10 C 101/2019-221 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu náhrady za ztrátu na výdělku a ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu žalobce jako zaměstnance žalované s tím, že u žalované byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na dobu neurčitou na pozici obchodního zástupce, dne [datum] utrpěl při výkonu práce pracovní úraz. Pracovní úraz dle žalobních tvrzení vznikl při zvedání těžkého břemene, kdy ucítil prudkou bolest v levé bederní krajině s propagací do levé dolní končetiny, úraz řádně nahlásil žalované a se svým nárokem na náhradu škody dle § 269 odst. 1 zákoníku práce se obrátil na pojišťovnu žalované. Následkem pracovního úrazu byl od [datum] do [anonymizováno] [rok] v pracovní neschopnosti, pobíral nemocenské dávky ve výši [částka], průměrný výdělek před pracovním úrazem činil [částka], rozdíl je [částka], a tedy za 16,26 měsíce ztráta na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti činí [částka]. Od [datum] je v částečném invalidním důchodu a nezaměstnaný, ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] vyčíslil částkou [částka] a za období od [datum] do [datum] částkou [částka], způsob jejichž výpočtu v žalobě popsal. Dále se domáhal částky [částka] jako náhrady za ztížení společenského uplatnění, které [titul]. [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum] ohodnotil dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. 400 body s hodnotou po [částka] za bod, s tím, že za znalecký posudek zaplatil [částka]. Dne [datum] prostřednictvím právního zástupce zaslal žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení náhrady škody do 7 dnů od doručení výzvy, na kterou žalovaná reagovala žádostí o prodloužení lhůty, s ohledem na konec promlčecí lhůty k uplatnění nároku vyčkal do [datum], kdy podal žalobu. Podáním ze dne [datum] k výzvě soudu žalobce doplnil, že k pracovnímu úrazu došlo při vykládce zboží u zákazníka žalované v kamenictví pana [jméno] [příjmení] ([IČO], sídlem [adresa]), kde předmětem dodávky byly mimo jiné rámy ze žuly na dvojhrob o rozměrech rámu cca 2,5 m délky, 10 cm šířky a 15 cm výšky, o hmotnosti přibližně 100 kg. Žalobce se v době úrazu nacházel v nákladovém prostoru služební dodávky a chystal se žulové rámy připravit do polohy ke snadnějšímu vyložení z dodávky, tzn. manuálně ho posunout. Žalobce uchopil žulový rám, který byl na paletě na podlaze dodávky a snažil se rám vysunout z dodávky k otevřeným zadním dveřím, kde stál pan [jméno] [příjmení], při čemž ucítil prudkou bolest v zádech, která nepřecházela, proto vyhledal lékařskou pomoc. Vykládka byla prováděna manuálně žalobcem za pomoci pana [jméno] [příjmení], kdy v uvedeném kamenictví nebyl k dispozici vysokozdvižný vozík, veškeré vykládky zde byly prováděny manuálně. Současně se v uvedeném podání ohradil proti tvrzení žalované, že jí zatajil svůj zdravotní stav, posudkové lékařce svou zdravotní dokumentaci předložil a jinak zaměstnavatel nemá právo vyžadovat po zaměstnanci výpis ze zdravotnické dokumentace. V podání ze dne [datum] k výzvě soudu doplnil, že pracovní neschopnost žalobce trvala nepřetržitě v období od [datum] do [datum], poukázal na lékařské zprávy [titul]. [jméno] [příjmení] o svém zdravotním stavu a potvrzení o výstupní prohlídce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zprávy [titul]. [příjmení] z neurologie, rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, na potvrzení o vyplacených nemocenských dávkách a to, že před nástupem k žalované neměl potíže se zády, v případě ohrazení se proti nutnosti přemisťovat nadměrně těžká břemena mu bylo sděleno [titul]. [příjmení], že žalovaná nemá kapacitu a finanční prostředky pro pohodlnější způsob vykládky, než ruční či za pomoci dalšího pracovníka. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě s uplatněnými nároky nesouhlasila. Učinila nesporným, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jejím zaměstnancem (s tím, že pracovní poměr skončil k [datum]) a dne [datum] utrpěl úraz, který je pracovním úrazem, o něm byl sepsán záznam a pojistná událost byla nahlášena pojišťovně [právnická osoba], u které měla žalovaná sjednané pojištění zaměstnanců. Uvedla, že pojišťovna po prošetření věci a posouzení odborným lékařem žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti již vyplatila ve výši [částka] (za dobu od [datum] do [datum]) a na bolestném částku [částka] za 20 bodů na základě oborného lékařského stanoviska