Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 21 066 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu regresního nároku na náhradu vyplaceného pojistného plnění za škodu, kterou žalovaný způsobil na vozidle tovární zn. , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , přičemž tuto škodu z titulu pojištění uhradila žalobkyně. Žalobkyně byla na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. , hodnota, odpovědnostním pojistitelem vozidla , jméno FO, , jméno FO, , registrační značky , SPZ, . Podle žalobních tvrzení došlo dne , datum, v 15:30 hodin na silnici III. třídy č. , hodnota, při nájezdu ke křižovatce se silnicí II. třídy č. , hodnota, k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný jako řidič uvedeného vozidla , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, . Žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost mezi vozidly a narazil přední částí svého vozidla do vozidla , jméno FO, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , které bylo poškozeno. Žalovaný měl v době dopravní nehody na základě rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, č. j. , Anonymizováno, uložen zákaz řízení všech motorových vozidel a bez zřetele hodného důvodu se odmítl podrobit se zkoušce na přítomnost návykových látek. Žalobkyně v rámci likvidace pojistné události poskytla za žalovaného pojistné plnění v celkové výši 21 066 Kč – částku 18 888 Kč jako náhradu nákladů opravy poškozeného vozidla a dále 2 178 Kč jako náhradu nákladů spojených se zapůjčením náhradního vozidla. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Jedná se o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s trvalým pobytem v České republice. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Vzhledem ke skutečnosti, že ve Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.), nejsou určena zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc (mimosmluvní závazek – pojistný regres), soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle článku 7 odst. 2 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti být žalovány u soudu místa, kde došlo ke škodné události. Ke škodně události došlo v České republice, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 odst. 1. Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české, neboť ke škodě došlo v České republice.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. K jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ačkoli byl řádně a včas předvolán (předvolání mu bylo doručeno náhradním způsobem - uložením ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. – dnem , datum, ). Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela dne , datum, pojistnou smlouvu , Anonymizováno, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla , jméno FO, , jméno FO, , registrační značky , SPZ, ; uvedená pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako pojistitelem a , jméno FO, , r. č. , hodnota, na dobu neurčitou, jak vyplývá z Návrhu smlouvy pojištění vozidel a z pojistky ke smlouvě č. , hodnota, ..6. Z relace , právnická osoba, , č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že dne , datum, v 15:30 hod. došlo na silnici III. třídy č. , hodnota, v katastru obce , adresa, při nájezdu ke křižovatce se silnicí II. třídy č. , hodnota, k dopravní nehodě. Žalovaný jako řidič vozidla , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, jedoucí ve směru od obce , adresa, do obce , adresa, nedodržel bezpečnou vzdálenost za stojícím vozidlem , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, narazil do jeho zadní části. Při dopravní nehodě nedošlo ke zranění osob, na vozidle , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, vznikla škoda spočívající v poškození zadního nárazníku. Policie jako hlavní příčinu nehody uvedla způsob jízdy, konkrétně nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. U obou řidičů bylo provedeno orientační dechové vyšetření na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. U žalovaného řidiče vozidla , jméno FO, , jméno FO, bylo zjištěno, že měl uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců rozhodnutím MěÚ , adresa, vedeným pod č. j. , Anonymizováno, , přičemž žalovaný bez udání důvodu odmítl výzvu policisty k orientačnímu vyšetření na přítomnost jiných návykových látek i lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu. Technická závada jako příčina dopravní nehody zjištěna nebyla. Tyto údaje vyplývají z relace , právnická osoba, č. j. , Anonymizováno, a z fotografické dokumentace.7. Vozidlo , jméno FO, Scala, RZ , SPZ, bylo opraveno v servisu společnosti , právnická osoba, výměnou náhradních dílů a lakováním. Servis vyúčtoval cenu opravy v částce 18 887,50 Kč vč. DPH,, jak vyplývá z faktury č. , Anonymizováno, ze dne , datum, .8. Po dobu opravy vozidla , jméno FO, Scala, RZ , SPZ, ve dnech , datum, až , datum, bylo poškozenému , adresa, společností , právnická osoba, pronajato náhradní vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, za cenu 2 178 Kč, jak vyplývá z nájemní smlouvy ze dne , datum, a z faktury č. , Anonymizováno, ze dne , datum, .9. V souvislosti s výše uvedenou škodnou událostí ze dne , datum, žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, za poškozeného , adresa, výše uvedené faktury, jak vyplývá ze 2 výpisů z účtu žalobkyně ze dne , datum, .10. Žalobkyně dne , datum, žalovaného vyzvala, aby dlužnou částku 21 066 Kč zaplatil ve stanovené lhůtě do , datum, . Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.12. Pro posouzení porušení povinnosti žalovaného je rozhodné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění účinném ke dni nehody, tedy , datum, : Podle § 18 odst. 1 tohoto zákona „rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.“ Podle § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. „řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.“ Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. řidič nesmí „řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Podle § 5 odst. 1 písm. f) a písm. g) tohoto zákona je řidič kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen podrobit se na výzvu policisty, vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem a vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.13. Podle § 2758 odst. 1, 2 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.14. Podle § 94 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném ke dni dopravní nehody (dále jen ZákPojOdp) byl vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 6 odst. 1 ZákPojOdp se pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZákPojOdp má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.15. Podle § 10 odst. 1 písm. f) ZákPojOdp má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka , právnická osoba, zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo; nebo h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.16. Podle konstantní judikatury (srov. např. rozsudek NS ze dne 13. srpna 2008, sp. zn. 25 Cdo 2871/2007, který je vzhledem k velké obsahové podobnosti právní úpravy použitelný i v poměrech nového občanského zákoníku) se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zakotvené v zákoně č. 168/1999 Sb. vztahuje na odpovědnost každé osoby, která za škodu, jež byla způsobena v souvislosti s provozem (pojištěného) vozidla, odpovídá. Odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem (§ 427 a násl. obč. zák.) nevylučuje (souběžnou) odpovědnost řidiče vozidla za škodu způsobenou při téže škodní události porušením právní povinnosti podle § 420 odst. 1 obč. zák. (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne 27. 9. 1977, publikovaný pod č. 29/1979 ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2837/2007, a ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1778/2007). Z toho plyne, že v případě plurality odpovědných subjektů (řidiče a provozovatele vozidla) závisí na pojistiteli, který z uvedeného titulu plnil poškozenému, vůči kterému z nich (případně zda vůči oběma) uplatní své postihové právo vyplývající z ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb.17. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, ačkoli měl uložen zákaz řízení motorových vozidel, řídil dne , datum, vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , přičemž porušil povinnosti zakotvené v § 18 a 19 zákona o provozu na pozemních komunikacích - přizpůsobit rychlost jízdy aktuálním podmínkám a povinnost dodržet bezpečnou vzdálenost. Porušením těchto povinností žalovaný způsobil dopravní nehodu, při které bylo poškozeno vozidlo , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , na kterém vznikla škoda ve výši 21 066 Kč. Po nehodě se žalovaný odmítl podrobit se zkoušce na přítomnost návykových látek. Na náhradu škody vzniklé v důsledku dopravní nehody ze dne , datum, žalobkyně uhradila poškozenému částku 21 066 Kč. Zaplacením této částky 21 066 Kč vzniklo žalobkyni podle § 10 odst. 1 písm. f) a písm. h) ZákPojOdp právo na náhradu tohoto plnění proti žalovanému, který za tuto škodu odpovídal podle § 2910 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.18. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné postižní pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do , datum, . Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne , datum, , lhůta pro zaplacení tak uplynula dne , datum, . Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).20. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 663,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 843 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 066 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 290 Kč ve výši 1 530,90 Kč.