113 C 22/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1.9.2020 domáhala zaplacení částky ve výši 60 711 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako společnost s povolením České národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry uzavřela se žalovaným dne 18.9.2018 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 40.000 Kč. Žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne 19.9.2018. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni zpět spolu s efektivní úrokovou sazbou 151,62 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 3 279 Kč, počínaje listopadem 2018. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalovaného ověřila jeho schopnost úvěr splácet, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI a dále vnitřním skóringem – hodnocením klienta. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 8.3.2020 s tím, že do tohoto dne žalovaný uhradil pouze splátky ve výši celkem 35 906 Kč. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši 47 078,01 Kč představující dlužnou jistinu 38 020,23 Kč a dlužný obchodní úrok do zesplatnění ve výši 9 057,78 Kč, a dále částku ve výši 2 994 Kč sestávající ze dvou smluvních pokut ve výši á 499 Kč za prodlení s úhradou splátky 5,6,8,9,15 a 16 po dobu delší 15 dní. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 2 400 Kč, sestávající z částky 12 x 200 Kč za každou ze splátek č. 5,6,8,9,15 a 16, s níž se žalovaná ocitla v prodlení po dobu delší 15 dní. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 47 078,01 Kč od 10.3.2020 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy ve výši 8 239 Kč a úrok ve výši 95,92% ročně z částky 38 020,23 od 10.3.2020 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 188 870 Kč. Žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k dobrovolnému plnění, žalovaný na ni však nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro ni byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 25.3.2021. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, dostavil na svou obranu uvedl, že v minulosti udělal hloupost, když si výše uvedený úvěr vzal avšak je si vědom, že je zapotřebí dluh splácet a nabídl jako celkovou částku 70 000 Kč a souhlasil by s úhradou nákladů řízení 10 000 Kč. Žalovaný uvedl, že žalobkyni zaplatil na splátkách téměř 40 000 Kč. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně má povolení České národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry. 6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru soud zjistil, že žalovaný podepsal tento návrh dne 18.9.2018 a požádal jím o poskytnutí úvěru ve výši 40.000 Kč, s tím, že se zavázal žalobkyni vrátit částku ve 157 392 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 3 279 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy, a to zčásti B), bod 1 dále vyplývá, že žalobkyně byla oprávněna požadovat po žalovaném doklady a informace nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně byla oprávněna provést ověření informací a dokladů poskytnutých žalovanou a další zjištění, které bude považovat za nezbytné k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a žalovaný jí k tomu podpisem smlouvy výslovně zmocnil. 7. Návrh smlouvy byl ze strany žalobkyně akceptován dne 20.9.2018, jak vyplývá z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo]. Toto oznámení bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou v návrhu úvěrové smlouvy dne 25.9.2018 spolu se splátkovým kalendářem a sdělením účtu pro úhradu splátek (viz oznámení ze dne 20.9.2018 a splátkový kalendář a dodejka ze dne 25.9.2018). Bezprostředně před vyhotovením návrhu úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz Předsmluvní formulář z 18.9.2018). 8. Z hodnocení klienta, tj. z údajů sdělených dne 18.9.2018 žalovaným žalobkyni pro účely posouzení její úvěruschopnosti, má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že je zaměstnán na dobu neurčitou, a jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 25 000Kč. Jako jeho výdaje bylo v hodnocení klienta uvedeno životní minimum ve výši 3.410 Kč, dále náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, 2 děti v domácnosti 3 500 Kč a proto jeho celkové výdaje měly činit 7 910 Kč. S připočtením rezervy ve výši 1.000 Kč měly volné zdroje žalované činit 16 090 Kč. Z hodnocení klienta dále vyplývá, že žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, 9. Z kopie výplatního listu za červenec 2018 a srpen 2018 spolu s potvrzeními o provedení plateb má soud za prokázané, že žalobkyně ověřila, že výše příjmu žalovaného činila v červenci 2018 částku 13 470 Kč a srpnu 2018 částku 13 084 Kč, a že plátcem mzdy je týž zaměstnavatel, jako osoba uvedená na potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance. 10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 18.9.2018 a z ověření v registru NRKI (CBS) má soud za prokázané, že žalobkyně provedla šetření v uvedených databázích, když zároveň v registru NRKI je osoba žalované vyhodnocena jako osoba s nízkým skóre, tj. jako osoba se středním rizikem, kdy úvěr bývá limitován výší vyplacené částky, tj. že se jedná o osobu s nižší platební morálkou. 11. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 19.9.2018 má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala na účet žalované částku ve výši 40.000 Kč, a že jde o shodný účet s účtem, na nějž byla poukazována mzda žalovaného. 12. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalovanému, a že na této kartě mimo jiné vedla záznamy o provedených platbách žalovaného na úvěr. Z evidence pak vyplývá, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku 45 906 Kč. 13. Z výzev k zaplacení ze dne 1.4.2019, 2.5.2019, 2.7.2019, 1.8.2019, 3.2.2020 a 3.3.2020 vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvy s upozorněním na prodlení s úhradou konkrétních splátek úvěru, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, včetně uplatnění nároku na poplatky za výzvu k úhradě dlužných splátek. 14. Z oznámení ze dne 8.3.2020 vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě celého dluhu. 15. Z předžalobní výzvy ze dne 12.8.2020 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu a oznámila mu, že ke dni 8.3.2020 došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení jejích závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. 16. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, zejména vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek. 17. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 OZ přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezb