161 000 Kč, byť jej lze přikázat i do vlastnictví žalované a dále také pohledávku ve výši 823 555,96 Kč s tím, že na vypořádacím podílu by měl být zavázán zaplatit žalované částku ve výši 3 612 167,10 Kč.5. Soud prvního stupně dále shrnul skutková zjištění vzešlá z provedeného dokazování. Mimo jiné uvedl, že účastníci uzavřeli manželství dne 22. 5. 2010, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Účastníci, kteří po svatbě žili v nájmu, se rozhodli po poklesu úrokové sazby hypoték v roce 2014 pořídit vlastní bydlení, přičemž žalobce preferoval byt na , adresa, a žalovaná domek za , adresa, . Poté žalovaná našla inzerát na prodej bytu, který bylo nutné sice rekonstruovat a byl navíc ve vlastnictví bytového družstva, ale byla plánována jeho privatizace, a proto se jej nakonec rozhodli pořídit. V roce 2017 byl byt privatizován, tedy jej získali do vlastnictví od bytového družstva. Účastníci společně řešili koupi a rekonstrukci bytu s architektkou. Žalobce dále řešil komunikaci s hypotečním poradcem, komunikaci s realitní kanceláří a právníky při převodu družstevního podílu v bytovém družstvu, komunikaci s bytovým družstvem týkající se rozdělení domu na jednotky před privatizací, komunikaci s realitní kanceláří nebo i chodil na schůze bytového družstva a společenství vlastníků. Účastníci v bytě nikdy nebydleli, neboť projekt rekonstrukce byl sice dokončen na začátku léta 2017, ale kromě bouracích prací další práce dosud neproběhly z důvodu problémů v manželství účastníků. Byt je v současné době neobyvatelný, neboť v něm chybí rozvody elektřiny a vody, na zemi je suť. Záležitosti týkající se bytu po ukončení společného soužití účastníků řešil žalobce. Žalovaná se do záležitostí souvisejících s koupí bytu a jeho rekonstrukcí zapojovala přiměřeně rozdělení úkolů v domácnosti a tomu, že byla na mateřské dovolené s třetím potomkem, půlroční dcerou. Rodinnou domácnost vedli účastníci až do února 2018, poté se účastníci v bytě střídali podle dohodnuté faktické střídavé péče o jejich děti. Žalobce od listopadu 2018 bydlí v nájemním bytě na adrese , adresa, . Žalovaná bydlí se svým současným manželem , jméno FO, na adrese , adresa, . Žalobce prokázal, že je schopen uhradit vypořádací podíl, žalovaná taktéž. Obě předmětné nemovitosti nabyli účastníci do jejich vlastnictví dne 6. 3. 2017, a to zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 28. 2. 2017 a kupní cenu hradili účastníci z finančních prostředků získaných hypotékou (smlouva s , právnická osoba, . o hypotečním úvěru č. , číslo, , na základě které účastníci čerpali účelově vázaný úvěr ve výši 7 990 000 Kč). K nemovitostem bylo smlouvou ze dne 22. 6. 2017 zřízeno zástavní právo. Ke dni 31. 3. 2023 (datum vypracování znaleckého posudku) činila obvyklá (tržní) cena bytu částku ve výši 12 360 000 Kč a obvyklá cena garáže částku ve výši 1 860 000 Kč.6. Žalobce je od 12. 12. 2012 zapsán v obchodním rejstříku jako jediný společník i jednatel společnosti , právnická osoba, . Hodnotu 100% podílu ve společnosti , právnická osoba, stanovil znalec ve dvou variantách, v závislosti na posouzení existence pohledávky společnosti za žalovanou ve výši 44 000 Kč, hodnota podílu ve společnosti , právnická osoba, . by pak činila ke dni 25. 10. 2019 částku ve výši 205 000 Kč (první varianta), případně 161 000 Kč (druhá varianta, z této soud vycházel, neboť existenci této pohledávky za žalovanou potvrzuje SMS komunikace účastníků ze dne 14. 6. 2019) a ke dni 31. 12. 2022 částku 0 Kč (v případě obou variant).7. Soud prvního stupně dále zjistil, že účastníci v průběhu manželství zapůjčili společnosti , právnická osoba, . částku ve výši 1 700 000 Kč, přičemž zůstatek této zápůjčky ke dni zániku manželství 25. 10. 2019 činil částku ve výši 1 255 555,96 Kč. Pokud žalobce uváděl, že od této částky je třeba odečíst 2 x 100 000 Kč s tím, že tyto částky byly odeslány na úhradu hypotéky účastníků a částku 232 00 Kč, vyplacenou žalované, soud prvního stupně uvedl, že šlo o skutečnosti uplatněné po plynutí lhůty dané ust. § 118b o. s. ř., proto k nim nepřihlížel.8. Soud p