29 C 129/2022-54 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou ze dne 15. 12. 2021, doplněnou podáním ze dne 27. 7. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 51 533,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že poskytl žalované dle návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a Všeobecných obchodních podmínek revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 15. 2. 2021 žalovaná postupně z poskytnutého úvěrového rámce opakovaným čerpáním vyčerpala částku v celkové výši 47 790,79 Kč (viz čl. 37-38). Částku úvěru se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 23,76 %, v rámci splátky byla dále povinna žalovaná platit pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. K uzavření smlouvy žalobce uvedl, že byla uzavřena a podepsána v elektronické formě a podrobně popsal proces uzavření v doplnění žaloby (čl. 38). K formě čerpání úvěru doplnil, že žalované byla úvěrová karta [číslo] zaslána dne 7. 12. 2020 formou obyčejné listovní zásilky, zároveň byl žalované odeslán PIN kód, který je nezbytný k autorizaci veškerých plateb/výběrů, zásilkou výhradně do vlastních rukou adresáta. Ze skutečnosti, že byla kreditní karta používána a transakce byly autorizovány správným PIN kódem, lze vyvozovat doručení zásilky PIN kód obsahující. Žalovaná neplnila své povinnosti dle smlouvy řádně a včas, na poskytnutí úvěru uhradila pouze dne 4. 5. 2021 platbu ve výši 7 989 Kč, tato platba byla započtena na úhradu dlužného úroku ve výši 2 188,66 Kč, pojištění 769,15 Kč, poplatku ve výši 700 Kč, smluvních pokut ve výši 840,27 Kč a jistiny ve výši 3 490,92 Kč. Dále žalobce rozepsal v doplnění žaloby požadovanou smluvní pokutu celkem ve výši 840,27 Kč s odkazem na část VI. 8 ujednání v úvěrové smlouvě. Žalobce využil svého oprávnění dle čl. 3 PP odstoupit od úvěrové smlouvy a požadovat splacení dlužné částky, včetně příslušenství z důvodu neplnění závazku žalovanou, a to dne 25. 10. 2021. Žalobce se tak domáhal po žalované dlužné jistiny ve výši 43 337,84 Kč, která představuje rozdíl mezi čerpanou jistinou 47 790,79 Kč a tím, kolik bylo na jistinu uhrazeno (4 452,95 Kč), dále smluvní úrok z předpisu splátek za období květen 2021 až říjen 2021 ve výši 5 437,20 Kč dle sjednané úrokové sazby, pojistné ve výši 1 218, 40 Kč za období květen 2021 až říjen 2021, náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. Dále doplnil, že odstoupení od smlouvy ze dne 25. 10. 2021 bylo žalované zasláno na její adresu doporučenou zásilkou, k čemuž předložil detailní informaci k zásilkám, ze které vyplývá, že zásilka byla vrácena s tím, že adresát si zásilku nevyzvedl. Předžalobní výzva ze dne 1. 12. 2021 byla žalované zaslána na její adresu doporučenou zásilkou, k čemuž doložil detailní informace k zásilce, ze které je zřejmé, že byla žalované doručena 6. 12. 2021. 2. V doplnění žaloby dále žalobce doplnil skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalované, kterou posoudil na základě údajů, které uvedla žalovaná ve formuláři žádosti o úvěr, k dotazu banky do negativního dlužnického registru SOLUS, kontroly v databázích zaměstnavatelů ARES, Centrální evidenci exekucí a Insolvenčním rejstříku, v katastru nemovitostí, v interních záznamech distribuční sítě a behaviorálního skoringu. Žalovaná v úvěrové smlouvě uvedla, že pracuje pro [právnická osoba], jako svůj čistý měsíční příjem uvedla částku 20 000 Kč a celkový příjem domácnosti 48 000 Kč, náklady na bydlení uvedla částkou 6 100 Kč a ostatní finanční závazky 4 600 Kč, uvedla, že je vdaná, má 2 děti, ke způsobu bydlení uvedla, že vlastní nemovitost. Pokud jde o ověřování údajů deklarovaných žadatelem o úvěr, poskytovatel úvěru má vyhodnocovat, zda z provedeného komplexního posouzení úvěruschopnosti vyplývají důvodné pochybnosti schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Zákon o spotřebitelském úvěru nestanoví konkrétní postup, jakým má probíhat zjištění a ověření příjmů a výdajů spotřebitele, ani hierarchii či sílu důkazu, kterými má být ověření prokázáno. Příjem deklarovaný klientem je vždy ověřen bankou, liší se pouze technika ověření. První krok je mandatorní pro všechny klienty – skládá se z ověření klientem deklarovaného příjmu proti tabulce předpokládaných příjmů, která je vytvořena na základě statistiky Ministerstva práce sociálních věcí, pokud je deklarovaný příjem s tabulkou nekonzistentví, žádost je zamítnuta, není-li doložen doklad o dostatečném příjmu nebo není-li