13 Co 178/2026-149 – Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení uvedené částky jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu , Orgán veřejné moci, (dále jen „okresní soud“), který v žalobcově trestní věci u něj vedené pod sp. zn. , spisová značka, doručil písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu advokátce , tituly před jménem, , jméno FO, , která však žalobce již t. č. neobhajovala, ač byl o této skutečnosti (ukončení obhajoby jmenovanou) vyrozuměn.3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, pode nichž byl ve shora uvedené trestní věci dne , datum, vyhlášen (odsuzující) rozsudek odvolacího soudu (, Orgán veřejné moci, , č. j. , spisová značka, ), který nabyl téhož dne právní moci. Dne , datum, bylo okresnímu soudu doručeno podání , tituly před jménem, , jméno FO, , v němž sdělila, že došlo k ukončení právního zastoupení obžalovaného (žalobce) a požádala, aby nebyla ve věci dále obesílána. Dne , datum, sdělil okresní soud žalobci, že bylo zjištěno, že mu , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděla plnou moc, avšak nadále trvá důvod nutné obhajoby, proto byl vyzván ke zvolení nového obhájce. Opis rozsudku s doložkou právní moci byl žalobci doručen dne , datum, a v týž den i , tituly před jménem, , jméno FO, s poznámkou: „[p]ři vyhlášení rozsudku , Orgán veřejné moci, obviněného stále zastupovala.“ Jmenovaná obratem reagovala s tím, že žalobce již neobhajuje, což již soudu sdělila.4. Soud prvního stupně s odkazem na relevantní právní úpravu konstatoval, že v uvedeném postupu okresního soudu (doručování rozsudku bývalému obhájci žalobce) je nutno spatřovat pochybení, a tedy nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věty první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále i jen „OdpŠk“), odškodnitelný však jen tehdy, pokud v příčinné souvislosti s ním vznikne poškozenému škoda (nemajetková újma).5. Vzhledem k tomu, že žalobce podle soudu prvního stupně netvrdil, v čem konkrétně by jeho újma měla záležet, vyrozuměl jej soud prvního stupně o této skutečnosti s odkazem na ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. již přípisem ze dne , datum, s tím, že obdobně tak jako v usnesení formulované poučení dá žalobci při jednání, avšak již mu neposkytne lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů a jednání nebude odročovat. Žalobce reagoval podáním ze dne , datum, , v němž uvedl, že nemajetkovou újmu spatřuje v omezení svého práva na spravedlivý proces, neboť nesprávné doručení mohlo způsobit zmeškání lhůt a mohla být žalobci způsobena majetková újma v podobě nutnosti zajistit si nového obhájce. Dále uvedl, že postup okresního soudu vedl ke zvýšení stresu a pocitu bezmocnosti, který se projevil i v jeho rodinném životě, prodloužený stres z nesprávného úředního postupu pak vedl k psychické zátěži a negativně ovlivnil žalobcovo duševní zdraví.6. Uvedená tvrzení soud prvního stupně shledal obecnými, dílem hypotetickými („mohla být“), neurčitými, individuální dopady nadále nekonkretizujícími. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání soudu prvního stupně konanému , datum, nedostavil, nemohl jej soud prvního stupně (dále) poučit podle § 118a odst. 1 o. s. ř., a žalobu proto na závěr uvedeného jednání vyhlášeným rozsudkem zamítl (již) pro neunesení břemene tvrzení ohledně povahy nemajetkové újmy. K tomu uvedl, že pokud žalobce uváděl, že nesprávným úředním postupem bylo zasaženo do jeho rodinného života, neuvedl blíže, jakým způsobem konkrétně byl ovlivněn jeho rodinný život, jak konkrétně byla narušena rodinná pohoda a stabilita. Pokud žalobce uváděl, že byl negativně ovlivněn jeho psychický stav a duševní zdraví, neuvedl blíže, jakým konkrétním způsobem byla narušena jeho psychická pohoda, ani jaký dopad měl mít nesprávný úřední postup na jeho tvrzené duševní onemocnění. Pokud žalobce uváděl, že mohlo být zasaženo do jeho finanční sféry, není zřejmé, zda k tomu skutečně došlo či zda se jednalo pouze o obavu žalobce z nutnosti zajistit si nového obhájce.7. