3 C 21/2023-48 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 12 105 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 10 000 Kč, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum]. 2. Při uzavírání smlouvy bylo vlastnictví k účtu ověřeno prostřednictvím tzv. bank ID. Jedná se o službu, kterou lze využít u vybraných bank, u kterých má klient zřízený účet. Podmínkou je, že musí mít zřízené internetové bankovnictví a službu bank ID má aktivovanou. Jedná se o bezpečný a zaručený způsob ověření údajů vlastníka daného účtu, který je využíván mimo jiné i státní správou. Žalobkyně v případě žalovaného využila tzv. bank ID k ověření totožnosti klienta. Žalobkyně zároveň vždy při uzavírání Smlouvy, hodnotí schopnost žadatele splácet - zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Úvěrovou smlouvu ID žádosti [číslo], datovanou dnem [datum], ve formě elektronického dokumentu v textovém formátu, přičemž dokument neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje jednak fotokopii podpisu předsedy představenstva žalobkyně a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text:„ Za Vás jako za klienta [celé jméno žalované] IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána: [číslo] Podepsáno kódem: [číslo]; SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána na telefonní číslo: [číslo] SMS zpráva s podpisovým kódem byla odeslána dne: [datum] [anonymizováno] Smlouva byla úspěšně podepsána podpisovým kódem dne: [datum] [anonymizováno]“ Z elektronického souboru není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byla žalovaná, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. 6. Žalobkyně dne [datum] převedla částku 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet], jak vyplývá z výpisu proplacení smlouvy a ze zprávy [právnická osoba] Dle zprávy banky je majitelkou předmětného účtu žalovaná. 7. Žalovaná uhradila v souvislosti se smlouvou č. žádosti [číslo] částku 2 204 Kč, ja k vyplává z výpisu čerpání, splátek a úhrad 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 12 105 Kč nejpozději do 30 dnů od sepsání výzvy. Tato výzva byla odeslána na adresu žalované doporučenou poštovní zásilkou dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. 9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované a že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána – nebyly navrženy žádné důkazy k prokázání tvrzení žalobkyně, že při uzavírání smlouvy byla prostřednictvím tzv. bank ID ověřena totožnost žalované a vlastnictví k účtu; že žalobkyně zkoumala, zda žalovaná má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku; že žalobkyně podrobila žalovanou credit scoringu, že posuzovala příjmovou a výdajovou stránku jejího rozpočtu a že přezkoumala další ukazatele, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. 11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovanou podepsána a že byla s odbornou péčí zkoumána úvěruschopnost žalované. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 14. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. 15. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 16. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobkyně byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. 18. Dne 1. 7. 2016 na