6 C 232/2022-59 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 987 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v níž se zavázala na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu]. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 23 600 Kč bankovním převodem na číslo účtu, jež žalovaný uvedl ve smlouvě (č. [bankovní účet]). Žalovaný se zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Žalobkyně dle smlouvy zasílá žalovanému s předstihem každý kalendářní měsíc výpis z úvěru s aktuální výší dluhu, výší minimální splátky a datem splatnosti. Účastníci si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tedy 4 720 Kč, který se dle bodu 5.2 smlouvy ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného; žalovaný se dále zavázal zaplatit z poskytnutých peněžních prostředků úrok ve sjednané výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně, úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 16 912 Kč. Dle bodu 6.2 smlouvy je žalovaný v případě prodlení se splacením dluhu či jeho části povinen hradit zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 6.6 smlouvy v případě prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč za mimosoudní vymáhání dlužné částky. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se stává celý dluh splatným v případě prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil a je v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 40 987 Kč se zákonným úrokem z prodlení, žalovaný ovšem dosud dlužnou částku neuhradil. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], mandátní smlouvou ze dne [datum], Výpisy k revolvingovému úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], výpisem z účtu žalobkyně u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] [číslo] za období [číslo], [číslo] a [číslo], kopií OP žalovaného, výplatním lístkem žalovaného za měsíc [číslo], výzvou k úhradě ze dne [datum], podacím archem ze dne [datum] a zjistil následující skutkový stav: Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že účastníci uzavřeli dne [datum] distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet č. [bankovní účet] revolvingový úvěr v rámci sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč, a to v celkové výši 23 600 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal ke splácení úvěru včetně smluvních úroků (20 % měsíčně z poskytnutých prostředků a v případě splatnosti celého dluhu včetně smluvního úroku ve výši 8 % ročně) a poplatků za poskytnutí úvěru, a to vše ve splátkách, které činí 1/5 dlužné částky, minimálně však 300 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena ke konci každého kalendářního měsíce, kdy se současně účtované příslušenství stalo součástí jistiny. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 4 608 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky dle smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] (splatném dne [datum]) v celkové výši 42 214 Kč, a to ve lhůtě do [datum], výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; ust. § 1810 občanského zákoníku) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku. 9. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dl