10 C 72/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 11. 2021 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužné částky 2 886 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 27. 7. 2020 pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 500 Kč, kterou poukázala žalované dne 27.7.2020 na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit zápůjčku do 11. 8. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 700 Kč. Žalobkyně k procesu uzavření smlouvy uvedla, že žalovaná přes webové stránky žalobkyně odeslala návrh na uzavření smlouvy, po ověření schopnosti splácet a platnosti identifikačních údajů žalobkyně zaslala žalované na telefonní číslo PIN, kterým vygenerovanou smlouvu spolu se všeobecnými podmínkami smlouvy žalovaná podepsala tzv. prostým elektronickým podpisem. Zda je žalovaná poskytnutou zápůjčku schopna řádně a včas splatit žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala a ověřovala na základě doložených informací vyžádaných od žalované, které se týkaly jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrů a dále nahlédnutím do centrální evidence exekucí. Žalovaná pracovala jako pekařka na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním výdělkem ve výši 22 485 Kč, měla jednu vyživovací povinnost, bydlela u partnera a výdaje měla ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně tak o její úvěruschopnosti neměla pochybnosti. Žalovaná však na tento svůj závazek uhradila pouze částku ve výši 4 365 Kč, kterou žalobkyně započetla na smluvní pokutu, náklady na vymáhání, poplatek a zčásti na jistinu. Žalobkyně proto požadovala po žalované uhradit jistinu ve výši 2 886 Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tedy od 12.8.2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16.7.2021, žalovaná však nikterak nereagovala a na dluh již ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění. 5. Z žalobkyní předložené smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla se žalovanou uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které se zavázala poskytnout na účet žalované č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 3 500 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 700 Kč nejpozději do 11.8.2020 Smlouva byla podepsána dvěma jednateli žalobkyně a u jména žalované je připojeno datum 27.7.2020 17:08:14 a PIN kód [číslo] Součástí smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které byly shodně jako ve smlouvě o zápůjčce podepsány žalobkyní, u jména žalované byly opatřeny datem a PIN kódem. 6. Ze žalobkyní předložené výplatní pásky za měsíc únor a březen 2020 bylo zjištěno, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ve výši 22 271 Kč a 22 699 Kč a z výpisu z centrální evidence exekucí, že žalovaná neměla v této evidenci žádný záznam. 7. Z Potvrzení o platbě ze dne 21. 9. 2021 vyplývá, že žalobkyně poukázala částku 3 500 Kč na účet žalované uvedený ve smlouvě ze dne 27. 7. 2020. 8. Z částečného výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná dne 4.10.2018 poukázala ze svého účtu č. [bankovní účet] ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. 9. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 18.3.2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla v období od 1.5.2020 do 31.8.2020 [celé jméno žalované], tedy žalovaná, a že dne 27.7.2020 byla žalobkyní poukázána žalované částka 3 500 Kč (pod VS rodné číslo žalované). Z výpisu za uvedené období je rovněž patrné, že žalovaná měla v měsíci červenec 2020 na účtu minimální zůstatek ve výši 243 Kč, v ostatních měsících byl její zůstatek vždy v záporné výši cca - 5 000 Kč. Žalované byla v měsíci květnu a červnu od žalobkyně poskytnuta zápůjčka vždy ve výši 3 500 Kč a v měsíci červnu rovněž čerpala finanční prostředky od [právnická osoba] ve výši 2 000 Kč. Žalovaná pak zaplatila žalobkyni dne 14.7.2020 částku 4 700 Kč. 10. Upomínkou ze dne 18.8.2020 byla žalovaná poprvé vyzvána k zaplacení dluhu. Dalšími upomínkami ze dne 25.8.2020, 1.9.2020, 10.9.2020 a finální upomínkou ze dne 25.9.2020 byla žalovaná žalobkyní opakovaně upomínána k úhradě dlužné částky a upozorněna na nadále narůstající dluh o smluvní poplatky a smluvní úroky z prodlení s tím, že žalované bylo nabídnuto mimosoudní řešení věci. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 16.7.2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k neprodlené úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání v případě, že žalovaná na výzvu nebude reagovat. 12. Z jiných než uvedených důkazů soud nevycházel, neboť je považoval za nadbytečné. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 14. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vyt