Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na níž si žalovaný vybral dostupné parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, uvedl osobní údaje a heslo. Žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů svůj souhlas se smluvní dokumentací, dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. Smlouva byla podepsána prostřednictvím verifikačního SMS kódu, který žalobce zaslal žalovanému. Tento kód žalovaný vložil do příslušného formulářového pole a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný těmito kroky ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , datum, uzavřel s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Ve stejných dnech žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně na svůj účet. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, a úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaná částka , částka, se skládá z nesplacené jistiny úvěru , částka, , ze smluvního úroku 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, a ze smluvní pokuty , částka, , která byla vypočtena v sazbě 0,1 % denně z jistiny za dobu od , datum, do , datum, . Žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný poskytl žalobci výpisy ze svého účtu případně výplatní listy, byl lustrován v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, a v nebankovním a bankovním registru klientských informací.2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Z kopie občanského průkazu žalovaného č. , hodnota, a z kopie jedné strany řidičského průkazu č. , IBAN, vyplývá, že žalobce měl kopie těchto dokladů k dispozici. Stejně tak měl žalobce k dispozici neautorizovaný seznam transakcí na běžném účtu , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, . Nejde o řádný výpis účtu a na tomto seznamu jsou zvýrazněny tyto položky. Dne , datum, na účet byla připsána částka , částka, jako mzda od , právnická osoba, Dne , datum, byla připsána částka , částka, od téhož zaměstnavatele, dne , datum, byla připsána částka , částka, od téhož zaměstnavatele, dne , datum, byla připsána částka , částka, od , právnická osoba, ., dne , datum, byla připsána částka , částka, od téhož zaměstnavatele, dne , datum, byla připsána částka , částka, rovněž od zaměstnavatele, dne , datum, byla připsána částka , částka, jakožto úvěr od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, jako Credit Go půjčka od , právnická osoba, .4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla vytvořena žalobcem dne , datum, a smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je úvěrující a žalovaný je úvěrovaný. Žalobce se zavázal, že poskytne úvěrovanému peněžní prostředky do výše , částka, a úvěrovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutý úvěr a zaplatit úrok v sazbě 40 % měsíčně. Úvěrovaný byl oprávněn úvěr čerpat opakovaně. Úvěr měl být splácen tak, že úvěrovaný měl platit pravidelné měsíční splátky ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti, a jistinu měl splatit nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. V případě prodlení úvěrovaného po dobu dvou kalendářních měsíců se bez dalšího stává splatným celý dluh, tedy nesplacená jistina, úrok a veškeré sankce z prodlení. Tyto sankce spojené s prodlením byly účelně vynaložené náklady spojené s prodlením, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Na konci smlouvy je uvedeno, že tato byla uzavřena dne , datum, . Smlouva je podepsána jednatelkou žalobce. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází, v místě vyhrazeném pro jeho podpis je pouze vytištěno jeho jméno a příjmení.5. Shora uvedená tvrzení žalobce o způsobu uzavření této úvěrové smlouvy nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že žalovaný navštívil webové stránky žalobce, že si vybral nějaké parametry úvěru, ani že vyplnil registrační formulář a uvedl své osobní údaje a heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Nebylo ani prokázáno, že žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů smluvní dokumentaci, ani že by dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Rovněž tak nebylo prokázáno, že smlouva byla podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, ani že by žalobce zaslal jakýkoliv kód žalovanému, ani že by žalovaný SMS kód , Anonymizováno, vložil do formulářového pole na webových stránkách žalobce a jeho odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán.6. Čerpání peněžních prostředků žalovaným vzal soud za prokázáno ze tří potvrzení o provedených platbách a z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, . Z nich vyplývá, že dne , datum, byla z účtu žalobce, vedeného u platební brány , Anonymizováno, , odeslána částka , částka, na zmíněný účet žalovaného, dne , datum, byla stejným způsobem poukázána částka , částka, a dne , datum, byla stejným způsobem poukázána částka , částka, . Všechny tři tyto částky byly řádně na účet žalovaného připsány.7. , právnická osoba, . potvrdila, že majitelem zmíněného účtu je žalovaný, v době všech tří zmíněných transakcí byl účet v provozu, byl zrušen až , datum, . Z výpisu z tohoto účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud navíc zjistil, že žalovaný měl k tomuto účtu sjednán kontokorent , Anonymizováno, , částka, na úrok 21,99 % ročně, který překračoval. Ke dni , datum, měl zůstatek -, částka, a ke dni , datum, zůstatek -, částka, . Ke dni , datum, měl zůstatek -, částka, a dne , datum, měl zůstatek -, částka, . Dne , datum, byla na účet žalovaného připsána částka , částka, jako čerpání úvěru od , Anonymizováno, .8. Dopisem z , datum, oznámil žalobce žalovanému, že k témuž dni došlo k zesplatnění celého úvěru, a vyzval žalovaného k úhradě částky , částka, . V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen.9. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem své právní zástupkyně z , datum, , v němž byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. Podle potvrzení byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne , datum, .10. Žalobce předložil ještě listiny Příloha č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne , datum, , uzavřených mezi , právnická osoba, . a žalobcem, Žádost o čerpání finančních prostředků k těmto smlouvám, Seznam pohledávek dlužníka tvořící zajištění výše uvedených smluv, dále Příloha č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám s žádostí o čerpání finančních prostředků, Seznam pohledávek dlužníka tvořící zajištění výše uvedených smluv. Tyto listiny nemají žádnou souvislost s předmětem řízení a soud je toho názoru, že žalobce je předložil pouze omylem. Z těchto listin soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly právně významné pro rozhodnutí ve věci.11. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli dne , datum, anebo v jiný den smlouvu o úvěru shora uvedeného obsahu. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na svůj účet od žalobce ve třech platbách celkem částku , částka, . Žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, kopii jedné strany řidičského průkazu a neautorizovaný seznam transakcí na účtu. Žalovaný předtím, než obdržel peněžní prostředky od žalobce, čerpal shora uvedené spotřebitelské úvěry, na svém účtu měl sjednaný kontokorent, který překračoval. Nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil žalobci jakékoliv částky. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci uhradil finanční prostředky, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě.12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších ujednáních, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, na jakýchkoli úrocích, poplatcích či nákladech.13. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé poskytnutí peněžních prostředků, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod jejich poskytnutí. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce či žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.14. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickým systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V řízení však nic takového nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.15. Za této situace soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená úvěrová smlouva nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tak nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky sjednaným způsobem ani platit žalobci jakékoliv úroky či smluvní pokuty. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil řádně svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce měl k dispozici neautorizovaný seznam transakcí na účtu žalovaného, z něhož zjistil měsíční mzdu žalovaného, jak je výše uvedeno. Z téže listiny však vyplývá také to, že žalovaný již byl zadlužen, když , datum, obdržel úvěr od , právnická osoba, , částka, a dne , datum, obdržel úvěr , částka, od , Anonymizováno, . Nebylo prokázáno, že by se žalobce jakýmkoliv způsobem zabýval výdajovou stránkou žalovaného, ani že by nahlížel do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí či registru klientských informací, jak žalobce tvrdí v žalobě. Z výpisu z účtu žalovaného soud navíc zjistil, že žalovaný měl sjednán kontokorentní úvěr , částka, ke svému účtu, který od ledna 2024 stále překračoval, a navíc ještě čerpal další úvěr , částka, . Dne , datum, . Žalovaný byl tudíž již zadlužen a navíc měl záporné zůstatky na účtu a překračoval sjednaný kontokorent. Za této situace žalobce nemohl porovnat zjištěný příjem žalovaného s nezjištěnými a neověřenými výdaji žalovaného a jeho dosavadními závazky, a tudíž nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného tvrzený úvěr splatit.16. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se ve smyslu § 588 občanského zákoníku o neplatnost absolutní, neboť tvrzená úvěrová smlouva, pokud by bylo prokázáno její uzavření, by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.17. Jak uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i žalobce, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.18. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , z čehož žalovaný ničeho nevrátil. Tato částka proto představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je povinen žalobci vydat.19. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený dopis z , datum, , odeslaný žalovanému , datum, . Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal , datum, , žalovaný měl plnit v poskytnuté lhůtě tří dnů, tedy do , datum, . Dnem následujícím , datum, se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne mu vznikla povinnost podle § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroku z prodlení smluvena nebyla.20. Na základě výše uvedených skutečností zavázal soud žalovaného zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně až od , datum, do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nejprve určil míru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu. Úspěch žalobce představuje přiznaná částka , částka, a úrok z prodlení kapitalizovaný k dnešnímu dni částkou , částka, , celkem tedy , částka, . Neúspěch žalobce představuje zamítnutá částka , částka, a kapitalizované úroky z prodlení částkami , částka, , , částka, a , částka, , celkem , částka, . Úspěch žalobce i žalovaného ve sporu je tudíž přibližně stejný, a soud proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.22. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz, a proto povinností žalobce bylo zaplatit soudní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. v platném znění. Soudní poplatek se počítá pouze z jistiny v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 citovaného zákona, podle něhož cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Z žalované částky , částka, představuje jistinu pouze částka , částka, a , částka, , tedy celkem , částka, . Soudní poplatek z této částky činí , částka, podle shora uvedené položky sazebníku. Žalobce na soudním poplatku zaplatil , částka, , a má tedy přeplatek ve výši , částka, . Přeplatek se však vrací v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 věty třetí citovaného zákona pouze tehdy, převyšuje-li částku , částka, .