3 C 150/2022-47 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 212 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru. Touto smlouvou uzavřenou distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši 5 000 Kč Smlouva je uložena na trvalém nosiči dat a umožňuje žalovanému uchování obsahu smlouvy, využívání tohoto obsahu a reprodukci tohoto obsahu v nezměněné podobě. Text Smlouvy je uložen na serveru žalobkyně a v uživatelském účtu žalovaného. Totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu a výplatní pásky žalovaného, kdy identifikační údaje zde uvedené souhlasí s údaji uvedenými při uzavírání Smlouvy ([celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]). Žalovaný se použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásil do uživatelského účtu systému žalobce a následně odkliknutím odsouhlasil obsah Smlouvy (a ujednání o smluvní pokutě v ní obsažených), došlo k uzavření písemné smlouvy jako takzvané clikthrough smlouvy. Smluvní ujednání včetně ujednání o poplatku za čerpání úvěru a smluvní pokutě byla mezi žalovaným a žalobcem učiněna elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a navíc jsou záznamy zachyceny posloupně a systematicky, a došlo také k určení osoby, která právní úkon učinila. Je tedy nepochybné, že Smlouva byla ve smyslu ustanovení § 562 občanského zákoníku uzavřena písemně. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 5 000 Kč, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, nákladů na vymáhání ve výši 363 Kč a poplatků ve výši 3 849 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] datovanou dnem [datum] ve formě elektronického dokumentu. Jako„ Úvěrující“ je uvedena žalobkyně, jako„ Klient“ je uveden žalovaný. Dokument však neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis - text listiny ve svém závěru pouze obsahuje obrázek s textem:„ Elektronicky podepsal (a) [celé jméno žalovaného] [datum], [anonymizováno]“, přičemž není zřejmé, kdo tento obrázek k textu smlouvy připojil. 5. Prostřednictvím prostředků elektronické komunikace byl žalobkyni elektronicky zaslán scan občanského průkazu žalovaného a 4 výplatní pásky, jak vyplývá ze zmíněného elektronického dokumentu. Nebyly však navrženy žádné důkazy k prokázání tvrzení žalobkyně, že to byl žalovaný, kdo jí zaslal tyto dokumenty. 6. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vyplývá, že žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného poskytla dne [datum] částku 5 000 Kč. 7. Z předžalobní výzvy datované dnem [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu. Tato výzva byla odeslána dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. 8. Žalovaný však nezaplatil ničeho. 9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že s tvrzenou smlouvou o úvěru žalovaný vyjádřil souhlas; nebyla ani prokázána tvrzení, že se žalovaný použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásil do uživatelského účtu systému žalobce a následně odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy (a ujednání o smluvní pokutě v ní obsažených), čímž došlo k uzavření písemné smlouvy jako takzvané clikthrough smlouvy; a že došlo k určení osoby, která právní úkon učinila. 11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 13. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. 14. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv.„ clickthrough“ systémem, tedy kliknutím -„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení. 15. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 16. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na server žalobkyně byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. 18. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektron