42 C 179/2021-48 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 933 Kč, na smluvní pokutě částku 4 810 Kč, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 2 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 933 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které mu zapůjčil finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, a to na jeho účet, který v žalobě specifikoval. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutou zápůjčku a uhradit poplatek ve výši 3 933 Kč ve lhůtě do [datum]. Žalobce k procesu uzavření smlouvy doplnil, že zápůjčku poskytl prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný přečetl nabídku, nastavil dostupné parametry zápůjčky. Poté vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, zadal osobní údaje. Tím měl učinit návrh vůči žalobci na uzavření smlouvy, zaškrtnutím textu potvrdil obchodní podmínky. Smlouva měla být žalovaným podepsána elektronicky, PINem zaslaným na jeho telefonní číslo. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani následně po zaslání předžalobní výzvy žalobci ničeho neuhradil. Žalobce se tak vedle vrácení zápůjčky spolu se sjednaným poplatkem domáhá zaplacení nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za odeslání pěti písemných výzev k úhradě a zaplacení sjednané smluvní pokuty v částce 4 810 Kč. Pro případ, že by nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy, domáhá se žalobce zaplacení dané částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V doplnění žaloby ze dne [datum] pak žalobce uvedl, že nebude doplňovat žádné skutečnosti k prověření úvěruschopnosti žalovaného, když tato skutečnost povede k rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy. Žádá proto o vrácení bezdůvodného obohacení, uhrazení úroků z prodlení a nahrazení nákladů řízení. Z tohoto důvodu nedoplnil ani žádná skutková tvrzení k procesu uzavření smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], žalobce a právní zástupce žalobce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými a soudem vyžádanými listinami, kdy zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce označené datem [datum] soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeni účastníci tohoto řízení, žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí zápůjčky ve výši 4 500 Kč žalovanému, který se měl zavázat tuto vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 1 170 Kč do [datum]. Zápůjčka měla být poskytnuta na účet žalovaného specifikovaný v textu smlouvy. S ohledem na právní hodnocení věci soud dále podmínky smlouvy blíže nerozebírá. Listina neobsahuje podpis žalovaného, v místě pro podpisy je vytištěno jeho jméno, datum [datum], čas [anonymizováno], PIN kód: [číslo]. Z dodatku ke smlouvě o úvěru označené datem [datum] soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeni účastníci tohoto řízení, žalobce jako věřitel a žalovaný jako klient. Ve smlouvě je dále uvedeno, že smluvní strany měly téhož dne uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl věřitel klientovi částku 4 500 Kč. Klient má mít zájem o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 8 500 Kč. Uvedeným dodatkem pak mělo být sjednáno navýšení zápůjčky o částku 8 500 Kč na částku 13 000 Kč, kdy žalovaný se měl zavázat uhradit žalobci poplatek za navýšení v částce 2 763 Kč, celkový poplatek tak měl činit 3 933 Kč. Po tomto navýšení se tak měl žalovaný zavázat uhradit žalobci ve lhůtě do [datum] poskytnutou celkovou částku 13 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 933 Kč. Listina neobsahuje podpis žalovaného, v místě pro podpisy je vytištěno jeho jméno, datum [datum], čas [anonymizováno], PIN kód: [číslo]. Z listiny Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], [anonymizováno] má soud za prokázané, že obsahuje základní podmínky pro uzavírání smluv touto společností s klienty, obsahuje definici pojmů. Listina neobsahuje podpis žalovaného, v místě pro podpisy je vytištěno jeho jméno, datum [datum], čas [anonymizováno], PIN kód: [číslo]. Soud z uvedených listin nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru za podmínek dle předložených smluv, když listiny neobsahují podpis žalovaného. Pokud je namísto podpisu vytištěn [příjmení] kód pak žalobce netvrdil a neprokazoval skutečnosti k tomu, kdy, kam a jak byl žalovanému takový [příjmení], kód poskytnut, co svědčí o tom, že měl nahradit podpis právě na smlouvách o obsahu, jak je žalobce k důkazu předložil. Žalobce nepředložil záznamy z interního systému, které by prokazovaly tvrzený způsob uzavření smlouvy (či smluv). Z části výpisu z účtu žalobce má soud za prokázané, že dne [datum] poukázal na účet č. [bankovní účet] částky 4 500 Kč a 8 500 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] má soud za prokázané, že uvedený účet byl v danou dobu účtem žalovaného. Z výpisu z tohoto účtu je pak prokázáno, že dne [datum] byly na tento účet žalobcem poukázány částky 4 500 Kč a 8 500 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky. 5. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dokazováním v tomto řízení bylo prokázáno, že žalobce měl vůli se žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, který byl ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citovaná ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 tohoto zákona nejprve zabýval tím, zda smlouva o úvěru mohla být platně uzavřena, tedy zda právní předchůdce žalobce před jejím tvrzeným uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud přitom odkazuje i na nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, ve kterém se podává, že spotřebiteli může být úvěr poskytnut jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytovatel úvěru posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. S ohledem na pochyb