29 C 270/2021-87 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 20 504 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 15 000 Kč, k vyplacení došlo dne 16. 1. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit úrok ve výši nominální úrokové sazby 95,95 % a splácet formou 48 měsíčních splátek po 1 402 Kč, ve splátkách byla zahrnuta i úhrada pojištění ve výši 172 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informacích získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, s databází SOLUS a RNKI, z výše uvedeného bylo zjištěno, že má volné zdroje ke splácení a ty jsou dostatečné. Žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. V důsledku toho došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo 1 splatné dne 17. 2. 2020. K datu 22. 4. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění. V souladu s bodem 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly součástí nové jistiny ve výši 18 590,51 Kč. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení této nové jistiny, dále smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, další smluvní pokuty ve výši 6.5. smlouvy ve výši 6 502 Kč, úroku z dlužné jistiny od 24. 4. 2020 v sazbě 95,95 % ročně, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet dle přílohy číslo 1 smlouvy ve výši 516 Kč. 2. V podání ze dne 14. 1. 2022 žalobce doplnil, že žalovaný předmětnou smlouvu podepsal tzv. biometrickým podpisem, kdy se jedná o nahrazení tradičního podepisování se na papír za podepisování se na speciální zařízení tablet nebo signet pro snímání podpisu. 3. Po poučení ve smyslu § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobce u jednání (podrobnosti viz protokol z jednání) k procesu uzavření smlouvy a zkoumání úvěruschopnosti žalobce doplnil, že smlouva byla na straně žalobce uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele, který je uveden ve smlouvě, který s žalovaným smlouvu osobně sjednával, byla tedy uzavřena v listinné podobě a podepsána žalovaným na elektronickém zařízení, tak jak popsal v podání ze dne 17. 1. 2022. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu, jejíž fotokopii žalobce předložil k důkazu. Pokud jde o další skutečnosti a důkazy k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobce nedoplnil ničeho, s tím, že k tomuto již nedisponuje žádnými informacemi a doklady. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku byť jen zčásti uhradil. 5. Dokazování bylo provedeno listinami dle návrhu žalobce. Uzavření smlouvy dle žalobních tvrzení žalobce prokázal smlouvou o úvěru ze dne [datum] s obsahem dle žalobních tvrzení (odst. 1), kdy bylo nepochybně prokázáno, že předmětná smlouva byla uzavřena skutečně s žalovaným, když za žalobce ji sjednával s žalovaným obchodní zástupce, který měl k dispozici občanský průkaz žalovaného, jehož fotokopii si pořídil a žalobce ji předložil soudu u jednání k důkazu, smlouva je podepsána v listinné podobě podpisem na elektronickém zařízení. 6. Žalobce dále prokázal, že částka úvěru ve výši 15 000 Kč byla vyplacena žalovanému, dne 16. 1. 2020, kdy byla předmětná částka zaslaná z účtu žalobce na číslo účtu [bankovní účet], kdy bylo prokázáno, že majitelem uvedeného účtu je právě žalovaný, což vyplývá z částečných výpisů z tohoto účtu, které byly předloženy žalobcem ohledně jednotlivých výplat mezd žalovaného od jeho zaměstnavatele [právnická osoba], právě na tento účet, z těchto částečných výpisů vyplývá, že majitelem účtu byl žalovaný. 7. Na rozdíl od prokázání uzavření smlouvy se podle názoru soudu žalobci nepodařilo prokázat, že při jejím uzavření s náležitou pečlivostí posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak věřiteli ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, a to ani po poučení soudem ve smyslu § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř. u jednání. K prověření úvěruschopnosti žalobce tvrdil, že ji prověřoval na základě informací získaných od žalovaného, na základě dokladů – doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jako SOLUS, RNKI, z insolvenčního rejstříku, z databáze neplatných občanských průkazů. Z hodnocení klienta, kdy jde o listinu předloženou žalobcem, vyhotovenou dne 16. 1. 2020 a podepsanou stejným způsobem, jakým je podepsána smlouva o úvěru, vyplývá, že jsou v ní vyplněny údaje k žalovanému, k pravidelnému čistému měsíčnímu příjmu je zaškrtnuto zaměstnání a částka 19 000 Kč, která odpovídá i k celkovým příjmům, pokud jde o výdaje, je uvedeno: životní minimu 3 410 Kč, splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky a podobně) 3 000 Kč, bydlení (nájemné, inkaso) 1 000 Kč, celkem výdaje 7 410 Kč, rezerva 1 000 Kč. K zaměstnavateli je vyplněn název a adresa, dále údaje, že se jedná o hlavní pracovní poměr se dnem nástupu 16. 10. 2010, na dobu neurčitou. K pracovnímu poměru žalobce předložil pracovní smlouvu, ze které vyplývá, že byla podepsána dne 16. 10. 2017 společností [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem se dnem nástupu do práce 16. 10. 2017 na dobu určitou o délce 12 měsíců, dále předložil žalobce dohodu o smluvní mzdě uzavřenou dne 1. 2. 2018 mezi stejnými účastníky, kterou byla sjednána smluvní mzda ve výši 17 000 Kč měsíčně a osobní ohodnocení 4 000 Kč měsíčně. Dále žalobce předložil dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne 4. 10. 2018, ze které vyplývá, že uvedený pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Pokud jde o tvrzený příjem ve výši 19 000 Kč čistého měsíčně, k tomuto žalobce předložil doklad o zaúčtování platby u [obec] [anonymizováno] na účtu tak, jak bylo uvedeno výše (odstavec 6), na účtu žalovaného, a to dne 14. 1. 2020 ve výši 15 287 Kč, dne 12. 12. 2012 ve výši 9 280 Kč, dne 18. 12. 2019 ve výši 4 000 Kč, dne 19. 11. 2019 ve výši 4 500 Kč, dne 21. 11. 2019 ve výši 5 500 Kč, z těchto listin tedy v žádném případě nevyplývá pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 19 000 Kč čistého, kdy v lednu 2020 to byla částka 15 287 Kč, v prosinci 2019 částka 13 287 Kč, listopadu 2019 částka 10 000 Kč. Z předložených listin dále žádným způsobem nevyplývá, zda a jakým způsobem žalobce prověřoval tvrzené výdaje žalovaného, kdy zejména částka 1 000 Kč označená jako částka na nájemné a inkaso je nepochybně zcela podhodnocená, není zřejmé, jakým způsobem uspokojoval žalovaný svou potřebu bydlení ke dni uzavření smlouvy, dále ani částka uvedená jako životní minimum ve výši 3 410 Kč není žádným způsobem ověřena a jeví se rovněž jako zcela podhodnocená. Žalobce nepředložil relevantní doklady, na základě kterých si mohl řádně učinit objektivní pohled na pravidelné příjmy a výdaje žalovaného, jako zejména například výpis z účtu žalovaného za vypovídající období, minimálně za dobu tří měsíců před uzavřením smlouvy. Dále žalobce řádně netvrdil a neprokázal, jak zjistil ostatní závazky žalovaného, když v samotném hodnocení klienta je uvedeno, že hradil splátky na úvěry či zápůjčky či na leasing či na výživné či na hypotéky ve výši 3 000 Kč, není zřejmé, o jaké závazky šlo a zda splácení dalších závazků žalovaného si vyžádalo skutečně pouze částku 3 000 Kč. Řádné hodnocení klienta nemůže nahradit výpis z databáze SOLUS a RNKI, kdy výpis z těchto databází žalobce předložil, dle názoru soudu z nich však nevyplývají žádné relevantní informace o skutečných příjmech a výdajích žalovaného a tedy o jeho schopnosti splácet úvěr ke dni uzavření smlouvy. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že předžalobní výzvou vyzval žalobce žalovaného k úhradě žalované částky, a to okamžitě, výzva byla odeslána žalovanému dne 22. 9. 2021, podle domněnky dojití ve smyslu § 573 o. z. došla žalovanému dne 25. 9. 2021, následující den 26.9.2021 byl tedy byl tedy žalovaný povinen plnit, ode dne následujícího se ocitl v prodlení. 9. Pokud soud provedl k důkazu listiny, které v tomto rozhodnutí podrobně nehodnotí, pak z toho důvodu, že to nebylo potřebné ke zjištění skutkového stavu potřebného k rozhodnutí. <i>10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných