4 C 118/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 19 685,19 Kč s příslušenstvím s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela dne 3. 1. 2019 s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 39 804 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 16 804 Kč a administrativní poplatek ve výši 12 000 Kč, celkem 39 804 Kč, a to ve 59 měsíčních splátkách po 664 Kč a v 60té (závěrečné splátce) ve výši 628 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 16. 2. 2019. Žalovaná však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce hradila pouze částečně a žalovaná je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na shora uvedené žalobkyně zesplatnila ke dni 30. 12. 2020 celý dluh. Žalobkyně tak eviduje za žalovanou dlužnou jistinu ve výši 9 766 Kč, na obchodních úrocích částku ve výši 2 873 Kč, na administrativních poplatcích částku ve výši 1 600 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu do zesplatnění zápůjčky v celkové výši 149,95 Kč, za dobu od zesplatnění do 29. 3. 2021 ve výši 316,21 Kč, tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 466,16 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 911 Kč, a to za období do zesplatnění a smluvní pokutu ve výši 1 319,03 Kč za dobu od zesplatnění do 29. 3. 2021. V neposlední řadě pak požaduje žalobkyně úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 750 Kč. Na celkovou dlužnou částku žalovaná uhradila 10 768 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila dlužnou částku, ač byla předžalobně upomenuta, požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z aktuální dlužné částky, a to z částky 14 989 Kč za období od 30. 3. 2021 do zaplacení. 2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 14. 6. 2021, č.j. 4 C 118/2021-13, nechť soudu mj. uvede, jakým konkrétním způsobem splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, nechť soudu předloží konkrétní listiny, ze kterých úvěryschopnost posuzovala jako je například pracovní smlouva, nájemní smlouva atd. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne 22. 6. 2021 uvedla, že zkoumala úvěryschopnost žalované tak, že nahlédla do insolvenčního rejstříku a do evidence exekucí a dále od informací získaných žalovanou. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků, ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když se žalovaná bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání, ač byla řádně předvolána a žalobkyně se z jednání řádně omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně splátkového kalendáře, sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně a obchodních podmínek pro poskytování spotřebitelského úvěru a z konceptu smlouvy XXXXXXXX, standardních informací před poskytnutím úvěru, elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím pobočky a ze scanu občanského průkazu žalované bylo soudem zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně s žalovanou dne 3. 1. 2019. V této smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se pak zavázala vrátit žalobkyni částku v celkové výši 39 804 Kč v 60 splátkách po 664 Kč, poslední pak ve výši 628 Kč. 6. Z výdajového pokladního dokladu č. HV1901000002 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 11 000 Kč, a to dne 3. 1. 2019. 7. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr žalované ze dne 3. 1. 2019 bylo soudem zjištěno, že čistý měsíční příjem žalované činil 17 500 Kč, její měsíční výdaje pak činily 6 000 Kč. Žalovaná uvedla, že nesplácí žádné pravidelné půjčky. Jako druh bydlení uvedla nájem. Žalovaná má jednu vyživovací povinnost, je rozvedená. Má středoškolské vzdělání s maturitou. 8. Z výplatního lístku žalované bylo soudem zjištěno, že v září 2018 činil čistý příjem žalované částku ve výši 11 578 Kč. 9. Z výpisu z osobního účtu (Česká spořitelna), jehož majitelem je [celé jméno žalované], za období od 1. 10. 2018 – 31. 12. 2018 bylo soudem zjištěno, že v říjnu 2018 na účet žalované byla připsána částka ve výši 11 578 Kč označena jako mzda. V témže měsíci byla z účtu odečtena částka ve výši 1 500 Kč označena jako výživné. V měsíci listopad 2018 byla na účet žalované připsána částka ve výši 15 785 Kč označena jako mzda. V měsíci prosinec 2018 byla na účet žalované připsána částka ve výši 16 151 Kč označena jako mzda, dále tentýž měsíc byla z účtu zaplacena částka ve výši 14 769 Kč označena jako nájemné a zálohy za energie. V tomto měsíci byla žalované poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč označena jako půjčka od Zaplo a částka ve výši 5 310 Kč označena jako [příjmení] [jméno] a částka ve výši 6 000 Kč jako Cool Credit. V měsíci říjen byl zůstatek na účtu žalované záporný, v měsíci listopadu byl zůstatek na účtu žalované ve výši 1 032 Kč a v měsíci prosinci byl zůstatek na účtu žalované ve výši 14 425 Kč. 10. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] ke dni 29. 3. 2021 bylo soudem zjištěno, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku ve výši 10 768 Kč. 11. Z výzvy k úhradě dlužných splátek, z informací o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne 5. 11. 2020 a z oznámení zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 12. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zesplatntila doposud neuhrazenou jistinu a uvedenou skutečnost žalované oznámila. Taktéž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 2. 2021 bylo soudem zjištěno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 11 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, a to tak, že vycházela z informací poskytnutých od žalované a dále žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku a v exekučním rejstříku. Výzvou ze dne 5. 11. 2020 žalobkyně zesplatnila celý dluh a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Žalovaná byla upomenuta i předžalobně, ničeho však neuhradila. 14. Při právním posouzení soud vycházel z § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na z