12 C 177/2023-65 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 31 728 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne [datum], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet č. [bankovní účet] částku 24 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit ve lhůtě do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 400 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum] částku 8 400 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu poplatků za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tak požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 24 000Kč za dobu od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty za prodlení žalovaného sjednané v čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 24 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 7 728 Kč (v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 1/2 jistiny). Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupkyně se omluvily a souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řád (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tato listina je za stranu úvěrující podepsána a opatřena razítkem, za stranu úvěrovaného je namísto podpisu uveden kód zaslaný pomocí SMS„ [jméno] Kula/7844“. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je majitelem a jedinou oprávněnou osobou disponovat s penězi na účtu č. [bankovní účet]. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady banky žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně na účet č. [bankovní účet] dne [datum] zaslala částku 24 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období [datum] do [datum] a z výpisu databáze CRIF a EUCB REQUEST soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 36 595,74 Kč nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, žalobkyně však nedoložila, zda a kdy byl přípis žalovanému doručen, resp. zda a kdy byl žalobkyní alespoň odeslán. 5. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána a že žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou k vrácení dluhu. 7. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 9. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Podle § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. 10. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 11. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti. 12. Pokud za popsané situace věřitelka dne [datum] převedla na účet žalovaného částku 24 000 Kč, plnil žalovaný bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tím vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost vrátit částku 24 000 Kč, avšak jelikož dne [datum] uhradil žalobkyni částku 8 400 Kč, zbývá mu po odečtení doplatit 15 600 Kč. 13. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovanou a původním věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2.2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaný objektivně mohl seznámit, je tak nutno považovat až doručení žaloby v tomto řízení, k němuž došlo dne [datum]. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z částky 15 600 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od [datum] nadále. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Žalobkyni ze shora vysvětlených důvodů nevzniklo právo na zaplacení částky 16 128 Kč (spočívající v části jistiny a smluvní pokutě) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu předcházející od [datum] do [datum] z částky 24 000 Kč a od [datum] do zaplacení z částky 8 400 Kč. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. 15. III. výrok o náhradě nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, co do částky 16 128 Kč + 3 376,27 Kč + 273,11 Kč = 19 777,38 Kč, tj. z 55,13 %, zatímco žalobkyně byla úspěšná co do čás