Prof. [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ze dne [datum]. K uvedenému lékařskému stanovisku uvedla, že z něj vyplývá, že žalobce trpí poškozením bederní ploténky s výhřezem dlouhodobě, v květnu 2016 - před pracovním úrazem - se mu obnovily bolesti zad a dne [datum] byl neurologem odeslán na neurochirurgické ošetření ke zvážení eventuální operace, při pracovním úrazu mohlo dojít k čerstvé distorzi bederní páteře; doba léčení nebyla jen v příčinné souvislosti s pracovním úrazem a souvisí s poškozením meziobratlové ploténky vzniklé před pracovním úrazem. K uplatněnému nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti namítla, že tento byl uplatněn předčasně a částka není vypočtena v souladu s § 271b odst. 1 zákoníku práce. K nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění pak uvedla, že v době zpracování posudkového zhodnocení nebylo prokázané, ze znaleckého posudku žalobce nevyplývá, z jakého důvodu znalec považuje za významný podíl pracovního úrazu na již existujících potížích, na základě čeho dospěl k jím stanovenému bodovému ohodnocení a přes uvážení předchozích potíží žalobce se zády považuje pracovní úraz za významnější, proto navrhla vypracovat další znalecký posudek k ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce. 3. Žalobce v replice ze dne [datum] nesouhlasil s tvrzením žalované, že [titul]. [příjmení] ve svém znaleckém posudku nezohlednil předchozí zdravotní stav žalobce a citoval § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., uvedl, že předchozí zdravotní stav nemůže vyloučit příčinnou souvislost mezi poškozením zdraví zaměstnance a úrazovým dějem. Poukázal na to, že Prof. [titul]. [příjmení], [titul za jménem] není kompetentní vyjádřit se k právní otázce náhrady ztráty na výdělku a že dle § 270 odst. 4 zákoníku práce se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, dle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval své zdraví. 4. Žalovaná v podání ze dne [datum] namítala, že ve znaleckém posudku [titul]. [příjmení] absentuje popis stavu meziobratlových plotének žalobce po pracovním úraze před plánovanou operací, je popsán jen zdravotní stav žalobce před pracovním úrazem, znalec neměl dostatečné podklady pro vypracování znaleckého posudku a bodové ohodnocení je nepřiměřené. Dále doplnila, že žalobce byl před vznikem pracovního poměru řádně proškolen o jeho právech a povinnostech. V podání ze dne [datum] namítala, že žalobce neinformoval žalovanou o svém zdravotním stavu, mohl být přeřazen na jinou práci, jeho chování mohlo být ovlivněno a motivováno snahou získat příjem z pracovního poměru, neboť je zadlužen, v úpadku řešeném oddlužením u [anonymizována tři slova] [obec]. 5. Žalobce vzal žalobu před prvním jednáním ve věci zpět co do částek požadovaných z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (částka [částka] za období od [datum] do [datum], částka [částka] za období od [datum] do [datum]) a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení zastaveno co do částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Předmětem řízení zůstala částka [částka]. 6. Žalobce závěrem setrval na svém stanovisku s tím, že se při výkonu povolání pro žalovanou se mu stal pracovní úraz, který zanechal trvalé následky a způsobil mu ztížení společenského uplatnění. Nebylo prokázáno, že by žalobce porušil předpisy BOZP a ani že by nějaké konkrétní předpisy upravovaly povinnosti zaměstnance v rámci konkrétního výkonu práce na pracovní pozici žalobce při plnění pracovních povinností u zákazníka a žalobkyně nemůže po žalobci legitimně žádat, aby si sám zajišťoval pomoc pro vykládku. 7. Žalovaná závěrem ponechala rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že žalobce dostatečně proškolila a poučila o jeho povinnostech včetně dispozice s břemeny těžšími 50 kg a o organizaci práce během rozvážení zboží, což kontrolovala při poradách. Poukázala na to, že na obdobné pozici pracovaly a pracují i ženy a nebylo povinností provádět vykládku osobně, ale informovat zákazníka, aby si vykládku zajistil zákazník sám. K náhradě za ztížení společenského uplatnění odkázala na ust. § 4 odst. 5 vládního nařízení č. 276/ 2015. Měla za to, že by soud měl vzít v úvahu, že žalovaný žalobkyni neupozornil na úraz, který vznikl v době trvání pracovního poměru v prosinci 2015, žalobkyně o něm nevěděla, úraz mohl mít vliv na výkon práce. Navrhla, aby při rozhodnutí o náhradě za ztrátu na výdělku v době pracovní neschopn