42 C 10/2023-43 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27.6.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 24 000 Kč, na smluvní pokutě částku 7 500 Kč, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 2 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 000 Kč od 29.4.2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že uzavřel se žalovanou dne 29.1.2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které jí zapůjčil finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na její účet, který v žalobě specifikoval. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnutou zápůjčku a uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč ve lhůtě do 28.4.2020. Žalobce k procesu uzavření smlouvy doplnil, že zápůjčku poskytl prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná přečetla nabídku, nastavila dostupné parametry zápůjčky. Poté vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, zadala osobní údaje. Tím měla učinit návrh vůči žalobci na uzavření smlouvy, zaškrtnutím textu odsouhlasila obchodní podmínky. Totožnost žalované měla být před uzavřením smlouvy ověřena i pomocí korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je i informace o majiteli účtu, na který je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva měla být žalovanou podepsána elektronicky, PINem zaslaným na její telefonní číslo. Smlouva o zápůjčce byla následně zaslána i na email žalované. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalované vyžádal informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, kdy tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalované, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace byly vyhodnoceny tak, že není pochyb o schopnosti žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani následně po zaslání předžalobní výzvy žalobci ničeho neuhradila. Žalobce se tak vedle vrácení jistiny zápůjčky spolu se sjednaným poplatkem domáhá rovněž zaplacení nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za odeslání pěti písemných výzev k úhradě a zaplacení sjednané smluvní pokuty v částce 7 500 Kč, kdy jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení vypočítanou z jistiny za dobu od 29.4.2020 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 16.6.2022 (den vyhotovení žaloby). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 19.4.2023, žalobce a právní zástupkyně žalobce se z účasti na jednání omluvili, žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými a soudem vyžádanými listinami, kdy zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce označené datem 29.1.2020 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou označeni účastníci tohoto řízení, žalobce jako věřitel a žalovaná jako klient. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí zápůjčky ve výši 15 000 Kč žalované, která se měla zavázat tuto vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 9 000 Kč ve splátkách po 8 000 Kč splatných třicátý, šedesátý a devadesátý den ode dne poskytnutí zápůjčky. Zápůjčka měla být poskytnuta na účet žalované specifikovaný v textu smlouvy. S ohledem na právní hodnocení věci soud dále podmínky smlouvy blíže nerozebírá. Listina neobsahuje podpis žalované, v místě pro podpisy je vytištěno její jméno, datum 29.1.2020, čas 15:44:08, PIN kód: 2532. Z listiny Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], [anonymizováno] má soud za prokázané, že obsahuje základní podmínky pro uzavírání smluv touto společností s klienty, obsahuje definici pojmů. Listina neobsahuje podpis žalované, v místě pro podpisy je vytištěno její jméno, datum 29.1.2020, čas 15:44:08, PIN kód: 2532. Soud z uvedených listin nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) za podmínek dle předložené smlouvy, když listiny neobsahují podpis žalované. Pokud je namísto podpisu vytištěn PIN kód pak žalobce dostatečně netvrdil a neprokazoval skutečnosti k tomu, kdy, kam a jak byl žalované takový PIN kód poskytnut, co svědčí o tom, že měl nahradit podpis právě na smlouvě o obsahu, jak ji žalobce k důkazu předložil. Žalobce nepředložil záznamy z interního systému, které by prokazovaly tvrzený způsob uzavření smlouvy, tedy tvrzení o zaslání konkrétního kódu na telefon žalované za účelem nahrazení jejího podpisu na smlouvě o předloženém obsahu (na obchodních podmínkách), vložení tohoto kódu do systému žalobce za účelem nahrazení podpisu žalované na předložených listinách. Z části výpisu z účtu žalobce má soud za prokázané, že dne 29.1.2020 poukázal na účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] má soud za prokázané, že uvedený účet byl v danou dobu účtem žalované. Z výpisu z tohoto účtu je pak prokázáno, že dne 29.1.2020 byla na tento účet žalobcem poukázána částka 15 000 Kč. Žalobce předložil k důkazu listiny, jejichž obsahem jsou výzvy vůči žalované k úhradě dlužné částky, a to výzvy ze dne 2.3.2020, 13.3.2020, 1.5.2020, 31.5.2020 a 9.6.2020, kdy však tyto listiny neprokazují, kdy a jakým způsobem byly zaslány či doručeny žalované. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3.2.2022 spolu s podacím lístkem z téhož dne má soud za prokázané, že právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do tří dnů. Žalobce nepředložil žádný důkaz k tvrzení o tom, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudil úvěruschopnost žalované. 5. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dokazováním v tomto řízení bylo prokázáno, že žalobce měl vůli se žalovanou uzavřít smlouvu o zápůjčce, která byla ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citovaná ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 tohoto zákona nejprve zabýval tím, zda smlouva o úvěru mohla být platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím tvrzeným uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Soud přitom odkazuje i na nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, ve kterém se podává, že spotřebiteli může být úvěr poskytnut jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytovatel úvěru posoudil a z jeho zj