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř., jakož i § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a s přihlédnutím k důvodům usnesení , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přiznal žalované tři paušální náhrady po 450 Kč za v řízení vykonané úkony (vyjádření k žalobě, účast na jednání a příprava na ně).8. Žalobce napadl rozsudek včasným a přípustným odvoláním. Vytkl mu nesprávná skutková zjištění, neúplné dokazování, nesprávné právní posouzení a vyhlášení rozsudku předcházejícímu řízení rovněž výskyt vad, které mohly (a měly) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.9. Vady řízení žalobce spatřuje v tom, že soud prvního stupně porušil ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., když mu nedal efektivní možnost odstranit tvrzené vady, nepřihlédl k tomu, že žalobce nebyl právně zastoupen, rozhodl formalisticky a fakticky tak rezignoval na materiální vedení řízení.10. Závěr soudu prvního stupně, že žalobce netvrdil, resp. neprokazoval vznik a povahu újmy, nicméně i tak neobstojí. Žalobce tvrdil, že namítaným nesprávným úředním postupem došlo k zásahu do jeho práv na spravedlivý proces, na obhajobu a na právní jistotu, jakož i k zásahu do jeho osobnostní integrity. Žalobce byl vystaven dlouhodobému stresu, psychické zátěži, nejistotě ohledně běhu procesních lhůt, obavám ze ztráty procesních práv, ztratil důvěru v řádný výkon justice. Tyto skutečnosti samy o sobě představují nemajetkovou újmu ve smyslu § 31a OdpŠk (k tomu žalobce poukázal na – údajná – rozhodnutí , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Úvahy soudu prvního stupně jsou podle žalobce přepjatě formalistické, kladoucí na něj nepřiměřené požadavky, a takto porušující jeho právo na spravedlivý proces (v této souvislosti žalobce odkázal na – údajné – nálezy , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Soud prvního stupně nesprávně hodnotil provedený důkaz lékařskou zprávou, pochybil neprovedením žalobcova účastnického výslechu a bagatelizoval žalobcova tvrzení o psychické zátěži, o zásahu do rodinného života a o právní nejistotě. Nadto nesprávně nevyhodnotil, že žalovaná „sama uznala nesprávný úřední postup a poskytla omluvu, což významně podporuje tvrzení žalobce o vzniku újmy“.11. Bez ohledu na vše shora uvedené je podle žalobce napadený rozsudek (rovněž) nepřezkoumatelný, neboť soud prvního stupně ignoroval část důkazů, nehodnotil důkazy ve vzájemných souvislostech, nevyložil, proč některým tvrzením nevěří, neprovedl výslech žalobce, nevyložil, proč neprovedl navržené důkazy, nezdůvodnil, proč považuje tvrzení za nedostatečná, ignoroval judikaturu , Orgán veřejné moci, , , Orgán veřejné moci, i ESLP.12. Žalobce v odvolání dále doplnil žalobní tvrzení tak, že mu nesprávný úřední postup způsobil dlouhodobý stres a úzkostné stavy, psychické vypětí, narušení spánku po dobu několika měsíců, zvýšenou úzkost při doručování soudních písemností, pocit bezmoci vůči státní moci, ztrátu důvěry v justici, dlouhodobý pocit procesní nejistoty, obavy z procesních následků, negativní dopad do osobního a rodinného života. Tyto dopady byly přitom dlouhodobé a intenzivní a žalobce je (v odvolání) navrhuje prokázat svým výslechem, případně písemným vyjádřením, lékařskými zprávami založenými ve spise, znaleckým posudkem z oboru psychologie či psychiatrie a trestním spisem , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, .13. Proto žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl (nepřistoupí-li tedy k jeho zrušení již s ohledem na jeho nepřezkoumatelnost), případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.14. Žalovaná s odvoláním nesouhlasila, navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, majíc shodně se soudem prvního stupně za to, že žalobce netvrdil a neprokázal žádné konkrétní zásahy do své osobnostní sféry, které by byly v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem (pak je ale otázkou, proč žalovaná žalobce, byť „jen“ morálně, odškodnila – poznámka odvolacího soudu). Připomněla, že žalobcova bývalá obhájkyně byla přítomna při vyhlášení rozsudku odvolacího soudu, avšak po jeho vyhlášení žalobci vypověděla plnou moc, z písemného vyhotovení rozsudku se tudíž nedozvěděla nic, co by jí nebylo známo již z předchozí obhajoby. Zdůraznila, že konstatování porušení práva a omluva jsou zcela plnohodnotnou formou zadostiučinění dle zákona č. 82/1998 Sb. Z žalobních tvrzení vyplývá, že hlavní důvod vzniku nemajetkové újmy spojuje žalobce se svým sporem s bývalou obhájky