provedena pozitivní sondáž do zaměstnání klienta. Dále je vyžadovaný doklad o příjmu nebo sondáží v zaměstnání pro všechny klienty s rizikovým profilem. V tomto konkrétním případě byl proveden první krok vícestupňového ověření – příjem deklarovaný klientem byl ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. Žalobce učinil dotaz v tzv. negativního registru SOLUS, kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky o splatnosti. Z výsledků uvedených kontrol nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost žalovanou poskytnutých informací nebo jiné skutečnosti, které by důvodně zpochybnily schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. U všech žádostí provádí žalobce automaticky komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expert systému, který je souborem pravidel pro podporu rozhodování. Žalobce má za to, že výše uvedenými metodicky propracovanými a periodicky testovanými postupy ověřil informace poskytnuté mu žalovanou za účelem posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobem přiměřeným dané situaci v souladu se zákonem. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, netvrdila, ani neprokázala, že by žalovanou částku byť jen zčásti uhradila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud tak projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalované ve v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. 5. Uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného dne, tvrzeného obsahu a tvrzeným způsobem (viz odst. 1 odůvodnění) bylo prokázáno listinou Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] (která obsahovala přesné iniciály žalované včetně r.č., čísla OP) ve spojení s přehledem čerpání úvěru, s výzvou k zaplacení dluhu ze dne 1. 12. 2001, s odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 25. 10. 2021 a z dopisu Poslední možnost mimosoudního vyrovnání ze dne 20. 9. 2021, kdy je prokázýn průběh čerpání úvěru v období od 4. 12. 2020 (tedy po uzavření smlouvy ze dne 2. 12. 2020), je nepochybné, že mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva, na základě které žalovaná vyčerpala tvrzenou částku celkem ve výši 47 790,79 Kč. 6. Z tvrzení žalobce, které žalovaná žádným způsobem nezpochybňovala a svědčí v její prospěch, a rovněž z přehledu čerpání a úhrady úvěru (příloha 7), vyplývá, že na předmětný úvěr žalovaná uhradila částku 7 989 Kč 7. Žalobce v řízení tvrdil, že řádně prověřil úvěruschopnost žalované, tato tvrzení však dle názoru soudu nebyla dostatečná a řádné prověření úvěruschopnosti žalobcem nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno, a to ani po poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u jednání. K prověření úvěruschopnosti žalobce tvrdil skutečnosti uvedené v odstavci 2 odůvodnění. Pokud jde o údaje, které poskytla žalovaná a jsou zaznamenány ve smlouvě, pak k zaměstnavateli a tvrzené mzdě nebylo tvrzeno a prokázáno, zda a jakým způsobem skutečnosti o zaměstnání žalované žalobce při uzavření smlouvy ověřoval, zda se jednalo o zaměstnání na dobu určitou či neurčitou, zda a jak bylo žalovanou doloženo. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, zda žalovaná doložila tvrzený příjem a za jaké období, respektive z doplnění žaloby (čl. 36) vyplývá, že v daném případě byl pouze deklarovaný příjem žalované žalobcem ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. Není tak zřejmé, respektive nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy žalobce dostatečně prověřil zaměstnání žalované a skutečnost, zda skutečně pobírá pravidelný příjem ze zaměstnání v tvrzené výši a za jaké období. Totéž platí o tvrzeném celkovém příjmu domácnosti ve výši 48 000 Kč, nebylo řádně tvrzeno, co konkrétně tato částka představuje a z jakého zdroje pochází. Stejně tak nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno, z čeho se skládají tvrzené celkové náklady domácnosti ve výši 6 000 Kč, kdy tato částka se soudu jeví jako značně podhodnocená s přihlédnutím k tomu, že žalovaná zároveň uvedla, že je vdaná a má 2 vyživovací povinnosti, kdy částka 6 000 Kč nepochybně nemohla pokrýt výdaje čtyřčlenné domácnosti ke dni uzavření smlouvy 2. 12. 2020, rovněž není řádně tvrzeno a prokázáno, zda žalobce ověřoval informaci o způsobu bydlení, tedy že by žalobkyně byla majitelem domu a dále zejména v jaké výši hradí náklady na bydlení, rovněž není řádně tvrzeno ani prokázáno co mají představovat finanční závazky v tvrzené výši 4 600 Kč. P