10 C 378/2020-33 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 31. 8. 2020 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 300 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 29. 10. 2019 uzavřela prostřednictvím své webové stránky www.orangefinance.cz s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 26. 11. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 742 Kč. Žalovaný úvěr ani poplatek za jeho poskytnutí ve stanovené lhůtě žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na vrácení jistiny a poplatku také nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru, jež žalobkyně kapitalizovala ode dne následujícího po datu splatnosti, tj. od 27. 11. 2019 do dne podání žaloby částkou 152,50 Kč, který dále požadovala ve výši 10 % ročně od 1.9.2020 do zaplacení. Žalobkyně rovněž nárokovala smluvní pokutu, stranami ujednanou ve výši 0,1% denně z částky 2 000 Kč, a kterou žalobkyně vyčíslila ve výši 558 Kč za dobu od 27. 11. 2019 do 31. 8. 2020. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou, na dluh však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Účastníci se k výzvě nevyjádřili, soud proto věc rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29.10.2019 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 2 000 Kč, na dobu 28 dnů. Žalovaný se pak zavázal tuto částku vrátit v uvedené lhůtě spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 742 Kč, celkem částku 2 742 Kč. Pro případ prodlení byla stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně smlouvu podepsala, ale podpis za žalovaného není na smlouvě připojen, pouze je zde uvedeno datum 28.10.2019 a kód [číslo], z něhož však není možné zjistit, kdo jej na smlouvu připojil. 6. Z přehledu SMS zpráv odesílaných žalovanému má soud za prokázané, že byl žalovaný informován na svém telefonním čísle o podání žádosti o úvěr, o povinnosti doložit doklady potřebné ke schválení úvěru, dále o schválení úvěru, o blížící se jeho splatnosti, o prodlení a důsledcích prodlení. Obdobné informace obdržel žalovaný od žalobkyně i prostřednictvím emailu. 7. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla osvědčeny osobní údaje žalovaného. 8. Z profilu klienta ke dni 26.10.2019 vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán od května 2019 u [anonymizováno] [právnická osoba] jako dělník s měsíčním příjmem 18 000 Kč. Žalovaný byl svobodný, nevlastnil žádnou nemovitost a měsíční závazky žalovaného byly uvedeny ve výši 6 500 Kč. 9. Příjem žalovaného byl žalobkyní doložen výplatními páskami za měsíc 7-9/ 2019, kdy v červenci činil převod výplaty na konto částku 16 778 Kč, v srpnu částku 8 365 Kč a v září pak částku 16 700 Kč. 10. Z žalobkyní předložené historie transakcí běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období 1.8.2019 – 31.8.2019 vyplývá, že žalovaný obdržel mzdu ve výši 16 778 Kč. Konečný zůstatek v uvedeném měsíci činil nepovolený debet ve výši - 101,11 Kč. 11. Z potvrzení o platbě vystaveného [právnická osoba] ze dne 29.10.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, a to na účet shodný s účtem, na nějž byla poukazována mzda žalovaného. 12. Z výpisu z databáze EUCB (European Credit Bureau) a CRIF předložených žalobkyní vyplývá, že žalovanému byly v měsíci říjnu 2019 zamítnuty dvě žádosti o půjčku. 13. Z předžalobní výzvy ze dne 22.7.2020 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky se lhůtou k úhradě nejpozději do sedmi dnů s upozorněním na soudní vymáhání dluhu. 14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč, a to na základě úvěrové smlouvy [číslo] kterou uzavřela s žalovaným dne 29.10.2019. 15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), 16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. V dané věci dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] je neplatná ve smyslu k ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě je však z výpisu z účtu žalovaného za měsíc srpen 2019 zřejmé, že žalovaný nedisponoval dostatkem finančních prostředků, když jeho zůstatek vykazoval – 101,11 Kč. V uvedený měsíc měl pouze jednu kreditní položku představující příjem ve výši 16 778 Kč ze dne 9.8.2019, který téhož dne téměř celý vyčerpal výběrem ve výši 2x 6 000 Kč. Již ke dni 12.8.2019 vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Z tohoto obratu na jeho účtu lze usuzovat na nízkou solventnost žalovaného, rovněž pak i ze skutečnosti, že žalovanému byly v měsíci říjnu 2019 zamítnuty dvě žádosti o poskytnutí půjčky. Mzda žalovaného za měsíc červenec činila 16 778 Kč, za září 16 700 Kč, nicméně v měsíci srpnu pouze 8 365 Kč, z čehož lze rovněž usuzovat, že žalovaný nedosahoval pravidelných příjmů. Žalobkyně se však spokojila s výpisem z účtu žalovaného pouze za měsíc srpen 2019. Žalovaný uvedl ve svém profilu měsíční výdaje ve výši 6 500 Kč, které však nebyly blíže specifikovány, tzn. jaká částka připadá na náklady na bydlení, dopravu, inkaso, apod., žalobkyně si je pak ani nevyžádala. Pokud tedy žalobkyně vycházela toliko z údajů shora uvedených, tj. především z minimálního zůstatku na účtu žalovaného, pak jí muselo být zřejmé, že žalovaný neměl dostatek finančních prostředků na řádné splacení poskytnutého úvěru ve lhůt