Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že nabyla předmětnou pohledávku Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , která ji nabyla Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitelka“). Původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, , jehož splatnost byla sjednána na , datum, . Žalovaný smlouvu uzavřel prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz (dříve www., Anonymizováno, .cz), na které si vybral dle své vlastní volby dostupné parametry (výše úvěru a dobu splatnosti úvěru). Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro , právnická osoba, Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši , částka, na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitelka dále ověřovala prostřednictvím fotokopií občanského průkazu. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadovala původní věřitelka doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitelka s návrhem souhlasila a svůj souhlas sdělila žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Původní věřitelka poskytla žalovanému celkem částku , částka, v následujících platbách: dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , vše převodem z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původní věřitelkou opakovaně upomínán. V upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne , datum, . Žalovaný dosud uhradil žalobkyni , částka, . Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, nejpozději splatné dne , datum, se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, se právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný měl mít povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru (roční procentní sazba nákladů byla sjednána na 4678,99 %) splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Listina však neobsahuje žádný podpis žalovaného, když v závěru smlouvy je pouze napsáno: „, datum, ; klient: , jméno FO, ; podpis: , jméno FO, : , Anonymizováno, “ Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobkyně ani nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy tedy, že se klient registroval na stránkách původního věřitele, že požádal o úvěr a že zaslal na účet původního věřitele verifikační platbu, která mu byla následně vrácena. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl. Žalobkyně tak nepředložila dostatečné důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena. Žalobkyně spolu se smlouvou předložila též Všeobecné obchodní podmínky, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace subjektům zpracování osobních údajů, Vysvětlení k posouzení smlouvy, Čestné prohlášení o výši příjmů a výdajů klienta. K identifikaci klienta byla předložena kopie občanského průkazu.5. Z potvrzení o provedené platbě , právnická osoba, bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byly odeslány následující platby: dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , celkem tedy , částka, .6. Dle sdělení , Anonymizováno, , a. s. byl majitelem účtu , č. účtu, žalovaný a na tento mu byla připsána dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , celkem tedy , částka, .7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (včetně seznamu postoupených pohledávek a Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek) bylo prokázáno, že původní věřitelka , právnická osoba, . (jakožto postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovaným společnosti De Vries , právnická osoba, . a tato následně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, (včetně Ujednání o úplatě za postoupení pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .8. Oznámením o předčasné splatnosti ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný byl informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, (, částka, jistina + , částka, náklady právního zastoupení) nejpozději do 3 dnů, zásilka byla dne , datum, odeslána doporučeně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (viz Potvrdenie o podaji doporučenej zásielky společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, .).10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena.12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobkyně dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti „nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinila žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků.13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla dvojím postoupením pohledávek postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro písemnou formu elektronických úkonů je nutné, aby použité elektronické prostředky, včetně elektronického podpisu, samy o sobě objektivně technicky umožňovaly (trvalé) zachycení obsahu smlouvy, a také, aby bylo možné (jednoznačné) určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.).16. Smlouva vzniká shodou vůlí smluvních stran o jejím obsahu. Žalobkyně předložila soudu písemnou smlouvu, proto aby se mohla dovolávat jejích právních důsledků, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky v tomto znění uzavřena. Podle ustáleného výkladu, písemná forma právního jednání vyžaduje písemnost, tedy zachycení obsahu právního jednání, včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech, a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu ke konkrétnímu obsahu písemnosti, s níž je podpis spojen.17. Zvláštním zákonem, na který odkazuje § 561 odst. 1 OZ, je zákon č. 297/2016 Sb. a evropské Nařízení č. 910/2014 (eIDAS). Tyto předpisy rozlišují různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. K podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít různé typy elektronického podpisu, včetně prostého elektronického podpisu. Takovým podpisem mohou být data v elektronické podobě připojená k jiným datům nebo s nimi logicky spojená, která podepisující osoba používá k podepsání. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může tedy být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 o. z., kterým je možnost určení jednající osoby. Právě v takových případech nelze v soudním řízení rezignovat na požadavek, aby bylo prokázáno, kdo konkrétně právně jednal.18. V daném případě byl v závěru elektronického dokumentu označeného jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, připojen text: „, datum, ; klient: , jméno FO, ; podpis: , jméno FO, : , Anonymizováno, ., Anonymizováno, “. Takový prostý elektronický podpis na předložené listině (návrhu smlouvy) neprokazuje žalobkyní tvrzený obsah smlouvy, na kterém se smluvní strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího na straně dlužníka.19. Žalobkyně tedy v řízení nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k podpisu smlouvy žalovaným opravdu došlo. Mohl by např. být navržen důkaz počítačovým systémem, který obsahuje záznamy údajů o právních jednáních. Pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Důkaz počítačovým systémem však navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V řízení nebyly ani předloženy důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že by mezi účastníky byla smlouva uzavřena v ústní formě.20. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.21. Pokud právní předchůdce žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši , částka, , je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem, po odečtení úhrady ze strany žalovaného ve výši , částka, , tj. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu , částka, .22. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 3 dnů od doručení výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , Datum narození advokátky, . Ode dne následujícího (, datum, ) tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data. Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti.24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, by příslušel nárok na náhradu nákladů řízení, avšak ze spisu nevyplývá, že by mu jakékoli náklady řízení vznikly. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.