10 C 149/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 2. 2021 domáhá zaplacení částky ve výši 73 366,91 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] současně Dispozici, v níž byl mezi účastníky sjednán úvěrový rámec včetně obchodního úroku. Žalovaná průběžně čerpala finanční prostředky výběry z bankomatu či formou platby u jednotlivých obchodníků. Žalovaná se zavázala úvěr splácet minimálními měsíčními splátkami ve výši procento z částky čerpaného úvěrového rámce. Žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně posoudila její schopnost splácet úvěr, a to podle informací sdělených žalovanou při osobním pohovoru a dále náhledem do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Protože žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, neboť byla v prodlení se splácením, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný ke dni 31. 8. 2020. K tomuto dni činil dluh žalované na jistině 69 953,65 Kč. Žalobkyně požadovala rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny ve výši 2 118,54 Kč, úrok z prodlení z dlužného obchodního úroku ve výši 57,76 Kč, poplatek za odeslání upomínky ve výši 336,96 Kč a poplatek za přečerpání úvěru ve výši 900 Kč. 2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že si s tehdejším přítelem vyřídili u žalobkyně kreditní kartu s limitem 30 000 Kč, u níž činila měsíční splátka kolem 2 000 Kč. V době stanovení splátky však již s přítelem nežila a bydlela sama, a tehdy zjistila, že není schopna úvěr splácet, protože po odečtení plateb z výplaty byla v mínusu. Přítel jí i přes svůj slib ničeho neplatil. Žalovaná dále uvedla, že je v pracovní neschopnosti kvůli svému těhotenství, požádala tak o splátkový kalendář s ohledem na svoji současnou finanční situaci. 3. Žalobkyně v reakci na žádost žalované navrhla vydání rozsudku pro uznání s tím, aby byla žalované uložena povinnost uhradit jí dluh v 36 pravidelných měsíčních splátkách. Usnesením soudu č.j. 10C 149/2021-50 ze dne 11.11.2021 byl návrh žalobkyně pro nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání zamítnut. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud proto věc se souhlasem žalobkyně rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 6. V Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 8. 1. 2020 žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije v pronajatém domě/bytě, zaměstnána je jako účetní u [právnická osoba] [právnická osoba], na dobu určitou od května 2019 do května 2020 s průměrným čistým měsíčním výdělkem ve výši 26 870 Kč. Celkový příjem domácnosti pak činil 51 000 Kč, přičemž v žádosti byl uveden jeden zdrojů příjmu. U položky ostatní nezbytné měsíční náklady bylo uvedeno 0 Kč, a stejně jako u položky jiné měsíční splátky, kde bylo uvedeno 0 Kč. S žádostí nebyl žalovanou předložen doklad o příjmu. 7. Ze žalobkyní předloženého scanu tabulky CNCB - Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni měsíčně splácela celkem 2 899,26 Kč a a třetím osobám 4 618 Kč. 8. Ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 8.1.2020, Dispozic k této smlouvě, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ve spojení s Produktovými podmínkami a Sazebníkem poplatků soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru poskytnutého prostřednictvím kreditní karty banky [příjmení] [příjmení] s úvěrovým rámcem 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,99 % ročně a poplatky (za vedení karty, výběry z bankomatu, náklady na předávání výpisu apod.). Celý úvěr se žalovaná dále zavázala hradit žalobkyni v minimálních měsíčních splátkách ve výši 2 % z dlužné částky vždy nejpozději do data splatnosti uvedeným ve výpise. Poplatek za přečerpání úvěrového rámce činil 300 Kč a v případě prodlení splátky žalobkyně požadovala poplatek ve výši 600 Kč. 9. Z výpisů ke kreditní kartě za období od ledna 2020 do srpna 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vystavovala pro žalovanou měsíční výpisy ke kreditní kartě, z nichž vyplývá výše aktuálního dluhu, výše poplatků i výše ročního úroku z poskytnutých finančních prostředků. Z platební historie vyplývá, že žalovaná v období od ledna 2020 do dubna 2020 postupně načerpala celkem 74 071,20 Kč s tím, že tyto finanční prostředky byly čerpány převodem na bankovní účet, výběrem z bankomatu a nákupem zboží na prodejním místě. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 15 589,53 Kč. 10. Z upomínky a rozhodnutí o zesplatnění ze dne 1. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla v prodlení s úhradou povinných minimálních splátek, a proto žalobkyně ke dni 31. 8. 2020 ukončila smlouvu o úvěru a zesplatnila celou pohledávku ve výši 78 190,61 Kč. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 15. 9. 2020. Odeslání upomínky žalobkyně doložila poštovním podacím archem ze dne 2. 9. 2020. 11. Z výzvy ze dne 1. 2. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby. 12. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě žalovanou odsouhlasené žádosti poskytla žalované finanční prostředky, neboť účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu s úvěrovým rámcem ve výši 70 000 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky převodem na bankovní účet, výběrem z bankomatu a platbami zboží na prodejním místě, a to v celkové výši 74 071,20 Kč. Žalovaná postupně zaplatila žalobkyni částku ve výši 15 589,53 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala ji k jeho zaplacení. 14. Při právním posouzení soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Soud ve smyslu § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí z